Čas jen pro mě

Narodila se 3. června 1906 v St. Louis v Missouri jako Freda Josephine Baker. V žilách jí kolovala černošská a indiánská krev po matce a hispánská a židovská po otci. Nezvykle temperamentní dívka si už od raného mládí musela na sebe vydělat.

Pracovala jako chůva a číšnice. Tehdy se také rychle za sebou dvakrát vdala. Poprvé ve třinácti (!) letech za Willieho Wellse. Po několika týdnech se rozvedli a Josephine si v patnácti vzala dalšího Willieho, jehož příjmení Baker pak nosila po celý život, přestože ani toto manželství dlouho nevydrželo.

New York ji nechtěl, Paříž ji milovala

Od dětství milovala hudbu a tanec. Talentovaná Josephine se „protančila“ až do newyorské Broadwaye, kde vystupovala jako sólová tanečnice před vyprodaným divadlem. Později k tomu trpce řekla: „Honorace zatleská, ale ruku mi nepodá.“

Osudem se jí stala Paříž, kam odjela vystupovat s černošskou revue a kde už zůstala. Francie se pro ni stala novým domovem.

„Byla jsem jedním z prvních barevných Američanů, kteří se přestěhovali do Paříže… Chtěla jsem se dostat daleko od těch, kteří ke mně byli krutí, a tak jsem zůstala ve Francii, zemi skutečné svobody, demokracie, rovnosti a bratrství.“

A Francie naopak milovala exotickou krásku. Josephine zpívala, tančila, natáčela gramofonové desky a později si otevřela i svůj vlastní noční klub Chez Josephine.

Podmanila si Evropu

V Paříži se pak dvakrát provdala. Nejprve za židovského továrníka Jeana Bouliona, dalším manželem byl hudebník Jo Boulion, na sklonku života byl jejím partnerem Robert Brady, taky umělec.

Ve třicátých letech odjela vystupovat do Ameriky, ale s nijak zvláštním úspěchem. Obdivovaná a obletovaná evropská umělkyně nemohla v USA ani do restaurace pro „bílé“. Raději cestovala po Evropě – tleskali ji ve Vídni, Mnichově, Budapešti i Praze.

Špiónka ve prospěch nové vlasti

Milované Francii, své nové vlasti, sloužila v době druhé světové války. Francouzský výzvědná služba využívala jejích kontaktů a Josephine byla úspěšnou špiónkou a vyzvědačkou. Ve svých písních vysílala šifrované zprávy! Po válce se stala držitelkou vysokých státních vyznamenání.

Bojovnice pro rasismu a segregaci spolu se svým třetím manželem Jo Boulionem adoptovali celkem dvanáct dětí různých národností, dvě dcery a deset synů (později ji napodobila Angelina Jolie). Velká rodina žila na zámku Chateau Les Milandes. Jenže uživit tolik lidí bylo čím dál tím horší. Josephine stále pracovala, ale peníze pro tak početnou rodinu nestačily, zvlášť po rozvodu s posledním manželem.

Poslední vystoupení

Rodina musela zámek opustit, ale pomocnou ruku podali monacký kníže Rainier s manželkou Grace. Josephine s dětmi se přestěhovala do jejich apartmánu Roquebrune poblíž Monaka. Knížecí pár také spolu s Jacqueline Kennedy financovali obrovskou retro show u příležitosti 50. výročí Josephinina vstupu na pařížskou scénu.

Velkolepé představení 8. dubna 1975 v hledišti sledovali i Mick Jagger, Sophia Loren, Diana Ross nebo Loza Minnelli. Za pouhé čtyři dny pak Josephine prodělala masivní krvácení do mozku, na jehož následky zemřela při převozu do nemocnice 12. dubna 1975. Stala se jedinou v Američankou, která měla pohřeb s francouzskými vojenskými poctami.

Další zajímavosti

⇒ „Miluji nahotu; je to nejužitečnější odpočinek těla od falešné morálky společnosti,“ řekla slavná umělkyně.

⇒ Do Prahy ji ve 30. letech pozval Miloš Havel a ebenová kráska se do něj zamilovala! Netušila, že slavný filmový producent byl gay.

⇒ Sama Josephine však byla bisexuální a měla například poměr s mexickou malířkou Fridou Kahlo nebo s francouzskou spisovatelkou Colette. Jednoho ze svých adoptivních synů však vyhodila z domova, když zjistila, že je gay…