Čas jen pro mě

Některé momenty života Edgara Poea, stejně jako jeho literární díla, jsou zahaleny tajemstvím a hranice mezi skutečností a fikcí je někdy jen nepatrná.

Nejmladší ze tří dětí kočovných herců Elisabeth a Davida Poeových Edgar se narodil 19. ledna 1809 v Bostonu. Otec byl alkoholik, který skoro všechny peníze vždy propil. Rok po narození syna od rodiny odešel. Těžce nemocná matka zůstala sama s mentálně postiženou dcerou Rosalií a syny Williamem a Edgarem. V roce 1811 zemřela na tuberkulózu a děti byly umístěny do sirotčince.

Štěstí v podobě pěstounské rodiny

Malý Edgar měl štěstí, protože tam nemusel zůstat dlouho. Tříletého chlapce se ujali manželé Frances a John Allanovi z Richmondu. Dali mu domov a šanci na normální život. Laskavá Frances si k chlapci brzy našla cestu a plně mu nahradila matku. Vztah s Johnem byl od začátku složitější.

Když bohatý obchodník s tabákem John Allan v roce 1815 dostal nabídku práce v Anglii, Edgar cestoval s nimi. Allanovi ho nejprve zapsali do internátní školy ve Skotsku, potom v Londýně.

Chlapec zpočátku dělal rodičům radost. Učitelé ho chválili, protože byl bystrý a měl o všechno zájem. Nejraději ale psal básně. Kvůli tomu se už ve třinácti letech dostal do konfliktu s Johnem, který si přál, aby se syn věnoval rodinnému podnikání.

Po návratu do Richmondu v roce 1820 Edgar pokračoval ve studiu na gymnáziu, kde ho nejvíc bavila literatura a historie, ale vynikal i ve francouzštině a latině. Literaturu si zvolil jako hlavní předmět na Virginské univerzitě, kam nastoupil v roce 1826. Víc než studiu se však věnoval hraní karet, kde prohrával veliké částky, a také popíjení alkoholu.

Dluhy a rány osudu

To John Allan těžce rozdýchával. Přestal nezdárnému synkovi posílat peníze a řekl mu, ať si na splacení dluhů vydělá sám. Mladík se rozhodl získat peníze tím, co uměl nejvíc – psaním. První básnická sbírka Tamerlán a jiné písně se ale téměř neprodávala, peníze nepřinesla a Edgar se vrátil domů. Tam ho čekalo velké zklamání. Jeho velká láska Sarah Elmira Royster se provdala za jiného.

„Nikdy jsem nebyl opravdu šílený, kromě okamžiků, kdy se někdo dotkl mého srdce.“

S dívkou ze sousedství se tajně zasnoubil před odchodem na univerzitu. Jejich vztah trval skoro šest let, ale pro rodinu Sarah, obzvlášť pro otce, nebyl Edgar perspektivní nápadník. Byl jen o rok starší než jeho dcera a hlavně měl nízký původ! Royster ho považoval za společensky nevhodného sirotka.

A přišla další rána osudu. Frances Allan onemocněla na tuberkulózu a zanedlouho zemřela.

Po její smrti nevlastní otec a syn uzavřeli krátké příměří. John pomohl Edgarovi dostat se na Vojenskou akademii. Mladý muž byl ale po roce vyloučen za neplnění povinností. Když po příjezdu domů zjistil, že bez jeho vědomí John uzavřel nový sňatek, oba muži se pohádali a navždy rozešli. John pak upravil poslední vůli, podle které nevlastní syn neměl nárok na nic z velkého majetku Johna Allana.

Krátské období slávy a štěstí

Edgar začal pátrat po biologické rodině. V Baltimoru se mu podařilo najít staršího bratra Williama Henryho a otcovu sestru, tetu Marii Clemm, ke které se nastěhoval. To už měl na svém kontě tři knihy, ale stále se pral s nedostatkem finančních prostředků.

Publikoval povídky v místních novinách a pak se mu konečně podařilo získat stálé místo jako redaktor prestižního literárního časopisu Southern Literary Messenger. Bohužel tam dlouho nevydržel. Vedení redakce ho kritizovalo za agresivní styl recenzí a velkou roli v odchodu hrály i jeho problémy s alkoholem.

Diskutabilní byl osobní život Edgara Allana Poea. Bezhlavě se zamiloval do vlastní sestřenice Virginie Clemm – když se roku 1836 brali, mladé nevěstě ještě nebylo čtrnáct let! Její datum narození „upravil“ a předstíral, že jí je jednadvacet. Přestože manželství zůstalo bezdětné, podle svědectví tehdejších přátel a rodiny šlo o šťastný svazek a Edgar svou ženu miloval.

Poe postupně získával jméno v literárních kruzích a mezi čtenáři. Povídky se vyznačovaly hlubokou psychologickou analýzou, nechybělo napětí i prvky hororu. Úspěch zaznamenaly Jáma a kyvadlo nebo Zlatý brouk, později Havran.

Prokletá tuberkulóza

Krátké období slávy ale vystřídaly stavy depresí, alkoholové a drogové excesy.

Velká tragédie na sebe nenechala dlouho čekat, Viktorie v roce 1842 onemocněla tuberkulózou. Tahle nemoc mu nejdřív vzala matku Elizabeth, nevlastní matku Frances a teď mu brala i Virgiii! Z obavy o ženu a pod velkým stresem Poe začal pít ještě víc a alkohol kombinoval s tehdy docela dostupným morfiem. 

Když roku 1847 Virginie zemřela, Poe zůstal na mizině, žil v bídě – a hlavně byl neustále pod vlivem alkoholu a drog. Dvořil se básnířce Sarah Helen Whitman, která s nevyzpytatelným Poem přerušila brzy kontakt. Vadilo jí především Edgarovo nadměrné pití.

Sarah podruhé

Do života Poea se po letech neočekávaně vrátila první láska Sarah Royster – teď už bohatá vdova po průmyslníkovi Alexandru Sheltonovi. Poe ji vyhledal a bez ohlášení navštívil v červenci 1848. Obnovili vztah a Poe ji požádal znovu o ruku. Údajně se zasnoubili, což Sarah dlouhá léta popírala, teprve krátce před smrtí druhé zasnoubení s Edgarem přiznala.

Její děti byly rozhodně proti matčině sňatku s nemajetným básníkem, který navíc měl problémy s alkoholem a drogami. Velkou roli hrál i majetek. Spolu s dětmi Sarah zdědila více než 100 000 dolarů, ale na základě manželovy poslední vůle by při novém sňatku o velkou část přišla.

Opilý na chodníku

Konec básníka byl v duchu jeho děl. Opilý a zřejmě i pod vlivem morfia upadl v Baltimoru na chodník. Ačkoli byl krátce poté převezen do nemocnice, z kómatu už se neprobral a 7. října 1849 zemřel na krvácení do mozku.

„Rozhraní mezi životem a smrtí bývá neznatelné, matné. Kdo se odváží říci, kde život končí a kde začíná bezživotí?“

Pohřbu se zúčastnili jen čtyři lidé. Náhrobní kámen byl financován ze sbírky básníkových fanoušků a umístěn na hrob teprve roku 1865. 19. ledna, v den výročí spisovatelova narození, neznámý obdivovatel po mnoho let za sebou na hrob pokládal vždy tři růže a lahev koňaku... Naposledy v roce 2009.

Sarah ho přežila skoro o čtyřicet let. Zemřela v roce 1888 a nekrolog richmondských novin vyšel pod titulkem: „Poeova první a poslední láska“ (Poe´s First nad Last Love).