
Christine Jorgensen (†62): Uvězněna v cizím těle
Christine nebyla první pacientkou, která podstoupila operaci na změnu pohlaví, jak se někdy uvádí. Tyto experimenty byly prováděny už od 30. let 20. století. Ale její případ se stal nejznámějším.
Sympatická blondýnka se okamžitě stala symbolem transsexuálů. Neměla problém veřejně vystupovat a ochotně sdělovat publiku své zkušenosti. Však také Christine byla velmi inteligentní a vtipná společnice s velkým smyslem pro humor.
Kluk, který se cítil jako holka
Narodila se 30. května 1926 v newyorském Bronxu jako George William Jorgensen. Sama sebe později popisovala jako „křehkého blonďatého introvertního chlapce, který utíkal před pěstními souboji a drsnými klučičími hrami“. George nenáviděl chlapecké oblečení a záviděl starší sestře Dorothy, že se může oblékat do hezkých šatů.
Chlapec se cítil „ztracený mezi pohlavími“. Dívkám spíše záviděl, než by se o ně zajímal. Únik hledal ve fotografování. Jeho otec byl sice tesař, ale ve volných chvílích se věnoval amatérsky fotografování. Spoustu času tedy George trávil v domácí temné komoře. Docházel i na kurzy na New York Institute Photography.
Příroda udělala chybu!
Když po ukončení střední školy v roce 1945 byl George povolán na vojnu, muselo jít fotografování stranou. Malý a drobný mladík strávil vojnu v kanceláři ve Fort Dix v New Jersey.
Poté, co byl George propuštěn z armády, začal se opět věnovat fotografování a zároveň studoval lékařskou školu, kde se vzdělávali budoucí zdravotní asistenti lékařů a zubních lékařů.
Tehdy už si naplno uvědomil, že v jeho případě udělala příroda chybu, a začal se zajímat o změnu pohlaví.
Lékař Joseph Angel, manžel jeho spolužačky, kterému se otevřeně svěřil se svým problémem, mu předepsal hormonální léčbu. Doporučil mu odjet do Švédska, kde se lékaři zabývali změnou pohlaví.
Místo ve Švédsku skončil v Dánsku
V roce 1950 se Jorgensen vydal na pro něho tu nejdůležitější cestu v životě. Do Švédska však nakonec nedojel. Osud tomu chtěl, že při mezipřistání v Kodani navštívil své dánské příbuzné. Tam se setkal se známým endokrinologem a specialistou na hormonální terapii – doktorem Christianem Hamburgerem.
Ten se mladého Američana ujal. Nejprve mu nasadil tzv. transgenderovou hormonální terapii a poté – po schválení dánským ministerstvem spravedlnosti – provedl i několik operací.
Jako projev vděčnosti si pak mladá žena zvolila nové křestní jméno: Christine.
V dopise přátelům z 8. října 1951 popisuje, jak moc jí operace změnily život:
„Jak můžete vidět na přiložených fotografiích, hodně jsem se změnila, a to nejen fyzicky. Mnohem důležitější jsou další změny. Vzpomínáte si na toho plachého a nešťastného člověka, když odjížděl z Ameriky? Ten člověk už neexistuje. Jsem tu já, a v úžasné náladě!“
Manželství nevyšlo
Po návratu byla Christine překvapena pozorností, které se jí dostávalo. Musela se vyrovnávat s novinovými titulky: „Z chlapce z Bronxu je dívka!“ nebo „Syn napsal: Drahá maminko, drahý tatínku, přijměte mě jako dceru!“
A je třeba poznamenat, že rodiče se naštěstí se „ztrátou“ syna a náhlým „zrozením“ dcery srovnali bez problémů.
Christine chtěla žít svůj ženský život naplno. Nejprve oznámila zasnoubení s odborovým předákem Johnem Traubem, ale pak se rozešli. V roce 1959 se zasnoubila s Howardem Knoxem, úředníkem v konzervativním listu New York Times. Ke sňatku však nedošlo, protože americké úřady přeměny pohlaví neuznávaly a Christine měla v rodném listě uvedeno pohlaví mužské.
Do problémů se dostal i Howard. Jakmile se o zasnoubení s Christine dozvěděl jeho zaměstnavatel, dostal výpověď.
Věnovala se osvětě
Christine hodně cestovala a přednášela na nejrůznějších místech, často v univerzitních kampusech, o svých zkušenostech. Byla přímočará a přednášky dokázala zlehčovat vtipem. Napsala také autobiografickou knihu Christine Jorgensen: Osobní životopis, která se v 70. letech stala podkladem pro film Příběh Christiny Jorgensen.
Zároveň se nechávala angažovat jako herečka a zpěvačka v nočních klubech. Vystoupení většinou končila písní Baví mě být dívkou.
Koncem života žila v Kalifornii. Tam zemřela na rakovinu močového měchýře 3. května 1989, čtyři týdny před svými 63. narozeninami.
Do poslední chvíle se zabývala problémy transsexuality. Právě díky ní se o tématu změny pohlaví a všeho, co s tím souviselo, začalo víc mluvit, což pomohlo spoustě lidem řešit problémy se sexuálním sebeurčením.
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Další články z rubriky

Amedeo Modigliani (†35): Bohém a génius, kterému osud dopřál jen krátký život
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 12. 5. 2023 0:05Malíř a sochař Amedeo Modigliani zemřel v pouhých pětatřiceti letech. Za svůj život uspořádal jen…

7 základních mezníků v životě vévodkyně Kate
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 5. 5. 2023 0:05Krásná a nejen obyvateli britských ostrovů obdivovaná Kate, manželka prince Williama, důstojně…

Maria Callas (†53): Porodila Onasissovi mrtvého syna
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 28. 4. 2023 0:05Ačkoli se jí říkalo „La Divina“ (božská), její život byl bohužel zcela pozemský. Byla osamělá a…

Wallis Simpsonová (†89): Žena, kvůli níž se britský král Edward VIII. vzdal trůnu
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 27. 4. 2023 0:05Britská královská rodina ji slušně řečeno „nemusela“. Wallis Simpsonová natolik okouzlila…

„Nepotopitelná“ Molly Brown (†65)
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 24. 4. 2023 0:05Ve filmu Jamese Camerona Titanic byla pravdivě zobrazena jako dáma, která nabádala posádku…

Robert F. Kennedy Jr.: Vstoupí do Bílého domu další z rodiny Kennedyů?
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 12. 4. 2023 0:05Syn bývalého generálního prokurátora USA Roberta F. Kennedyho a synovec bývalého prezidenta Johna F…

Jan Janský (†48): Objevitel krevních skupin
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 24. 3. 2023 0:05Jan Janský se narodil před 150 lety. Jeho významný objev posunul moderní medicínu o velký krok…

Roald Dahl (†74): Knihu „Karlík a továrna na čokoládu“ psal v době osobních tragédií
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 23. 3. 2023 0:05Kniha Roalda Dahla z roku 1964, které se po celém světě prodalo nejméně 20 milionů výtisků v 55…
Komentáře