
Tomáš Petratur: „Víno je součástí našeho života.“
Blatnice pod Svatým Antonínkem, která leží na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje, je jedenáctou největší vinařskou obcí v Česku. Je proslulá památkově chráněnými malovanými sklepy – búdami. Ty se tu začaly budovat už v 16. století. Místní vinice se rozprostírají na 266 hektarech. A jednou z rodin, která obhospodařuje vinohrad, jsou právě Petraturovi.
Tradice zavazuje
„Naše vinice se nachází ve viniční trati Roháče a Nová hora,“ vysvětluje Tomáš Petratur. Vinařství založil roku 1934 jeho dědeček Antonín, ale rodinná vinařská tradice sahá až do 19. století. Vínem a jeho zpracováním se Petraturovi zabývali vlastně pořád. Naštěstí jim ho za socialismu neznárodnili, protože pozemky se rozepsaly na celou rodinu.
V polovině 90. let převzal vinařství Tomášův otec Zdeněk. Ten vystudoval vinohradnický obor na vysoké škole a celý život se vínem profesionálně zabýval. Tomáš se do rodinné firmy zapojil v roce 2005. „Prostě to tak nějak vyplynulo. Otec měl v té době zdravotní problémy a já jsem chtěl v rodinné tradici výroby vína pokračovat.“
Cesta ale nebyla tak jednoduchá, jak by se na první pohled zdálo. Tomáš od malička dělal atletiku. O tom, že by studoval vinařství sice taky přemýšlel, ale jen chvilku… Sport byl na prvním místě. Absolvoval Fakultu tělesné kultury v Olomouci, nějakou dobu byl na stáži v Německu a měl pocit, že jeho budoucnost je jasně narýsovaná a spojená se sportem.
„Pracovat s jinou generací a navíc s rodiči není nikdy jednoduché, ale poprali jsme se s tím,“ popisuje Tomáš. „Musí se vytvořit pravidla, je to pak o respektu a o toleranci. Dělám technologii a výrobu vína i jeho prodej, tedy obchod a marketing. Otec pomáhá s vinohradem.“
Filozofie vína
Od 15 let dělal víno s tátou a prakticky se u něj „vyučil“. Hodně se inspiroval i v zahraničí.
„Nechtěl jsem nic měnit na filozofii vína, to vůbec ne! Respektujeme přírodu a díky tomu mají naše vína osobitý charakter s důrazem na terroir (vliv půdy a celkového prostředí na kvalitu – pozn. aut.).
„Při výrobě vína pracuji hodně se studenou macerací rmutu s pomocí suchého ledu. V překladu: chladíme rmut a různou dobu macerujeme mošt na slupkách. Týká se to hlavně bílých odrůd. Je to poměrně nákladná, nicméně zásadní záležitost. Má kladný vliv na vůni vín a může se výrazně snížit dávkování SO2. Jinak se ale snažíme vycházet z tradičních postupů a metod,“ upřesňuje Tomáš detaily výroby.
„Postupně se nám daří modernizovat vybavení. Zpracování hroznů i lisování je tak mnohem šetrnější a účinnější. Bylo ale potřeba jinak uchopit celkovou strategii. Víc lahvovat, zaměřit se na gastronomii, tedy na menší restaurace, privátní zákazníky. A hlavně vím, že nechci vyrábět víno pro velkoobchod a řetězce.“
Vinařský dům
Dalším Tomášovým nápadem bylo vybudování Vinařského domu s ubytovacími kapacitami pro své zákazníky. K dispozici je pět dvoulůžkových pokojů. Hosté si tam mj. mohou objednat i různé typy degustací vína.
„Jsem asi nejvíc pyšný na to, že všechno, co jsme vybudovali, je bez vnějších investic. Jsou to peníze z vína, které zase dál investujeme.“
Jako „vinařský kluk“ se Tomáš narodil s citem pro víno, tak mě napadlo, jestli ke sklence pro něj neznámého vína přičichne, ochutná a okamžitě určí odrůdu? „No, to tedy opravdu nedělám,“ směje se. „Odrůd je mnoho, trh je dnes široký a jedna odrůda může mít díky procesu zpracování různé chutě.“
„Víno je součástí našeho života,“ říká, „jsme jím obklopeni, takže večer vybíráme podle toho, co jíme, podle ročního období i podle nálady. Taky zkouším a ochutnávám vína z jiných vinařství – našich i zahraničních. Mám rád lehčí italská a francouzská vína.“
Roste další následovník?
Tomáš má sympatickou manželku Hanku a dvouletého syna Jonáše. Hanka se musela smířit s tím, že jejich život je podřízený vínu. „Manželka věděla, že si bere vinaře. Je to jiné, než kdybych chodil do normálního zaměstnání. A já musím říct, že mi je velkou oporou. Zní to jako klišé, ale je to tak ☺.“
Jestli se malý Jonáš jednou vydá ve stopách táty, se ještě neví. „Na vinici prvně byl už ve dvou měsících. Byl bych samozřejmě rád, kdyby pokračoval,“ říká Tomáš s tím, že ho ale nebude k ničemu nutit.
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Další články z rubriky

„Při cvičení se inspirujeme vlastním tělem a respektujeme jeho reakci,“ vysvětluje Vašek Rázl z fitcentra Gymstory
Autor: Šárka Pelcová, Datum: 29. 5. 2023 0:05Pomohl klientům s výhřezem ploténky, kterým hrozila operace, i ženám s diastázou či těhotným.…

Petr Žemlička: V jídelníčku nám nejvíc chybí střídmost a pestrost
Autor: Kateřina Šimková, Datum: 22. 5. 2023 0:05Před deseti lety se začal psát příběh, který v roce 2020 vedl k založení české značky Nupreme.…

Johanka z Arku (†19): Hrdinka, nebo duševně nemocná žena?
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 13. 5. 2023 0:05V samém srdci Paříže, na náměstí Place des Pyramides, stojí jezdecká socha Johanky z Arku. Letos v…

Hélène Dutrieu (†83): Žena mnoha povolání
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 20. 3. 2023 0:05Hélène Dutrieu toho stihla tolik, že by to vydalo na několik životů. Do historie se zapsala jako…

Eduard a Miroslav Poncovi: 30 let úspěšné rodinné firmy
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 6. 3. 2023 0:05Ve zpustlém zemědělském areálu v Kočíně u Týna nad Vltavou začali v roce 1993 vyrábět pod značkou…

Nathalie Michel: „Necháváme vyniknout krásu pleti i zevnitř.“
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 24. 2. 2023 0:05O kvalitě a účinnosti produktů si GERnétic nám vyprávěla Nathalie Michel, technická a regulatorní…

MUDr. Jan Lesenský: „Onkologičtí pacienti v péči specializovaných center mají větší šanci na úspěšnou léčbu.“
Autor: Eva Libigerová, Datum: 13. 2. 2023 0:05Největším Komplexním onkologickým centrem v Česku je Fakultní nemocnice Bulovka. Disponuje mnoha…

Klára Kollárová: „Perlení v ústech má až nebesky hladivý pocit.“
Autor: Šárka Pelcová, Datum: 27. 12. 2022 13:00Když se láme rok, lítají špunty. Proto jsme vyzpovídali národní sommelierku Kláru Kollárovou,…
Komentáře