Čas jen pro mě

Kde vidíte hlavní problém v současných standardních osnovách? 

„Jsem přesvědčen, že jeden z hlavních problémů současných standardních osnov spočívá v jejich nedostatečné flexibilitě a přizpůsobivosti. Svět se neustále mění a osnovy by měly být schopny reagovat na nové výzvy a potřeby žáků. 

Dále bych zmínil, že v současnosti se stále nevěnuje dostatek času rozvoji dovedností, které jsou klíčové pro 21. století, jako jsou kritické myšlení, komunikace, spolupráce a kreativita. Tyto dovednosti jsou často opomíjeny ve prospěch pouhého přenosu informací a jejich memorování.

Moderní osnovy by měly lépe reflektovat potřeby dnešního světa a připravovat žáky na úspěch v různorodých oblastech života. Škola není jenom o učení a „biflování“ nových vědomostí. Pokud chceme v našich školách vychovávat novou generaci a připravovat ji tak, aby se lépe uplatnila ve společnosti, je třeba klást důraz na osobní rozvoj dětí.

Ruku v ruce se změnami ve školství je posílení podpory pro pedagogy a školy při implementaci inovativních výukových metod a technologií. Školy by měly mít více volnosti a svobody k tomu, aby mohly flexibilně reagovat na potřeby svých žáků a studentů v různých lokalitách v republice.“

Jak rodiče vnímají váš inovátorský způsob výuky? Neslýcháte stesky na „starý“ systém, který byl pro ně zažitý? 

„Popravdě si nemyslím, že by můj přístup, respektive náš přístup k výuce na naší škole byl nějak významně inovátorský. Naopak si celou dobu myslím, že je normální a běžný. U nás ve škole vyučujeme dle programu Začít spolu, podle kterého se učí na mnoha školách již od devadesátých let minulého století. Jen jsem měl to štěstí, že za svoji učitelskou kariéru jsem v jiném programu - typu škol - neučil. Proto mi přijde, že to, jak s kolegyněmi ve škole o práci přemýšlíme, co pokládáme za důležité, jaké kompetence našim žákům chceme předávat, je standardní a dávno vymyšlené.

Každý rodič je spokojený, když je ve škole spokojené jeho dítě. Když bude dítě beze strachu rádo chodit do školy a bude motivováno se učit novým vědomostem a dovednostem, když bude dítěti škola dávat smysl, tak je vše v pořádku.

Rodičům říkáme, že jsou důležitou součástí naší školy, mají možnosti se zapojovat do chodu školy. Nejen učitelé a žáci, ale i rodiče jsou součástí školy a my všichni jsme zodpovědní za školu, kterou chceme neustále posouvat a zlepšovat. Důležité je prostě začít všichni spolu a tvořit takovou školu, na kterou budou všichni zúčastnění, ale i komunita v okolí školy, patřičně hrdí.“

A co je nejvíce překvapí a co nejvíce oceňují?

„Rodiče asi nejvíce překvapuje a zároveň i oceňují to, jakým způsobem s žáky komunikujeme, že je bereme spíše jako rovnocenné partnery. Líbí se jim také, že děti mohou spolurozhodovat o tom, co se budou učit. Ptáme se jich a probíráme s nimi, jaká témata je zajímají a čemu by se chtěly v týdnu v centrech aktivit věnovat. U nás ve škole rovněž neexistuje klasické zvonění na výuku. I to určitě přispívá k pozitivnímu vnímání naší školy rodiči, kteří oceňují (a často zmiňují), že ve škole panuje dobrá nálada, vnímají rodinnou atmosféru, svobodu a mezi všemi vzájemnou důvěru.“

Čím rodičům vysvětlujete, že je třeba zaměřit se na kompetenční výuku? Jaký argument je nejpřesvědčivější?

„Zejména starší generace, ale i rodiče dnešních žáků, si pamatují ze školy to, že seděli s rukama za zády, mlčeli a báli se na cokoli zeptat. Chceme takto připravovat děti na život? Nebo chceme, aby se děti nebály vyjádřit svůj názor nebo myšlenku? Rodiče si také pamatují, co následovalo, když udělali ve škole v písemce nebo při zkoušení chybu.

Není ale chyba důležitou součástí života, ze které si třeba vezmeme ponaučení, která nás posouvá dál?

Rád pokládám rodičům otázku, zda je více bavila výuka, kde jim učitel při výkladu prozradil, že například těžiště trojúhelníku je tady a tady, nebo kde si danou věc mohli objevit sami, přijít si na ni? Kompetenční výuka připravuje žáky na skutečné výzvy a příležitosti, s nimiž se budou setkávat po skončení školního vzdělávání, to je za mě nejpřesvědčivější argument.“

Co vnímáte jako největší přínos pro děti? Sebevědomí? Schopnost vyjádřit svůj názor?

„Přesně jak říkáte. Ještě bych doplnil rozvoj klíčových dovedností, jako jsou kritické myšlení, komunikace, samostatnost a spolupráce. Důležité je i propojení teorie s praxí. V tomto pedagogickém přístupu jsou žáci více angažováni, což podporuje jejich aktivní účast a zapojení ve vlastním učení. Díky individualizovanému přístupu se učitelé mohou lépe přizpůsobit potřebám jednotlivých žáků. Přínosů pro žáky a studenty je opravdu hodně.“

Můžete uvést příklad, co se v hodině děje navíc či netradičního, abychom to přiblížili čtenářům?

„U nás ve škole den začíná společným ranním kruhem, kde žáci a učitelé mají příležitost sdílet své myšlenky, dojmy nebo krátké zážitky například z předchozího dne. Tato činnost má za cíl vytvořit pozitivní atmosféru a posílit pocit komunity. Poté je první část dne věnována rozvoji základních dovedností v rámci gramotností. To může zahrnovat čtení, psaní, matematiku a další klíčové oblasti vzdělávání.

Poté následují tzv. centra aktivit, kde žáci pracují ve skupinách nebo individuálně na projektech nebo úkolech, které jsou propojeny s aktuálním učivem. Tyto aktivity podporují diferenciaci a umožňují žákům pracovat v jejich vlastním tempu a stylu. Konec dne je většinou věnován prezentacím a sdílení výsledků práce z center aktivit.

Žáci mohou prezentovat své projekty, sdílet nové poznatky a získat zpětnou vazbu od svých vrstevníků a učitelů. Součástí této části dne je i sebehodnocení žáků. Mohou reflektovat svůj vlastní pokrok, identifikovat své silné stránky a cíle na zlepšení.

Samozřejmě, že cyklus aktivit může být upraven podle konkrétních potřeb a obsahu výuky. Důležité je, že se přístup ‚Začít spolu‘ snaží vytvářet inkluzivní a interaktivní prostředí, které podporuje individuální rozvoj každého žáka.“

Jak rodiče vnímají systém hodnocení? Jsou s ním srozumění, nebo je to pro ně těžké? 

„Někteří rodiče žijí v utkvělé představě, že pokud nebude jejich dítě dostávat známky, nebude řádně motivováno k učení, budou se ‚flákat‘, vše mu bude jedno atd.

Jsem přesvědčený, že naprostá většina dětí známky nepotřebuje. Děti jsou od přírody zvídavé, rády objevují a učí se nové věci, nepotřebují k tomu málo vypovídající známky. Naopak je potřeba podporovat jejich vnitřní motivaci k učení.

Rodiče na naší škole vnímají náš systém hodnocení pozitivně, a to zejména díky jeho komplexnosti a transparentnosti. Používáme průběžné i závěrečné slovní hodnocení. Tento přístup umožňuje rodičům i žákům sledovat nejen výsledky, ale také proces učení a rozvoj dovedností svých dětí.

Součástí našeho hodnotícího procesu je také sebehodnocení žáků, čímž chceme žáky vést k větší samostatnosti, ale hlavně k jejich vlastní zodpovědnosti za své vlastní učení. Chceme, aby dokázali objektivně zhodnotit svou vlastní práci a zároveň se naučit přijímat zpětnou vazbu od ostatních. Kromě toho aktivně pracujeme s žákovskými portfolii, což je další nástroj, který umožňuje dokumentovat a zhodnocovat rozvoj žáků skrze jejich pracovní výstupy a projekty.

V neposlední řadě je třeba zmínit i to, že někteří žáci, ale i rodiče mohou zažívat stres a úzkost spojené s hodnocením pomocí známek. Slovní hodnocení může být méně stresující a více podporovat pozitivní učící se prostředí.“

Co považuje za nejdůležitější, aby se rodiče a prarodiče dozvěděli o moderním způsobu výuky? Co byste jim vzkázal? 

„Společně máme možnost tvarovat budoucnost našich dětí. Moderní výuka není jen o učení, je to cesta k vytváření silných, kreativních a odvážných jednotlivců. Buďme jejich průvodci a podporujme je na každém kroku jejich úspěšného putování.“

Iniciativa Měníme osnovy pro rodiče, učitele i veřejnost připravila přehledný web www.menimeosnovy.cz, kde najdete informace, odpovědi na řadu otázek k novým osnovám a aktuality z této oblasti. Na projektu spolupracuje Národní pedagogický institut (NPI ČR), Nadace České spořitelny, Nadace BLÍŽKSOBĚ, Unie rodičů a další partneři.