Čas jen pro mě

Ve třech letech ve filmu

Modré oči, blonďaté prstýnky kadeří kolem hlavy a zářivý úsměv. Tak se Shirley Temple zachovala v paměti nejen amerických filmových diváků 30. let. Vždyť jen v roce 1934 natočila 12 snímků!

Na svět přišla 23. dubna 1928 kolem deváté hodiny večer v kalifornské Santa Monice do nepříliš zámožné rodiny bankovního úředníka George Templea a jeho ženy Gertrudy.

„Příliš pozdě na večeři, tak jsem začala život bez jednoho jídla. Od té doby se snažím tuto ztrátu vyrovnat,“ vtipně okomentovala hodinu svého narození.

Právě maminka brzy poznala, že holčička ráda a hezky zpívá a tančí. Už jako tříletou ji pak zapsala do losangeleské taneční školy pro děti a mládež. V té době začala upravovat vlasy své dcery do pro Shirley typických prstýnků.

Talentované holčičky si brzy všiml filmový producent Charles Lamont a angažoval ji do nízkorozpočtových filmů. Nejprve to byla Baby Burlesks, krátké parodie na známé filmy, a roztomilá Shirley v nich napodobovala například Marlene Dietrich nebo Mae West.

Zrodila se celebrita

Už o rok později si zahrála v „opravdovém filmu“, šlo o muzikál Stand Up and Cheer! Byl to obrovský úspěch a začátek strmé kariéry kudrnaté dívenky. Její talent ocenili i kritici udělením „dětského“ Oscara, tedy Academy Juvenile Award pro mládež do 18 let. Shirley ho obdržela v pouhých šesti letech!

Shirley v roce 1938. (zdroj: Wikimedia Commons, Harry Warnecke/Lee Jennings Elkins-https://npg.si.edu/object/npg_NPG.94.48,CC0)

Po úspěchu prvních filmů si Shirleyini rodiče uvědomili, že by jejich dcera měla dostávat odpovídající honorář. Najali si dokonce právníka. V devíti letech už jí na konto pravidelně přistávaly částky několik desítek tisíc dolarů měsíčně. Peníze jí chodily i z reklam na dětskou kosmetiku. „Shirley“, panenku s její podobou chtěla mít doma každá americká holčička! Prodalo se jich několik milionů. I z toho měla dívka příjem.

Finanční prostředky rodiče využili také na vzdělání dcery. Navštěvovala prestižní Westlake School pro dívky.

Mladá herečka šla z role do role. Na svém kontě má celkem i více než pětadvacet pohádek, třiačtyřicet celovečerních filmů a čtrnáct krátkých filmů.

Liliputánka v paruce?

Dětská celebrita neunikla různým pomluvám a fámám. Říkalo se, že Shirley není dítě, ale třicetiletá liliputánka. K těmto úvahám vedla dívčina trochu nedětská baculatá postava. Vatikán dokonce vyslal do USA svého zástupce Silvia Masanteho, aby prošetřil, zda je Shirley opravdu dítě!

Kolovaly zaručené informace, že nosí paruku. Fanoušci jí dokonce několikrát v nestřeženém okamžiku vytrhly vlasy z hlavy, aby se přesvědčili, jestli jsou pravé.

Dvě manželství, tři děti

Bylo jí patnáct, když se setkala s pohledným o sedm let starším seržantem amerického letectva Johnem Agarem. Provdala se za něj teprve jako sedmnáctiletá!

John měl herecké ambice a manželé spolu dokonce natočili dva filmy. V roce 1948 se jim narodila dcera Linda Susan. Manželství však moc nefungovalo, John se prý rád a často napil. Malé Lindě byl pouhý rok, když se její rodiče rozvedli.

Na dovolené na Havaji v lednu 1950 vstoupil Shirley do cesty Charles Alden Black, důstojník amerického námořnictva pocházející z bohaté kalifornské rodiny. Tehdy jednatřicetiletý Black se jí při seznámení přiznal, že nikdy neviděl žádný z jejích filmů! Po dvanácti dnech randění se zasnoubili a po deseti měsících vzali. Později se jim narodily dvě děti – syn Charles a dcera Lori.

Konec hraní

Krátce po svatbě se manželé přestěhovali do Washingtonu, kde Charles sloužil v armádě. Z Shirley se stala žena v domácnosti, a přestože se až do roku 1961 objevovala na televizních obrazovkách v různých seriálech a měla i vlastní show, dřívější slávy už nedosáhla.

Shirley potřebovala náplň, byla zvyklá se pohybovat mezi lidmi. Rodinné prostředí a zájem o politiku ji tak v poločase života přivedly k diplomacii.

„Jakmile žiješ ve Washingtonu, prostě se zapojíš do politiky. To se stane každému.“

Překvapila Kissingera

Vstoupila do Republikánské strany a okamžitě se stala aktivní členkou. Zapojila se do různých organizací pro ženy, do charitativní činnosti, sháněla peníze pro republikány a podporovala Richarda Nixona v prezidentské kampani.

Henryho Kissingera prý na jednom večírku překvapilo, když ji slyšel rozebírat situaci v jihozápadní Africe. Matador americké zahraniční politiky s údivem zjistil, že bývalá herečka není hloupá.

„Byla velmi inteligentní, velmi tvrdohlavá, ale velmi disciplinovaná,“ řekl.

V zahraniční politice se Shirley zalíbilo. Prezident Nixon ji jmenoval velvyslankyní USA při OSN a později velvyslankyní v Ghaně. Stala se také první ženou ve funkci vedoucí protokolu – dohlížela na školení nových velvyslanců.

Dodávala ženám odvahu

V roce 1972, když jí bylo teprve 44 let, onemocněla rakovinou prsu a podstoupila oboustrannou mastektomii (odstranění obou prsů). Informace o rakovině prsu byly tehdy i ve Spojených státech tabu a nebylo zvykem o tomto onemocnění hovořit. Shirley se ale rozhodla prolomit ledy. Ještě v průběhu hospitalizace v nemocničním pokoji uspořádala tiskovou konferenci, na které se podělila o svou zkušenost.

Její upřímnost dodala odvahu mnoha ženám a povzbudila ty, které měly příznaky rakoviny, aby se nebály vyhledat lékaře.

Osud jménem Praha

V roce 1968 navštívila jako zástupkyně organizace bojující proti roztroušené skleróze Prahu. Setkala se s Alexandrem Dubčekem. Byla ubytována v hotelu Alcron právě v době, kdy do Prahy vstoupila sovětská vojska. Spolu s ostatními hotelovými hosty, kteří také netušili, co bude následovat, našli útočiště na střeše Alcronu. Odtud spatřili, jak jeden z vojáků zastřelil neozbrojenou ženu utíkající před ním.

„Stále tu ženu mám před očima,“ později vyprávěla.

V srpnu 1989 se stala velvyslankyní v tehdejším Československu. Pověřovací listiny předávala ještě prezidentovi Gustávu Husákovi. Otevřeně sympatizovala s disidenty a přátelila se s Václavem Havlem. V Praze se stala očitým svědkem sametové revoluce a Václava Havla pak osobně doprovázela na jeho první oficiální návštěvu Washingtonu.

Shirley Temple Black zemřela 10. února 2014 ve svém domě ve Woodside v Kalifornii na chronickou obstrukční plicni nemoc. Charlese, se kterým strávila více než půl století, přežila o devět let.