Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Mirka van Gils Slavíková: „Naše prvorepubliková cukrařina měla po celém světě věhlasné renomé.“
archiv Mirky van Gils Slavíkové
Inspirace / Osobnost týdne

Mirka van Gils Slavíková: „Naše prvorepubliková cukrařina měla po celém světě věhlasné renomé.“

datum: 29. 4. 2020 0:05 autor: Eva Zelinková
„Proto i já vystupuji ve světě jako hrdá česká cukrářka, ale moje jméno je druhotné,“ říká Mirka van Gils Slavíková.

Když chcete péct a vařit s noblesou a láskou, pak jistě uvítáte rady světově proslulé české cukrářky Mirky van Gils Slavíkové, kterou možná znáte z televizních pořadů nebo z tematických kuchařek, které napsala. Kdo, případně co jí pomohlo dostat se ve své „branži“ na vrchol, s čím se v kuchyni naopak natrápila až moc, a co ji baví v soukromí, o tom se dočtete v tomto rozhovoru.

Kdy vás napadlo stát se cukrářkou a nezačala jste snad tím, že jste ráda mlsala?

„Popravdě to nenapadlo mě, ale mého tatínka. Nicméně myslím, že každé dítě rádo mlsá.“

Čím jste se zprvu nejvíc natrápila?

„Asi překvapivě tím, že jsem se musela smířit s volbou řemesla. Ale i to je překonatelné, jen chvilku času zabere srovnat si vše v hlavě, a pak už se jen opřít do učení a vytyčených cílů.“

Měla jste vzor – někoho, ke komu jste si chodila pro rady a vychytávky?

„V učení to byl zcela určitě pan Jaroslav Pelíšek, a poté už to byla cesta samouka. Jsem totiž tak nějak solitér, což je ta těžší verze, ale nestěžuji si.“

Pečení dle vaší „navigace“ se určitě lépe zvládá díky videím z vašeho Mirka Studia. Je to natáčené u vás doma a jak se na něj čtenářky dostanou, případně na který recept jste měla dosud největší odezvy?

„Ano, byla to spontánní reakce na informace o vykoupené mouce a má úvaha, co s takovým množstvím, proboha, budou lidé dělat? … A už není ani droždí… Tak jsem přestavěla obývák a vytvořila Mirka Studio. Syn Matěj se ujal kamery.

Video-recepty vkládám na sociální sítě. Lidé mě najdou jak na Instagramu, tak i na Facebooku. A jaké jsou nejúspěšnější recepty? Asi jogurtové bagels, irský soda chléb a indická paratha chléb. Ale rozhodně nejdůležitější je pouštět k lidem pozitivní náladu, aby měli chuť něco dělat, vnášet do rodin činnost, na které se podílejí a mají z ní radost. Aby si uvědomili, jak moc se mají rádi a že mohou být dohromady šťastní.“

Při zhlédnutí videa na kynutá těsta nás překvapilo, že vy zásadně těsto nepodsypáváte moukou a také hledíte na teplotu v místnosti, ve které těsto kyne. Proč?

„Podsypávám-li příliš, pak vytvořím těsto hutnější, než chci, a my přece milujeme ty nadýchané kynuté buchty. Také teplota, při které zadělávám, je důležitá. V chladné místnosti se jen velmi těžko droždí aktivuje k činnosti, tedy ke kynutí. A jakékoliv narušení receptury změní výsledek. Bohužel, toto je český zlozvyk, že se mění suroviny, nahrazují se jinými, no a pak už jen řešíme, proč se to či ono nepovedlo nebo jaké měl výrobek výchylky.“

S jakými ingrediencemi, na které se podle vás už zapomnělo, například ráda pracujete a můžete je doporučit?

„Všeobecně mohu říci, že je to takový sinusoid v používání surovin a trendů. Ale pozapomnělo se třeba na kdoule, krvavé pomeranče, zelené vlašské ořechy a tak dále. Asi bychom leccos objevili. Já však mám radost, když mohu fungovat pozpátku. Výrobky jsou sice pracnější, ale o mnoho chutnější.

A také radím více zpracovávat sezónní suroviny. Mimochodem, zcela určitě jsou na ústupu syté barvy. Lepší a zároveň zdravé je nahradit je přírodními alternativami.“

Poběží ono virtuální studio i po skončení nouzového stavu této republiky?

„Přibude mnoho aktivit přímých – kurzy a další, ale pokud to půjde, ráda budu pokračovat. Těší mě, že díky videu nachází plno lidí odvahu pustit se do pečení se mnou.“

Napsala jste již řadu kuchařek, kromě jiných třeba „Dezerty jedna báseň“. Který z nich je „hračka“ a vy ho můžete v kostce našim čtenářkám nastínit, aby si „zamlsaly“ podle receptu hned teď s vámi?

„Všechny, pokud budeme dodržovat poměr surovin či suroviny samotné, jsou hračkou. Zvládnete levou zadní makronky, jen dodržet recept. Nebo se pusťte do vaflových trubiček – ty jsou perfektní ke kávě pro návštěvu. Ponořte se do receptu a staňte se špičkovým cukrářem. Radost z rozzářených očí mlsounů okolo stojí za to.“

Pracujete ráda s čokoládou nebo máte za favorita jinou ingredienci?

„Ano, čokoláda je na prvním místě, ovšem sdílí ho s karamelem na modelování. Ale všechny suroviny jsou mi drahé a ráda je zpracovávám. Ono totiž jedno bez druhého nemůže fungovat.“

Které známé osobnosti jste „dostala“ svými originálními dárky k snědku?

„Myslím, že například Karel Gott měl radost z karamelového slavíka a Angela Merkel třeba zase z kytice karamelových růží…“

Mirka s Karlem Gottem.

Víme o vás, že přes 30 let cestujete světem a samozřejmě nejen, že sbíráte tamní recepty, ale také ve světě představujete naše delikatesy. Čím jste například „bodovala“ ve své cukrárně v Jihoafrické republice?

„To je velmi důležité, protože naše prvorepubliková cukrařina měla věhlasné renomé po celém světě. Proto i já jsem ve světě hrdý český cukrář, ale moje jméno je druhotné. Pokud se ale ptáte konkrétně na Jižní Afriku, tak tam jsou dodnes prodávané Ring of Prague – české věnečky.“

Nyní již 10 let žijete v Holandsku. Přesto nás zajímá, zda se dají ochutnat vaše dezerty i v Česku?

„V Čechách spolupracuji s restaurací Tiskárna v Praze, kde vlastně tvořím dezerty na míru a učím cukráře dle svých zkušeností.“

Jak „ochotně“ s vámi putují světem vaše děti, rodina…?

„Já říkám, že domov mám tam, kde mám děti. Vše je rozhodováno kolektivně, takže pokud by nedošlo ke shodě, asi bych seděla na místě. A to je nyní v Holandsku. Navíc jsem přesvědčena, že dětem je v dnešní době poznávání světa a výuka jazyků jen ku prospěchu.“

Když vám zbude čas, čím relaxujete, co vás nabíjí energií?

„Pečení (velký úsměv)…, ale i jízda na kole, malování obrazů, psaní, zahradničení, jen tak si chodit, klábosit či být zticha a vnímat krásno.“

Pomáhá vám při překonávání životních situací nějaké motto, zaříkávadlo?

„Vlastně jsem se díky složitostem života všech pouček zbavila. Co jsem se však naučila, je odpouštět, být ještě více pokorná, naslouchat a neztrácet čas zbytečnostmi, které stejně nezměním. A pokud to lze, pak je báječné rozdávat radost.“

Jste vynikající česká cukrářka, která ale napsala kromě jiných také knihu „Vůně chleba“. Na co se zaměřujete v ní? A děláte vy vůbec rozdíl mezi sladkým a slaným jídlem? Které u vás vede?

„Chléb je historicky první nejdůležitější potravinou pro člověka, proto jsem se pustila i do knihy. Také ji ovlivnilo mé cestování, většinou dříve nebo později jsem si všude pekla chléb svůj. Miluji žitný, ale ten je mimo Evropu k dostání jen velmi málo. A jste-li matka, neděláte rozdíl mezi sladkým a slaným. Já třeba miluji chřest a zaobírám se jím z obou úhlů, jak slaného, tak sladkého.“

Pyšníte se řadou světových ocenění. Kterého si vážíte nejvíc? A mají pro vás spíš sběratelskou hodnotu nebo je berete jako jakousi výzvu?

„Jakékoliv ocenění je oceněním v dané vteřině, což je velmi pomíjivé. Ani sběratelskou ani jinou hodnotu v nich nehledám. Představovaly pro mě vždy jen úsek na mé pouti cukrařinou. Ovšem soutěže, ty už jsou nadstavbou. I když, přece jenom ze dvou ocenění radost mám. Jedním je dosažení Top 10 francouzských cukrářů (6.místo) v národní francouzské soutěži, což byl můj sen od šestnácti let. A druhým byla zlatá medaile v Basileji. Ta byla dodržením mého slibu pro mou maminku.“

Dovolíte nám na závěr nahlédnout i pod pokličku? Na co se chystáte v nejbližší době? Bude to knížka nebo snad zase něco v televizi?

„Pod pokličkou to vře☺. Ano, první je kniha, aby měli fanoušci, mí milovaní, co péci na podzim a o Vánocích. A ještě pracuji na pár projektech, ale nechte se překvapit.“


Knihy Mirky van Gils Slavíkové Dezerty jedna báseň a Vůně chleba vydala Esence. Zakoupit je můžete třeba na booktook.cz.


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Tip šéfredaktorky

Cesta do hlubin robotovy duše

7. 9. 2020 10:00 autor -red-