Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Karla Kubíková: „Psaní mi poskytuje únik do jiného světa podobně jako četba.“
archiv Karly Kubíkové
Inspirace / Osobnost týdne

Karla Kubíková: „Psaní mi poskytuje únik do jiného světa podobně jako četba.“

datum: 9. 2. 2022 0:05 autor: Eva Zelinková
Neobyčejnými příběhy obyčejných žen se zabývá autorka Karla Kubíková v řadě knih, ke kterým letos přibyla novinka, tentokrát s názvem „Hájovna“. Přiznám se, že jsme ji četli v elektronické podobě a vůbec se nám nechtělo odcházet ani k večeři, jen abychom napínavý příběh dočetli.

Takže knížku můžeme s naprosto čistým svědomím doporučit i vám. O čem příběh je a kdo za ním stojí, jak moc je o autorce či jejích blízkých – tak i o tom je tento rozhovor.

Mohla byste nám prozradit, jaká je hlavní linka příběhu v knížce s názvem „Hájovna“?

„Jde o příběh mladé dvojice, která žije v osmdesátých letech minulého století v hájovně v prostoru obsazeném sovětským vojskem. Vojtěch bere situaci jaká je, ale Linda se s přítomností okupačních vojsk smiřuje těžce a rozhodně na rozdíl od něj odmítá z jejich přítomnosti jakkoliv těžit. Obavy a dlouhodobá frustrace ji  dovedou k neuváženému činu…“

Najdeme v knize i něco z vašeho života nebo někoho z vašich blízkých?

„K napsání této knihy mě inspirovala životní etapa mojí příbuzné, která v letech sovětské okupace žila ve vojenském prostoru. Měla jsem možnost ji navštěvovat a poznat nepřikrášlenou realitu. A právě jí děkuji za souhlas se zveřejněním některých momentů jejího života. Mnohé situace jsem ovšem domyslela a jiné pozměnila. I tak jsou ale pravdivým svědectvím doby.“

Co vaše líčení tak citlivého tématu „nastartovalo“?

„Zřejmě to bylo setkání s příbuznými, kde se o životě v hájovně v době okupace mluvilo… Nejdříve jsem napsala příběh jako scénář, který byl totožný s dějem první částí knihy, ale chybělo mu určité vyústění. Pořád to nebylo ono a námět tak několik let ležel nedokončený.“

Jak dlouho zahálel rozepsaný rukopis v šuplíku?

„Než jsem najednou dospěla k tomu, že vím, co chci říct a jak bude příběh končit. Tehdy jsem hned k první části připsala další dvě a Lindin život, což je ona hrdinka příběhu z Hájovny, se logicky naplnil.“

Měla jste k sobě nějaké poradce třeba pro věrné líčení života ve vězení nebo odjinud?

„Při psaní mi nikdo neradil. Příběh jsem měla v hlavě a dobu děje jsem přece zažila.  Ovšem v druhé části knihy, ve které je Linda ve vězení a pak prožívá soudní proces, tak tam jsem čerpala informace o vězeňství a soudnictví z různých materiálů, včetně internetu. S kontrolou správných postupů a termínů mi ochotně pomohla kvalifikovaná příbuzná.“  

Nejde ale o vaši prvotinu. Proč jste vlastně s psaním knih začala až v pozdějším věku?

„Psala jsem vždycky, ale po chvílích a víceméně tajně. Potřebovala mě rodina a práce. Odvahu publikovat jsem dostala až ve zralém věku. Navíc moje knihy nebyly vydávané chronologicky. Například Spálená křídla jsem psala už v devadesátých letech, ale kniha byla vydaná až v roce 2017. Příběh musel dozrát.“

Které ze svých dříve vydaných knih „Rafanda“, „Samoživitelka“, „Spálená křídla“ si nejvíce považujete?

„Všechny moje knihy se zabývají osudy žen v různých obdobích. Rozsahem i popsanou dobou jsou nejobsáhlejší Spálená křídla. Dětství hlavní postavy bylo inspirováno strastiplným dětstvím mojí maminky; pozdější osudy hrdinky jsou fabulací. Údaje o například ochotnických spolcích, kabaretech a veřejném životě vůbec jsem získávala v archivech – internet ještě nebyl běžným zdrojem informací. Kniha se dočkala dobrého ohlasu až na jeden podstatný nepříjemný moment: v předsázce jsou četné chyby rodokmenu, které jsem nezavinila.“

Kdy vlastně manželka, matka a babička jako jste vy tedy 3v1 najde čas na psaní?

„Hledala jsem vhodné chvíle, nemohla jsem se vždycky ponořit do příběhu v momentu inspirace… Ale když je touha silnější než okolnosti, tak to jde. Psaní je pro mě duševní potřebou, koníčkem, i když je to činnost s nejistým výsledkem. Poskytuje mi únik do jiného světa podobně jako četba. Psaní je ale tvořivější a zábavnější.“

Plníte si tím i své sny?

„To rozhodně. Pozdě, ale přece.“

Kromě románů a novel jste ale i autorkou scénářů. Pro jaká media?

„Zkusila jsem to v roce 2009 a získala první místo v soutěži Filmové nadace RWE Barrandov Studio. Nerealizovaný scénář týkající se televizní tvorby s názvem Dvě Františky vyprávěl o pozdním radostném přátelství dvou žen, které bylo surově přerváno pravdivou informací, vyřčenou ve zlém úmyslu. A též jsem napsala Minutové hry, vysílané v Českém rozhlase v roce 2012.“

Pomohlo vám někdy s řešením složitých životních situací třeba životní motto, rada blízkých, zaříkávadlo…?

„Nemám životní motto, ale vyznávám úsloví:

Nehledej důvody, proč to nejde, ale jak by to mohlo jít!

A ještě:

Každá situace má řešení!

Čím relaxujete, jak „dobíjíte“ baterky, když už máte všeho nad hlavu?

„Chodím se psem na vycházky do lesa, scházím se s bývalými kolegyněmi, navštěvuji Dámský klub, ve kterém se zabýváme literaturou, ráda plavu… Nejraději mám ale samotu a psaní.“

Na co se těšíte v nejbližší budoucnosti?

„Především na dobu bez covidu, na normální život. A taky na ohlasy čtenářů, ať už budou jakékoliv.“

A nebude i nějaká další knížka?

„Mám v hlavě zajímavý námět, ale znáte to: Když člověk plánuje, bůh se směje.


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Jiří Maršálek: Jak se nebát negativních emocí a najít sám sebe

Jiří Maršálek: Jak se nebát negativních emocí a najít sám sebe

Autor: Jitka Lenková, Datum: 6. 12. 2022 0:05

Jak vnímá současný svět nová generace mladých autorů? Poměrně netradičně na tuto otázku svou…

Jana Patil: „Klíčem k poklidným vánočním svátkům je plánovat a nesrovnávat se.“

Jana Patil: „Klíčem k poklidným vánočním svátkům je plánovat a nesrovnávat se.“

Autor: Anastasiya Sabadosh, Datum: 30. 11. 2022 0:05

Vánoce nemusejí být ve znamení stresu a fyzického i psychického vyčerpání. Stačí se řídit radami…

Soňa Hrabec Kotulková a Michal Hrabec: Manželé v běhu si plní své sny

Soňa Hrabec Kotulková a Michal Hrabec: Manželé v běhu si plní své sny

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 23. 11. 2022 0:05

Soňu znám dlouhá léta, potkávaly jsme se na tiskovkách, několikrát spolu strávily i čas na tzv.…

Mary Somerville (†92): „Královna“ vědy 19. století

Mary Somerville (†92): „Královna“ vědy 19. století

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 20. 11. 2022 0:05

Když 29. listopadu 1872 v Neapoli zemřela Mary Fairfax Somerville, nekrolog v londýnském Morning…

Ing. Jiří Jemelka: „Dobrý lídr nemusí dělat firemního šaška.“

Ing. Jiří Jemelka: „Dobrý lídr nemusí dělat firemního šaška.“

Autor: Kateřina Šimková, Datum: 5. 10. 2022 0:05

Pro českou kotlinu byl humor vždy lékem na neduhy i nepřízeň doby. Jeho důležitost pro život se…

Paul Newman (†83): Modrooký idol žen

Paul Newman (†83): Modrooký idol žen

Autor: Anna Vágnerová, Datum: 29. 9. 2022 0:05

Paul Newman proslul jako jeden z nejlepších herců své doby. Na herectví se dal poté, co ho na…

Andrea Trčková: „Život začíná po čtyřicítce.“

Andrea Trčková: „Život začíná po čtyřicítce.“

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 27. 9. 2022 0:05

„Usměj se a měj se ráda,“ bylo napsáno na tabuli. To bylo první, čeho jsem si v zasedačce…

MUDr. Petra Keslová: Každá infekce nepotřebuje léčbu antibiotiky

MUDr. Petra Keslová: Každá infekce nepotřebuje léčbu antibiotiky

Autor: Šárka Podlenová, Datum: 21. 9. 2022 0:05

„I virózu musíte týden vyležet,“ říká MUDr. Petra Keslová PhD., primářka Kliniky dětské hematologie…

Tip šéfredaktorky

PŘEDVÁNOČNÍ SOUTĚŽ o 5 balíčků hydratačního séra Sebamed

6. 12. 2022 13:45 autor -red-