Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Karla Kubíková: „Psaní mi poskytuje únik do jiného světa podobně jako četba.“
archiv Karly Kubíkové
Inspirace / Osobnost týdne

Karla Kubíková: „Psaní mi poskytuje únik do jiného světa podobně jako četba.“

datum: 9. 2. 2022 0:05 autor: Eva Zelinková
Neobyčejnými příběhy obyčejných žen se zabývá autorka Karla Kubíková v řadě knih, ke kterým letos přibyla novinka, tentokrát s názvem „Hájovna“. Přiznám se, že jsme ji četli v elektronické podobě a vůbec se nám nechtělo odcházet ani k večeři, jen abychom napínavý příběh dočetli.

Takže knížku můžeme s naprosto čistým svědomím doporučit i vám. O čem příběh je a kdo za ním stojí, jak moc je o autorce či jejích blízkých – tak i o tom je tento rozhovor.

Mohla byste nám prozradit, jaká je hlavní linka příběhu v knížce s názvem „Hájovna“?

„Jde o příběh mladé dvojice, která žije v osmdesátých letech minulého století v hájovně v prostoru obsazeném sovětským vojskem. Vojtěch bere situaci jaká je, ale Linda se s přítomností okupačních vojsk smiřuje těžce a rozhodně na rozdíl od něj odmítá z jejich přítomnosti jakkoliv těžit. Obavy a dlouhodobá frustrace ji  dovedou k neuváženému činu…“

Najdeme v knize i něco z vašeho života nebo někoho z vašich blízkých?

„K napsání této knihy mě inspirovala životní etapa mojí příbuzné, která v letech sovětské okupace žila ve vojenském prostoru. Měla jsem možnost ji navštěvovat a poznat nepřikrášlenou realitu. A právě jí děkuji za souhlas se zveřejněním některých momentů jejího života. Mnohé situace jsem ovšem domyslela a jiné pozměnila. I tak jsou ale pravdivým svědectvím doby.“

Co vaše líčení tak citlivého tématu „nastartovalo“?

„Zřejmě to bylo setkání s příbuznými, kde se o životě v hájovně v době okupace mluvilo… Nejdříve jsem napsala příběh jako scénář, který byl totožný s dějem první částí knihy, ale chybělo mu určité vyústění. Pořád to nebylo ono a námět tak několik let ležel nedokončený.“

Jak dlouho zahálel rozepsaný rukopis v šuplíku?

„Než jsem najednou dospěla k tomu, že vím, co chci říct a jak bude příběh končit. Tehdy jsem hned k první části připsala další dvě a Lindin život, což je ona hrdinka příběhu z Hájovny, se logicky naplnil.“

Měla jste k sobě nějaké poradce třeba pro věrné líčení života ve vězení nebo odjinud?

„Při psaní mi nikdo neradil. Příběh jsem měla v hlavě a dobu děje jsem přece zažila.  Ovšem v druhé části knihy, ve které je Linda ve vězení a pak prožívá soudní proces, tak tam jsem čerpala informace o vězeňství a soudnictví z různých materiálů, včetně internetu. S kontrolou správných postupů a termínů mi ochotně pomohla kvalifikovaná příbuzná.“  

Nejde ale o vaši prvotinu. Proč jste vlastně s psaním knih začala až v pozdějším věku?

„Psala jsem vždycky, ale po chvílích a víceméně tajně. Potřebovala mě rodina a práce. Odvahu publikovat jsem dostala až ve zralém věku. Navíc moje knihy nebyly vydávané chronologicky. Například Spálená křídla jsem psala už v devadesátých letech, ale kniha byla vydaná až v roce 2017. Příběh musel dozrát.“

Které ze svých dříve vydaných knih „Rafanda“, „Samoživitelka“, „Spálená křídla“ si nejvíce považujete?

„Všechny moje knihy se zabývají osudy žen v různých obdobích. Rozsahem i popsanou dobou jsou nejobsáhlejší Spálená křídla. Dětství hlavní postavy bylo inspirováno strastiplným dětstvím mojí maminky; pozdější osudy hrdinky jsou fabulací. Údaje o například ochotnických spolcích, kabaretech a veřejném životě vůbec jsem získávala v archivech – internet ještě nebyl běžným zdrojem informací. Kniha se dočkala dobrého ohlasu až na jeden podstatný nepříjemný moment: v předsázce jsou četné chyby rodokmenu, které jsem nezavinila.“

Kdy vlastně manželka, matka a babička jako jste vy tedy 3v1 najde čas na psaní?

„Hledala jsem vhodné chvíle, nemohla jsem se vždycky ponořit do příběhu v momentu inspirace… Ale když je touha silnější než okolnosti, tak to jde. Psaní je pro mě duševní potřebou, koníčkem, i když je to činnost s nejistým výsledkem. Poskytuje mi únik do jiného světa podobně jako četba. Psaní je ale tvořivější a zábavnější.“

Plníte si tím i své sny?

„To rozhodně. Pozdě, ale přece.“

Kromě románů a novel jste ale i autorkou scénářů. Pro jaká media?

„Zkusila jsem to v roce 2009 a získala první místo v soutěži Filmové nadace RWE Barrandov Studio. Nerealizovaný scénář týkající se televizní tvorby s názvem Dvě Františky vyprávěl o pozdním radostném přátelství dvou žen, které bylo surově přerváno pravdivou informací, vyřčenou ve zlém úmyslu. A též jsem napsala Minutové hry, vysílané v Českém rozhlase v roce 2012.“

Pomohlo vám někdy s řešením složitých životních situací třeba životní motto, rada blízkých, zaříkávadlo…?

„Nemám životní motto, ale vyznávám úsloví:

Nehledej důvody, proč to nejde, ale jak by to mohlo jít!

A ještě:

Každá situace má řešení!

Čím relaxujete, jak „dobíjíte“ baterky, když už máte všeho nad hlavu?

„Chodím se psem na vycházky do lesa, scházím se s bývalými kolegyněmi, navštěvuji Dámský klub, ve kterém se zabýváme literaturou, ráda plavu… Nejraději mám ale samotu a psaní.“

Na co se těšíte v nejbližší budoucnosti?

„Především na dobu bez covidu, na normální život. A taky na ohlasy čtenářů, ať už budou jakékoliv.“

A nebude i nějaká další knížka?

„Mám v hlavě zajímavý námět, ale znáte to: Když člověk plánuje, bůh se směje.


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Hemingwayovo prokletí: Jak duševní nemoc sužovala spisovatele a jeho rodinu

Hemingwayovo prokletí: Jak duševní nemoc sužovala spisovatele a jeho rodinu

Autor: Anna Vágnerová, Datum: 9. 6. 2022 0:05

Spisovatel Ernest Hemingway, který ve svých 61 letech spáchal sebevraždu, se často potýkal s…

MUDr. Karin Šrajerová: Běžný chod ordinace už si nepamatuji

MUDr. Karin Šrajerová: Běžný chod ordinace už si nepamatuji

Autor: Magda Volná, Datum: 8. 6. 2022 0:05

Rok 2020 a s ním začátek pandemie koronaviru přinesly do všech společenských sfér velké změny.…

Benazir Bhutto (†54): Ambiciózní žena, která zůstala v zajetí tradic

Benazir Bhutto (†54): Ambiciózní žena, která zůstala v zajetí tradic

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 1. 6. 2022 0:05

Její život byl plný rozporů. Na jedné straně západní univerzitní vzdělání, na druhé síla východních…

„Několik týdnů jsme prakticky neviděli denní světlo,“ říká Roman Němec, režisér filmu Kam motýli nelétají

„Několik týdnů jsme prakticky neviděli denní světlo,“ říká Roman Němec, režisér filmu Kam motýli nelétají

Autor: Kateřina Kučerová, Datum: 18. 5. 2022 0:05

Spletité temné bludiště podzemních chodeb, které osvětluje jen matný světelný kužel baterek, se…

Kristýna Trpková: „O to, že píšu, jsem se s rodinou podělila, až když mi knížku přijali v nakladatelství.“

Kristýna Trpková: „O to, že píšu, jsem se s rodinou podělila, až když mi knížku přijali v nakladatelství.“

Autor: Eva Zelinková, Datum: 4. 5. 2022 0:05

Sympatické Kristýně Trpkové je pouhých 26 let a už se jí na knižním trhu, kam se skvěla „usadila“,…

Margaret Thatcherová (†87): Železná lady považovala smích za zbytečný

Margaret Thatcherová (†87): Železná lady považovala smích za zbytečný

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 26. 4. 2022 0:05

V paměti nám tato železná dáma zůstane v konzervativním kostýmku, s pro ni typickým účesem a…

Alfred Nobel (†63): Měl výčitky, že vynalezl smrtící dynamit

Alfred Nobel (†63): Měl výčitky, že vynalezl smrtící dynamit

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 24. 4. 2022 0:05

V roce 1888 si překvapený vynálezce dynamitu v novinách přečetl svůj vlastní nekrolog s názvem…

MUDr. Jana Matějková: „Rehabilitace může být běh na dlouhou trať.“

MUDr. Jana Matějková: „Rehabilitace může být běh na dlouhou trať.“

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 6. 4. 2022 0:05

Provozuje dvě rehabilitační kliniky – v Lounech a ve Slaném. MUDr. Jana Matějková se specializuje…

Tip šéfredaktorky

„Pod svícnem” bývá tma aneb O domácím násilí

29. 6. 2022 10:00 autor -red-