Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Indira Gándhí (†66): Dala přednost politice před manželem
Wikimedia Commons
Inspirace / Osobnost týdne

Indira Gándhí (†66): Dala přednost politice před manželem

datum: 15. 4. 2020 0:05 autor: Hana Lorencová
Bojovala za indickou nezávislost na Velké Británii a svou nenávist projevila v pěti letech spálením milované panenky. Protože byla britská. Neměla ovšem problém získat dobré vzdělání právě v Londýně.

Na ráno 31. října 1984 měla Indira Gándhí naplánovaný rozhovor se známým britským dramatikem, režisérem a hercem Petrem Ustinovem pro irskou televizi ve své rezidenci v Novém Dillí. Aby si mohla obléknout tradiční sárí, musela si svléct neprůstřelnou vestu. To se jí stalo osudným.

Zrada osobních strážců

Cestou do salónku, kde čekal filmový štáb, se chystala projít brankou na nádvoří paláce. Poté, co se usmála na své bodyguardy v modrých turbanech, kteří tam hlídali, jeden z nich vytáhl revolver a třikrát na Indiru vystřelil, druhý pak pokračoval střelbou ze samopalu. Vrahy byli dva Sikhové – Beant Singh a Satvant Singh.

Pak položili zbraně na zem a Beant Singh řekl: „Já jsem udělal, co jsem musel. Nyní vy udělejte to, co je třeba.“ Jak později řekl Ustinov, bylo 9 hodin 8 minut 27 sekund.

Klan Néhrú-Gándhí

Pro Indii je tento rodinný klan něco jako pro Ameriku Kennedyové. Dědeček z otcovy strany Motílál Néhrú se angažoval v politice a vedl stranu Indický národní kongres. Jeho syn Džaváharlál Néhrú, Indriřin otec, vystudoval práva v Londýně a po návratu začal pracovat u indického nejvyššího soudu. Oženil se s mladinkou, teprve šestnáctiletou Kámalou a rok po svatbě se v Allahabadu narodila jediná dcera Indira (19. listopadu 1917). 

Mezi rodinné přátele patřil Mahátma Gándí. Stejně jako Néhrú nesouhlasil s britskou nadvládou. Zatímco Gándhí byl zastáncem nenásilného odporu, který se projevoval například odmítáním britských výrobků a pořádáním mírových demonstrací, Néhrú byl pro boj se zbraní v ruce. Za své názory byl několikrát vězněn. Snahy o nezávislost vyvrcholily v roce 1947. Nehrú jako předseda strany Indický národní kongres se stal prvním ministerským předsedou Indie a zároveň i ministerem zahraničních věcí. Důležitý resort nechtěl nikomu svěřit.

Manžela si vyvzdorovala

K politice vedl i svou jedinou dceru. Indira se vzdělávala především doma. Když vážně onemocněla její matka na tuberkulózu a odjela se léčit do Evropy, vypravila se tam za ní. Kamala zemřela ve Švýcarsku roku 1936 a Indira se přesunula do Británie, kde studovala mj. na Oxfordské univerzitě.

Tam se začala víc stýkat s Férozém Gándhím (s Máhátmou neměl nic společného, pouze shoda jmen – pozn. aut.). Znal dobře jejího otce a Indiře byl oporou po smrti matky. Patřili do rozdílných kast, což je dodnes v Indii velký problém. S jejich svatbou nesouhlasil ani Néhrú. Přesto se v roce 1942 vzali.

Politika na prvním místě

Jejich manželství rozhodně nebylo šťastné. Přes počáteční zamilovanost se Indira svému manželovi a později dětem moc nevěnovala a zabývala se tím, co ji ze všeho nejvíc bavilo – politikou. Starší syn Rádžív se narodil v roce 1944 a dva roky po něm Sandžaj.

Indiru fascinovala politika, do které se v barvách Indického národního kongresu víc a víc zapojovala. Pár se postupně odcizoval, Férozé měl jiné ženy a vztah byl pouze formální. Indira trávila víc času s otcem a politickými souputníky v nekonečných politických debatách, Férozé se věnoval práci novináře. Přesto jeho smrt v roce 1960 (zemřel na infarkt) Indiru doslova paralyzovala.

Kontroverzní premiérka

O čtyři roky později, po smrti otce Nehrúha, se Indira plně vrhla do politiky. Dvakrát vystoupala až na nejvyšší možnou příčku – stala se první ženou ve funkci indické ministerské předsedkyně (1966–1977) a (1980–1984).

Otevřené nepřátelství s Čínou ji přivedlo ke spolupráci s bývalým Sovětským svazem a celým východním blokem. Byla známá svou neústupností a centralizací moci. Vedla válku s Pákistánem a na určitou dobu zavedla vojenský stav a cenzuru tisku. Vojenská operace proti separatistickým pandžábským Sikhům roku 1984 vyvolala protivládní nálady, které vyústily ve smrtelný atentát.

Zraněná Indira byla okamžitě převezena do nemocnice, kde se o ni starali ti nejlepší lékaři. Přesto ji nebylo možné zachránit – osm střel zasáhlo životně důležité orgány. Ve 14:20 téhož dne Indira Gándhí zemřela, aniž by se probrala z bezvědomí.

Smrt vyvolala nenávist

Indira byla zpopelněna podle hinduistického obřadu na břehu Jamny. Na konci oficiálního dvanáctidenního smutku byl popel v souladu s její poslední vůlí rozptýlen v Himalájích.

Smrt Indiry Gándhí vyvolala vlnu pogromů na Sikhy v Dillí a dalších městech v Indii. Během několika dnů bylo podle oficiální vládní zprávy zabito nejméně 2 800 lidí, z toho asi 2 100 v Dillí. Davy přepadaly domy Sikhů a jejich obchody, zastavovaly vlaky a auta při hledání Sikhů a lynčovaly je.

Syn Rádžív, který se po smrti matky stal premiérem, podlehl atentátu o sedm let později…


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Tip šéfredaktorky

Čajot: Zelený poklad ze Střední Ameriky

9. 5. 2020 11:00 autor Jana Vavřinová