Čas jen pro mě

Kdo je tato žena, která doslova očarovala následníka švédského trůnu? Princ Carl Gustaf si užíval ženské přízně a vůbec to nevypadalo, že by pomýšlel na to, aby se usadil, natož snad v brzké době oženil. Pak stačil jeden večer v mnichovské restauraci v průběhu olympiády roku 1972 – a mladý muž se zamiloval.

Chytrá a vzdělaná dívka 

Silvia Renate Sommerlath se narodila 23. prosince 1943 v německém Heidelbergu. Otec Walter byl německý technik a podnikatel, kterého práce pro hutní společnost na nějaký čas přivedla do Brazílie. Tam se v roce 1925 oženil s místní dívkou Alicí Soares de Toledo.

Silvia byla nejmladší ze čtyř dětí a jediná dcera. V době jejího narození žili manželé Sommerlathovi už nějakou dobu v Berlíně. Po válce se opět přestěhovali do Sao Paula, kde se Walter stal šéfem firmy na výrobu oceli.

Do školy začala budoucí královna chodit v Sao Paulu, a když se rodina v roce 1957 definitivně vrátila do Německa, pokračovala ve studiu střední školy v Düsseldorfu, kde odmaturovala. Mezinárodní prostředí, ve kterém vyrůstala, a nepochybně i přirozené nadání ji vedly ke studiu jazyků. V Mnichově absolvovala obor překladatelství a tlumočnictví. Kromě rodné němčiny a portugalštiny plynně hovoří španělsky, anglicky a francouzsky, později se naučila švédštinu.

Přeskočila jiskra

Chvíli se živila jako letuška a pak získala práci na argentinském konzulátu v Německu. Není divu, že v rámci mnichovských olympijských her v roce 1972 inteligentní dívka s brilantní znalostí několika jazyků dostala nabídku doprovázet významné hosty a tlumočit jim. A na jedné večeři byla představena budoucímu švédskému králi.

„Bylo to, jako by mezi námi něco okamžitě přeskočilo,“ uvedl později švédský král.

Silvia a Carl Gustaf se zamilovali. Na tom by nebylo nic divého. Jenže sešněrovaná pravidla švédské královské rodiny umožňovala pouze manželství s urozenými příslušníky aristokracie a „prostá“ Němka byla nevhodnou adeptkou na manželku budoucího krále.

Monarchie lásce nepřeje

Carl Gustaf ztratil otce při leteckém neštěstí v lednu 1947, když mu bylo teprve devět měsíců, a byl vychováván pouze matkou a králem dědečkem Gustafem VI. Adolfem. Dědeček ani matka nad mladíkovým výběrem nevěsty radostí zrovna neplesali. Rozhodně nesouhlasili, aby se oženil s obyčejnou německou dívkou – a k tomu ještě o tři roky starší!

Mladý pár se k nelibosti rodiny dál scházel a nevypadalo to, že by se chtěli rozejít. Pak krátce po sobě zemřeli matka i dědeček a 15. září 1973 teprve sedmadvacetiletý mladý muž nastoupil na švédský trůn jako Carl XVI. Gustaf. Mezi prvními kroky nového krále byla příprava dekretu o možnosti uzavírání sňatků příslušníků královského rodu s neurozenými protějšky.

Pak se konečně Carl Gustaf mohl zasnoubit se Silvií a 19. června 1976 se vzali. Mimochodem, zmíněný dekret za tři desítky let pomohl i jejich dceři Victorii, která si vzala za manžela fitness trenéra.

„Mám brazilské srdce, německou mysl a švédskou duši,“ říká o sobě švédská královna.

Švédský král Karel XVI. Gustaf (73) a jeho žena Silvia (75) – „prostá“ žena z lidu, někdejší hosteska

9. 7. 2019 0:06, autor: Luboš Y. Koláček

Miluji tě!

Švédové si mladou královnu hned zamilovali. Přesto nebo právě proto každý její krok sledovali novináři a fotografové. Pár dní po svatbě manželé poskytli první společný televizní rozhovor. Silvia v tu dobu uměla švédsky jen pár frází a s Carlem Gustafem komunikovali v angličtině.

Silvia redaktora nejprve pozdravila několika jednoduchými švédskými frázemi. Byla samozřejmě v rozpacích, když on pokládal oběma otázky jen ve švédštině. „Pomoz mi!“ obrátila se novopečená manželka na svého manžela. Ten galantně pomohl s překladem. Bezprostředně po rozhovoru mu s úlevou zašeptala do ucha: „Miluji tě!“ – „Psss! Všude jsou novináři,“ reagoval Carl Gustaf.

Přítomní reportéři však tento okamžik nezmeškali a natočili. Upřímnost mladé ženy si tak získala srdce Švédů. Vyhrála první bitvu o srdce svých poddaných. A švédštinu se samozřejmě perfektně doučila.

„Někdo se zamiluje do režiséra, někdo do prezidenta. A já miluji krále.“

Šťastně žili a...

Vychovali tři děti – korunní princeznu Victorii, Carla Philipa a Madelaine. Od nich už mají sedm vnoučat. Silvia se vždy hodně věnovala charitě. Zajímá se o pacienty s demencí a Alzheimerem. Možná právě proto, že s touto nemocí zemřela její matka Alice. Podporuje vzdělávání nemocničního personálu, jak pracovat s lidmi trpícími demencí.

Ve volném čase ráda chodí do divadla a s manželem do přírody.

A žili šťastně až do smrti, chtělo by se říct… Jenže skandály a manželské krize se nevyhýbají ani královským párům.

Kostlivci v královské skříni

Tento pár byl dlouhou dobu považován za naprosto ideální. V roce 2010 se však na veřejnost dostaly informace o četných králových milenkách. To mu velmi poškodilo pověst do té doby bezúhonného vzorného manžela. Jaká je pravda, vědí jen oni dva. Silvia se obrnila tichem a na dotazy novinářů o králově nevěře nikdy neodpovídala.

Ve stejném roce však další skandál zasáhl i ji. Historici odtajnili tajné archivní dokumenty, z kterých vyplývá, že Walter Sommerlath byl členem německé fašistické NSDAP a že svou berlínskou továrnu za podivných okolností „získal“ od německého Žida Efima Wechslera.

Královna se proti tomu ohradila a předložila novinářům důkazy, že Walter ve skutečnosti židovskému podnikateli umožnil uprchnout před fašismem, protože převzal jeho továrnu výměnou za přenechání kávové plantáže v Brazílii, kam se také Wechsler uchýlil. Její oponenti ji ovšem obvinili z přikrašlování reality.

Navzdory všem drbům a skandálům většina Švédů je na královskou rodinu hrdá. Hlavní zásluha patří Silvii, která změnila tradice královské rodiny a přiblížila ji lidem.