Do tajů fyzické lásky, tedy sexu a erotiky, byl budoucí císař František Josef zasvěcen už v pubertě, a to zejména díky své dominantní matce Žofii, a pokud očití pamětníci nelhali, byl v tomto směru poměrně čiperný. Dokonce je oficiálně známo několik levobočků, jež mu jeho milenky povily. S každou z těchto dam se pak prý ovšem vždy rozešel v dobrém a s patřičnou grácií – a také s dostatečnou apanáží či jinou formou štědré odměny pro tu či onu dámu.
Jako vůbec první milenka Františka Josefa je uváděna šestadvacetiletá – a to vdaná! – dvorní dáma Alžběta Ugarte, která ho měla připravit o panictví zhruba v osmnácti letech. Ta prý ale ještě nespadala pod výše uvedenou kuratelu paní matky Žofie, a tak když se na onen vztah přišlo, byla Alžběta Ugarte od dvora propuštěna. Mladičký následník však měl záhy náhradu, a potom další a další..., ale abychom nebyli přespříliš obecní: třeba švadlenku Rosi, či slečnu Rézi, s níž údajně zplodil hned čtyři nemanželské děti.
A pak jsou tu drobné pikantérie, jakože za první atentátem na jeho osobu stála císařova tehdejší maďarská milenka, ale také mezi císařovy konkubíny patřila Helena Vetserová, rodná matka Mary Vetserové, s níž posléze jediný císařův oficiální syn spáchal sebevraždu.
...tedy už za manželství s císařovnou Sissi, byla tehdy patnáctiletá Anna (později provdaná jako Nahowská), do níž se František Josef I. zamiloval krátce poté, co dosáhl čtyřicítky svého věku. Podle oficiálních pramenů trval jejich vztah téměř patnáct let (tedy jednou tolik, kolik měla Anna na počátku) a přinesl dva potomky, přičemž chlapec dostal poměrně zásadní jméno po tatínkovi – tedy: František Josef. A to už o čemsi svědčí!
Mimochodem: Anna prý sídlila nedaleko vídeňského Schönbrunnu, tedy císařského paláce. A panovník k ní prý svého času chodíval skoro denně na ranní bábovku...
Nejznámější a nejzásadnější císařovou milenkou – a to už mu bylo skoro šedesát – je však nesporně Kateřina Schrattová (vyhlášená i tím, že svým nezávazným žvatláním vždy skvěle bavila společnost), výtečná c. k. herečka vídeňského dvorního divadla, která pak nakonec sdílela s císařem lože až do jeho úmrtí.
Schrattová byla vdaná a měla dokonce dítě, nicméně zamilovaný mocnář ji nejenže věnoval mnoho svého „volného“ času, ale také ji štědře finančně podporoval. K její cti je pak třeba říci, že ač Kateřina svého milého Františka Josefa I. přežila o plných třiadvacet roků a dožila se úctyhodného stáří 86 let (ostatně, stejně jako předtím její milenec-císař), nikdy nezveřejnila nic z jejich vzájemného soukromí. A to ani v částečné majetkové nouzi, v níž se koncem života ocitla. A to jí novináři – a nejen oni – nabízeli horentní sumy za případné dopisy, deníky či interview.
Ale nepředbíhejme...
Především jedna z nejpopulárnějších a nejskvělejších hereček své doby, jak už víme. Narodila se 11. září 1853 v malém lázeňském městečku Baden, tedy jen nedaleko centrální Vídně. Od malička si přála být herečkou, což se jí záhy vyplnilo. Musela ovšem v osmnácti letech prchnout z domova, načež získává angažmá v Berlíně. Domů se už vrací jako slavná osoba a brzy se dostává do vídeňského Burgtheatru.
Za uherského šlechtice Miklose Kiss de Ittebe se provdala roku 1879 a do roka mu porodila syna Antona. Jenomže to vůbec nebylo šťastné manželství: Miklos byl vášnivý hráč, a v důsledku toho brzy i zásadní dlužník. Pikantní je, že jeho dluhy zaplatil osobně císař a nejspíše udělali dohodu. Faktem je, že Miklos z manželství vycouval, byť rozvést se nikdy nedali. Ostatně: trvající manželství přece byla ta nejlepší zástěrka pro vztah herečky a císaře.
K jejich prvnímu setkání mělo dojít v rámci oficiální audience, kdy Kateřina přišla – na přání zadluženého manžela – požádat o restituci majetku rodiny Kissů, zabaveného v rámci revolučního roku 1848. Sice tehdy neuspěla, nicméně zde asi poprvé přeskočila jiskra mezi ní a panovníkem, bohatě tehdy obleženým milenkami. Když se posléze potkali na plese průmyslníků, dle očitých svědků z ní František Josef po celý večer nespouštěl oči, dali se do řeči... a zbytek už známe.
Nesporným faktem také je, že císař od té doby nevynechal jediné představení v Burgtheatru, v němž Kateřina vystupovala.
A tady se opět obloukem dostáváme k císařovně Sissi, která zamilovaného manžela na některá představení Schrattové doprovázela, udělala z herečky rodinnou přítelkyni, věnovala císařovi její portrét a vůbec všemožně tuhletu lásku podporovala.
„Štastná to žena!“, řečeno spolu s klasičkou Boženou Němcovou. Hlavně však asi moudrá...
Tedy na rozdíl od jejich dcery Marie Valerie, která když se roku 1889 o vztahu svého císařského tatínka a vídeňské herečky Schrattové dozvěděla, byla prý šokována!
Ale to už by zase byla jiná kapitola.
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
I britská královna byla někdy „jen“ obyčejná žena a matka. Snachu Dianu přivítala do rodiny s…
Marie Antoinetta je často popisována jako marnotratná manželka, která se pletla do politických…
S vlivnou, mocnou a poživačnou římskou císařovnou 1. stolení našeho letopočtu spojovala Kateřinu…
Milostný příběh královny Alžběty II. a prince Filipa se začal psát už ve 30. letech minulého…
Každá byla úplně jiná. Zatímco Alžběta se od dětství připravovala na panovnickou roli, její sestra…
Láska k dvakrát rozvedené Američance Wallis způsobila, že Eduard VIII. odstoupil z britského trůnu.…
Život a smrt jedné z nejmocnějších žen starověku dodnes vyvolává řadu otázek. Co víme o královně…
V jejích žilách kolovala krev Habsburků, belgické královské dynastie Koburků, francouzských…