Čas jen pro mě

Jen díky nim můžeme používat zařízení, jako jsou mobilní telefony, notebooky či tablety a mnoho dalších. Pod objevem baterií je nesmazatelně podepsán italský fyzik Alessandro Volta. Na jeho počest slavíme 18. února, v den vynálezcových narozenin, Mezinárodní den baterií. Jaká tajemství se skrývají pod jejich tvrdou „slupkou“ a které interesantní příběhy jsou s vývojem baterií spojeny? 

1. Za vynález titul od Napoleona a kráter na Měsíci Zmiňovaný věhlasný italský fyzik Alessandro Volta proslul řadou objevů v oboru elektřiny. Jeho jméno je však nejvíce skloňováno právě v souvislosti s vynálezem první elektrické baterie na světě, takzvaného Voltova sloupu. Při prezentaci výsledků svého výzkumu v Paříži uhranul rodák z Lombardie tehdejšího prvního francouzského konzula Napoleona Bonaparta. Ten se následně stal jeho významným podporovatelem. Voltovi udělil kupříkladu titul hraběte a jmenoval ho dokonce i italským senátorem. Ani po Napoleonově porážce neupadl Volta v nemilost a v roce 1815 byl rakouským císařem Františkem II. dosazen na pozici děkana Filozofické fakulty v Pavii. Dnes je po něm pojmenována jednotka elektrického napětí a rovněž jeden z kráterů na přivrácené straně Měsíce.
2. 41 neproměněných nominací V roce 2019 získali John Goodenough, Stanley Whittingham a Akira Jošino Nobelovu cenu za vynález lithium-iontových akumulátorů, které jsou v dnešní době nejvyužívanějším typem baterií. „Zajímavé však je, že tato technologie je více než sto let stará. Za otce lithiových baterií je totiž považován Američan Gilbert Newton Lewis, který s nimi poprvé experimentoval již v roce 1912,“ popisuje Radim Tlapák, ředitel předního českého internetového obchodu BatteryShop.cz. „Tento fyzikální chemik se však narozdíl od svých nástupců nejvěhlasnější vědecké ceny nikdy nedočkal. A to i přesto, že na ni byl nominován celkem 41krát,“ dodává.
3. Nejvíce baterií se vyrobí v Číně Světovým lídrem ve výrobě baterií je dlouhodobě Čína. Místní největší firma CATL ovládala v minulém roce téměř třicet procent celého trhu. V nejlidnatější zemi světa se nachází více než devět desítek obřích továren na akumulátory, které se označují jako „gigafactory“. Se zvyšující se poptávkou spojenou s nástupem elektromobility se však výroba začíná výrazněji rozšiřovat i na starý kontinent. Svou „gigafactory“ by v blízké budoucnosti mohla mít i Česká republika. O její výstavbě na našem území uvažuje koncern Volkswagen.
4. Největší baterii najdete u protinožců V roce 2017 dokončila americká společnost Tesla instalaci největší lithium-iontové baterie na světě. Ta se nachází u australského města Hornsdale. Původně disponovala výkonem 100 megawattů a kapacitou 129 megawatthodin. Dokázala tak pokrýt hodinovou spotřebu elektřiny zhruba 30 tisíc domácností. Před dvěma lety však došlo k rozšíření areálu, čímž se parametry celého bateriového úložiště ještě o třetinu zvýšily.
5. Pole pohnojené bateriemi Řada látek obsažených v běžných alkalických bateriích je potenciálně škodlivá jak pro člověka, tak pro životní prostředí. Před pár lety se však jedné finské firmě podařilo vyvinout způsob, jak z použitých baterií oddělit důležité stopové prvky, jakými jsou zinek, mangan, draslík či síra. Ty pak následně nacházejí uplatnění kupříkladu při výrobě hnojiv či doplňků stravy.
6. Funguje již 182 let Malý elektrický zvonek v předsálí jedné z laboratoří Oxfordské univerzity v Anglii může návštěvník poměrně snadno přehlédnout. To by však byla škoda, neboť toto zařízení disponuje zřejmě nejdéle fungujícími bateriemi na světě. Ty mu dodávají energii již od roku 1840 a zvonek od té doby rozhýbaly asi deset miliardkrát. Vědci přitom dodnes neznají přesné složení baterií, neboť čekají, až se přirozenou cestou samy vybijí. Podle odhadů by k tomu mohlo dojít za deset až dvacet let.
7. Jedna může znečistit až 600 tisíc litrů vody Baterie jsou řazeny mezi nebezpečný odpad. Po jejich dosloužení je tedy nezbytné dbát na správnou recyklaci. „Vyhazovat použité baterie do směsného odpadu či na jiná k tomu neurčená místa je velmi nezodpovědné vůči životnímu prostředí. Dnes už téměř nepoužívané nikl-kadmiové články, které se však stále dají najít v některých starších zařízeních, dokážou kupříkladu znečistit až 600 tisíc litrů vody. Jakmile tedy život baterie skončí, měl by ji člověk vhodit do sběrného boxu či odevzdat na odběrovém místě,“ nabádá Barbora Stárková ze společností REMA, které zajišťují zpětný odběr elektroodpadu.
8. Na teplotě záleží Obecně je známo, že výrazný chlad či naopak velké horko životnosti baterií nesvědčí. Optimální teplotou pro jejich provoz a skladování je tak 15 až 20 stupňů Celsia. Krátkodobé vystavení mrazu by na akumulátoru nemělo zanechat trvalé následky. Delší „pobyt“ v nízkých teplotách však již může vést k trvalému defektu. Typicky se tak děje u přes zimu špatně uskladněné zahradní techniky či elektrokol. Ještě dramatičtější následky může pro baterii mít působení nadměrného tepla, neboť dokáže zapříčinit deformaci akumulátoru a ve výjimečných případech i jeho explozi.

Na závěr si vyzkoušejte náš zábavný kvíz „na baterky“!