Čas jen pro mě

1. Uniformita Pokoje pro děti jsou hezké, barevné, ale nijak nezrcadlí osobnost svého malého obyvatele. Při plánování je třeba respektovat přání dítěte a jeho záliby. Zároveň je třeba počítat s tím, že dítě bude růst a jeho potřeby se budou v průběhu času měnit. Individuální přání spojená s určitým věkem nejlépe splní dekorace, textilní doplňky nebo tapeta, tedy prvky, které lze za pár let bez problému vyměnit.
2. Světlo Na to opět zapomínáme. V dětských pokojích obvykle centrální lustr téměř nesvítí, ačkoliv děti si hrají na zemi a světla ubývá se čtvercem vzdálenosti. Jedna žárovka je málo, minimem jsou tři až čtyři. Kromě toho obvykle chybí zdroje světla v jednotlivých zónách pokoje. Lustr s lampičkou u stolu rozhodně nestačí. Osvětlení je třeba plánovat a jeho design v rámci pokoje sjednotit. Kromě praktické funkce má i funkci psychologickou – dodává pokojíčku atmosféru a útulnost.
3. Chaotičnost a rozříštěnost Dětské pokojíčky často působí chaoticky a roztříštěně. Důvodem jsou chybějící a nekoncepčně řešené úložné prostory společně s množstvím výrazných barev a vzorů. V pokoji s velkým počtem hraček je vhodnější vytvořit spíše klidné, neutrálnější pozadí s jednou barevnou stěnou a ústředním motivem, které dodají pokojíku barevnou náladu a osobitost.

(Ve spolupráci s Möbelixem připravila interiérová architektka Veronika Haroldová.)

Další zajímavé informace o interiéru na 3 nejčastější chyby při zařizování kuchyně

nebo 3 nejčastější chyby při zařizování předsíně

či 3 nejčastější chyby při zařizování obývacího pokoje