Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Nemoci seniorského věku: Lze jim předcházet?
Pixabay
Životní styl / Zdraví

Nemoci seniorského věku: Lze jim předcházet?

datum: 17. 6. 2019 10:00 autor: -an-
Stáří jednou dostihne každého. Připomínají nám to naši rodiče a prarodiče. Tzv. sendvičová generace, která pečuje jak o své děti, tak o jejich už nezřídka „dětinské“ babičky a dědečky, své rodiče, se s potížemi seniorského věku setkává takřka na vlastní kůži.

Znát a vědět, s čím je nutné počítat, usnadní nejen soužití se staroušky ale i přípravu na vlastní stáří, byť se nám jeho představa ve třiceti i čtyřiceti jeví hodně nereálná.

Alzheimer

Největší obava seniorů je Alzheimer. Bojí se, že vinou této neléčitelné a duševní funkce paralyzující nemoci budou na obtíž.

Alzheimerova choroba je vůbec nejčastější příčinou demence a její výskyt násobně stoupá se zvyšujícím se věkem. Zatímco ve věku 60 až 70 let je výskyt onemocnění cca 0,5–1,5 %, mezi 70. a 80. rokem života už je to přibližně 8 %. V období mezi 80 a 90 lety Alzheimerovou chorobou trpí čtvrtina seniorů, nad 95 let pak už celá polovina. „Krizovým obdobím je jednoznačně přechod do důchodu, kdy se zcela změní denní režim a objem nároků na činnost mozku se rapidně snižuje. V rámci prevence demence je zejména v tomto období nutné zajistit pozvolný pokles zatížení mozku, rozloženě do několika dalších let. Demence nastupuje pozvolna a často nepozorovatelně pro pacienta i pro jeho okolí. Včasná diagnóza a zahájení léčby přitom dávají mnohem větší šance na terapeutickou úspěšnost,“ upozorňuje specialistka na geriatrii a medicínu dlouhodobé péče MUDr. Ivana Doleželová, MBA.

Nejsilnějším rizikovým faktorem Alzheimerovy a dalších typů demence je věk, onemocnění srdce a cév, neléčený vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu v krvi, diabetes mellitus 2. typu. „Mezi nejdůležitější zásady udržení mozku v dobré kondici patří nekouření, pravidelná pohybová aktivita, dostatečný příjem tekutin, pravidelná konzumace zdrojů n-3 (omega 3) mastných kyselin, vitaminů a dalších ochranných látek,“ doporučuje Mgr. Tamara Starnovská, členka Fóra zdravé výživy.

Roztroušená skleróza

Potíže se pamětí nemusí být ale hned projevem počínající Alzheimerovy choroby. Na „sklerózu“ si stěžují mnozí jinak zcela zdraví padesátníci. Skutečná nemoc – roztroušená skleróza, která s běžným zapomínáním nemá nic společného, se dokonce typicky projevuje v mladém věku. Začátek po padesátém roce života je méně typický, nicméně není ojedinělý, a právě řada starších lidí rané příznaky nemoci často přisuzuje věkem danému opotřebení organismu a k diagnóze dochází až v pokročilejším stadiu. V tom tkví záludnost této nemoci pro lidi vyššího věku. RS neboli ereska, je chronické autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá ochranný obal nervových vláken centrálního nervového systému a ovlivňuje schopnost nervových buněk v mozku a míše spolu vzájemně komunikovat. 

Mezi rané příznaky RS patří problémy s pohyblivostí, ztráta citlivosti a mravenčení, ztuhlost, poruchy vidění, chronická únava, slabost, závratě, malátnost, později se mohou projevit potíže s ovládáním močového měchýře, problémy s myšlením a řečí. 

U roztroušené sklerózy je důležité, aby byla diagnostikována co nejdříve, protože včasná léčba může podstatně ovlivnit celkový průběh nemoci. Kromě aplikace léků jsou nezbytnou součástí léčby také pohybové aktivity. „Vzhledem k variabilitě symptomů a průběhu onemocnění je konkrétní skladba cvičení nastavena podle schopností a úrovně postižení pacienta. Nedostatečná pohybová aktivita u pacientů s roztroušenou sklerózou vede ke snížení kondice, a tedy dalšímu zhoršování zdravotního stavu,“ vysvětlila MUDr. Jana Lízrová-Preiningerová, Ph.D. z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Videa s cvičením nejen pro pacienty s RS najdete například na portálu www.mojemedicina.cz.

Inkontinence a další intimní problémy

To, co totiž starým lidem nejvíc chybí, je komunikace a sdílení. Řadě zdravotních problémů, se kterými se potýkají, by bylo možné předejít, kdyby se o nich včas mluvilo. Mnohé jsou stále ještě tabu. Například inkontinence, která trápí ženy už po menopauze, a kolem osmdesátky se ve stejné míře vyskytuje i u mužů. Inkontinence je přitom léčitelná, ženy se však s „počůráváním“ lékaři stydí svěřit. Po padesátce navíc mnohé z nich vůbec rezignují na pravidelné každoroční preventivní prohlídky u gynekologa. Chyba to je také proto, že i seniorky ohrožuje rakovina děložního čípku. Je to čtvrtý nejčastější zhoubný nádor u žen na světě a způsobuje jej téměř výhradně sexuálně přenosná infekce lidským papilomavirem (HPV), kterou v určitém bodě života prodělá až 80 % z nás. Včasný záchyt onemocnění během preventivní prohlídky znamená dobrou prognózu. 

Podobně jako ženy nerady chodí ke gynekologovi, muži zrovna nejásají, mají-li podstoupit vyšetření prostaty. Riziko vzniku zhoubného bujení tohoto orgánu se však u mužů po padesátce zvyšuje. Ačkoli se vědci dlouhodobě snaží objasnit možnou souvislost mezi stravou, léky, životním prostředím a rakovinou prostaty, dosud žádnou přímou spojitost neprokázali. V současnosti neexistuje žádná primární prevence, zbývá včasné zachycení. Pokud se totiž onemocnění zachytí brzy, má i v tomto případě pacient velkou šanci na vyléčení. „Muži po padesátce mají na vyšetření prostaty nárok jednou za dva roky při preventivní prohlídce u praktického lékaře. V případě, kdy má muž již diagnostikované potíže, hradí vyšetření pojišťovna. Mimo nebezpečí však nejsou ani muži mladší padesáti let. Pokud se mezi přímými příbuznými rakovina prostaty objevila, měl by se muž nechat jednou ročně vyšetřit již od čtyřiceti let,“ doporučuje MUDr. Josef Stolz z kliniky Uroklinikum.

Zrakové vady

Chodit po pětačtyřicítce na preventivní prohlídky jednou za dva roky doporučují také oční lékaři. S věkem se totiž zvyšuje i možnost vzniku závažných očních chorob. „Na preventivní prohlídky by neměli zapomínat především lidé s vyšším rizikem nějaké oční choroby – například silně krátkozrací, diabetici, anebo ti, v jejichž rodině se vyskytl zelený zákal,“ upozorňuje MUDr. Šárka Skorkovská, primářka oční kliniky NeoVize Praha. Nejčastější oční nemoc seniorského věku je šedý zákal (katarakta). Podle odhadů postihne až polovinu lidí. Ke zkalení oční čočky a tím ke zhoršení kvality vidění dochází ale nejen vinou věku, příčinou může být cukrovka, dlouhodobé užívání některých léků, kouření nebo úrazy oka. Operace katarakty bývá nejčastějším zákrokem prováděným u lidí starších 65 let. Je hrazen ze zdravotního pojištění a ti, kteří operaci podstoupili, často litují, že se k ní neodhodlali dříve. „Povzbudivé je, že osmdesát procent zrakových vad je léčitelných. Světovým trendem, který se už několik let prosazuje i u nás, jsou rychlé bezkontaktní a bezpečné zákroky prováděné femtosekundovým laserem. Jejich výhodou je okamžitý návrat k běžným činnostem,“ říká oftalmoložka Šárka Skorkovská.


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Menopauza a horké letní dny

Menopauza a horké letní dny

Autor: -an-, Datum: 18. 7. 2019 10:00
Zdraví na cestách

Zdraví na cestách

Autor: -an-, Datum: 17. 7. 2019 10:00
Střevní onemocnění hrozí i v Česku

Střevní onemocnění hrozí i v Česku

Autor: -an-, Datum: 9. 7. 2019 10:00