Čas jen pro mě

Proč si nemnout oči?

1. Šilhání Šilhání je běžné u kojenců do určitého věku, kdy většinou samo zmizí. Může vzniknout také v předškolním věku důsledkem vývojové poruchy koordinace očí nebo v kterémkoliv věku kvůli obrně okohybného svalu, mechanickému omezení pohybu oka nebo snížením vidění oka natolik, že nedokáže udržet směr a začne šilhat. Existuje řada možných příčin vzniku šilhání a dvojitého vidění v dospělosti, například po úrazu očnice, kvůli cévním příčinám, při metabolických poruchách, jako je například diabetes, při zánětlivých nebo degenerativních onemocněních, jako jsou například roztroušená skleróza či borelióza, ale příčinou může být i otrava. K tomu: V některých případech lze šilhání upravit léčbou základního onemocnění nebo operačním řešením, ale ne vždy. U dětí se dá léčit šilhání brýlovou korekcí, operačně, ortoptickým cvičením, ale většinou je nutná kombinace těchto metod. Pokud je šilhání u dětí neléčené, pak může dojít až k trvalému zhoršení vidění na šilhajícím oku – tupozrakosti. V menším množství případů je u dětí šilhání spojeno i s dvojitým viděním, které si děti kompenzují náklonem hlavy. Je důležité toto nepodceňovat a řešit u očního lékaře. Při dlouhotrvajícím náklonu hlavy dochází ke zkrácení svalů a tento náklon může dítěti zůstat do dospělosti.
2. Kruhy pod očima Kůži pod očima máme od narození tenčí než jinde na těle. U všech se s věkem dále ztenčuje a současně ubývá podkožního tuku v obličeji. Jsou tak snadněji viditelné cévy, které propůjčují očnímu okolí tmavší odstín. Vliv na namodralý nádech může mít také zvýšená produkce pigmentu melaninu v očním okolí. I když je nejčastější příčinou vzniku kruhů pod očima genetika, vliv má spousta vnějších faktorů – časté vystavování UV záření, hormonální změny, nedostatek železa, nedostatečný pitný režim, stres, nadměrná konzumace alkoholu, kouření, špatná životospráva, alergie, nedostatek spánku a mnoho dalšího. Objevit se mohou například během těhotenství. Kruhy pod očima mohou být také varovným signálem, že je uvnitř těla něco špatně. Bývají spojovány například s onemocněním štítné žlázy. Objevují se při onemocnění srdce, ledvin, jater či trávicího systému. Na tmavé zbarvení mohou mít vliv i některé léky. K tomu: Studené obklady zúží cévy pod kůží, tím zmírní kruhy pod očima, avšak jen na chvíli. Podobný účinek mají i čajové sáčky s černým či zeleným čajem obsahující kofein. Masáže očního okolí napomáhají lepšímu proudění krve, čímž se modravé zabarvení redukuje. Plátky brambor či okurky jistě ničemu neuškodí, ale s největší pravděpodobností ani problém dlouhodobě nevyřeší.
3. Povislá víčka Mezi nejčastější zákroky plastické chirurgie patří operace horních víček. Ty podstupují z 60 procent ženy a ze 40 procent muži, kterých každým rokem přibývá. Věková skupina pacientů je široká, typičtí pacienti jsou čtyřicátníci a lidé vyššího věku. Pokles očních víček je dán nejen věkem, ale především genetickými předpoklady. V očním okolí je kůže nejjemnější, navíc je téměř neustále v pohybu. K poklesu může dojít i v mladším věku v závislosti na kvalitě elasticity pokožky. Když se pružnost sníží, vlivem gravitace se vytvoří převis kůže. U horního víčka pak může dojít k jeho přepadávání přes okraj. Pokud horní víčka začnou ztrácet svůj tvar, bez zákroku plastického chirurga se už nikdy zpět nevrátí. V mnohých případech není hlavním motivem pouhé omlazení obličeje, ale zdravotní hledisko. K tomu: Kvůli pokleslým víčkům vypadá obličej unaveně a starší. Mohou však nastat i jiné nepříjemnosti. Kromě toho, že takové oční víčko nevypadá esteticky, může způsobovat i řadu dalších komplikací. Především tlačí na oči a způsobuje jejich únavu, slzení, pálení a další nepříjemné projevy, které časem mohou přerůst třeba v bolesti hlavy. Někdy mohou převislá oční víčka i zužovat zorné pole, což operace vyřeší.
4. Kmitající oko Mimovolné pohyby očí, pokud jsou pravidelné a trvalé, se nazývají nystagmus. Ten může být vrozený nebo způsobený poškozením zraku, poškozením nervových drah spojujících okohybná a rovnovážná centra s okohybnými svaly nebo při poruše vestibulárního aparátu, zodpovědného za vnímání rovnováhy. K tomu: Nepravidelné pohyby očí jsou normální do šesti měsíců věku. Starší děti si mohou pomáhat tím, že zastavují pohyb očí nastavením hlavy do určité polohy a dívají se bokem. V některých případech lze stav řešit chirurgicky nebo speciálními brýlovými skly. Pokud je pohyb nepravidelný a není trvalý, pak je nutné prošetřit neurologickou příčinu.
5. Dvoubarevné oči Jedno oko modré, druhé zelené – vada se nazývá heterochromie duhovky a na vidění zpravidla nemá vliv. Může se ale jednat o předzvěst vážného onemocnění zraku. Vrozená heterochromie může vzniknout pouhou mutací genu pro barvu duhovky u zdravých jedinců nebo to může být jeden z příznaků vrozených syndromů, převážně neurologických. Pokud se vyskytne až v průběhu života, tak úrazem oka, očním zánětem, zeleným zákalem, při systémových onemocněních jako například cukrovce nebo při nádorech duhovky. K tomu: Samotná barva duhovky nemá vliv na vidění, ale je nutné brát změnu barvy duhovky jako možný příznak vážnějšího očního onemocnění, které může mít vliv na snížení zraku. Je proto důležité navštívit očního lékaře, pokud tuto změnu v průběhu života zaznamenáte.
6. Zarudlé oči Zarudlé oči vypadají unaveně, smutně nebo dokonce nemocně. Příčin může být několik. Zpravidla uleví studený obklad, někdy je ale třeba zamířit k lékaři. Rozšíření spojivkových cév může být způsobeno zánětem, podrážděním spojivek nebo syndromem suchého oka – v takových případech bývá oko zarudlé celé. K tomu: Vyloženě prasklá žilka, která se projevuje jako červená skvrna na bělmu, je vlastně taková modřina na oku, která se časem sama vstřebá stejně jako kdekoliv jinde na těle. Může to být způsobeno zvýšeným krevním tlakem, vyšší fyzickou námahou, prací v předklonu, kýcháním nebo kašlem. Pokud se stav opakuje, je vhodná kontrola krevního tlaku a krve u obvodního lékaře.

Bolest hlavy a oči