Čas jen pro mě

Lehké letní vlněné materiály

Co například lehký vlněný voál? Což je mřížovitá tkanina s hladkou vazbou, podobná závoji, ze které se šijí letní šaty, šátky a topy. Nebo vlněný žoržet – také se používá na vzdušné letní šaty, ale na rozdíl od voálů má ostřejší omak (název pochází od jména francouzské designérky Georgette de la Plante). Lehké vlněné sukno je určeno na letní vzdušné kostýmky. A možná jej najdete ve skříni po babičce nebo u dědova „božohodového“ obleku.

Vlna je totiž celoroční, příze z ní se používá jak na velmi teplé, tak na lehké, prodyšné, voděodolné, komfortní tkaniny.

„Jejich užitná hodnota závisí na tloušťce a gramáži vláken a na typu jejich vazby při tkaní,“ objasňuje Ondřej Machala z Ovečkárny. Hodně o tom ví i sportovci a aktivní lidé, kteří si oblíbili atraktivní merino vlnu. Ta se dnes stala nedílnou součástí šatníku outdoorových nadšenců. „Vlna v horku chladí, ve vlhku odvádí pot a v noci hřeje i vlhká. A hlavně má antibakteriální a samočisticí vlastnosti a trvá několik dní, než ji propotíte a pohltí i nepříjemný odér! Vlna je prostě člověku užitečná v zimě i v létě. Je důležitým materiálem minulosti i budoucnosti,“ doplňuje Machala.

Jedna ovce na osm lidí

Na naší planetě žije v současné době asi jedna miliarda ovcí. Převážná část je určena na maso a mléko. My se ale zaměříme na ta chundelatá klubíčka, kterým narostla krásná huňatá srst – tedy tři, pět, 10 i a někdy i 18 kg vlny, kterou je třeba jednou i vícekrát ročně sestřihnout.

Mezi největší výrobce vlny patří Austrálie, Čína a Nový Zéland s celkovou roční produkcí asi 2 miliony tun. A 60 % z toho množství se používá k výrobě oděvů. Zbytek například jako tepelný izolátor při stavbách příbytků.

5 důvodů, proč si na léto pořídit funkční merino triko

Ovečky do Anglie přivezli Římané

Do čeho se odívali naši předci? Inu zprvu do kůží a kožešin zvířat, která si ulovili. A pak se jednou člověk chopil jehly a nitě a začal kusy materiálu sešívat. První tkaná vlněná látka zahřála lidi zhruba před šesti tisíci lety, a to na území dnešního Íránu.

Na všeobecném rozšíření hřejivé textilie měly velkou zásluhu hlavně nenáročné ovce. Mohou se totiž pást kdekoliv, včetně značných nadmořských výšek. Jejich odolnosti si všimli staří Římané, a právě díky nim se vlna rozšířila po celém antickém světě.

Chovy zakládali Římané ve všech dobytých provinciích – od severní Afriky přes Španělsko až po britské ostrovy. A vlna tvořila i základ šatníku římských obyvatel. Klasickým oděvem byla tunika, podobná dlouhé košili bez rukávů s délkou ke kolenům. Bohatí a svobodní muži přes ni nosili tógu - vlněnou látku, kterou složili do záhybů a ovinuli okolo těla.

Tři měsíce v jednom triku?!

Vlna finacovala Kolumbovy výpravy

Zlatý věk zažívala vlna ve středověku. Na její produkci se specializovala řada evropských měst a na obchodu s vlnou zbohatly některé významné rody z Janova, Benátek i Florencie, včetně Medicejů.

O významu vlny ve Španělsku svědčí fakt, že se v 16. století mohla jehňata plemene Merino vyvážet pouze s královským souhlasem. A porušení se trestalo smrtí. Právě výnosy obchodu s vlnou pomohly financovat slavné výpravy Kryštofa Kolumba. On a dobyvatel Hernán Cortés se zase zasloužili o to, že ovce našly nový domov také za oceánem v „Novém světě“.

Předsednictví na křesle z vlny

Hlavním vývozcem surové vlny se nicméně stala Anglie, která své pozice dosáhla promyšlenou politikou. V roce 1377 zakázal král Eduard III. dovoz vlněných produktů na své ostrovy, a naopak do Británie povolal vynikající vlámské tkalce, kteří měli místním předat své umění.

Už kolem roku 1660 tak vývoz vlněných textilií představoval dvě třetiny anglického zahraničního obchodu. Ostatně sám předseda Sněmovny lordů dodnes usedá na „Woolsack“ – na křeslo vycpané vlnou, symbolizující význam obchodu s tímto materiálem.

Ty naše ovečky české...

Odborníci by vám potvrdili, že vlna z našich českých oveček má jiné vlastnosti než například vlna z ovcí středomořských. Přesto se u nás ovce chovají už stovky let a výroba vlněného sukna a příze má i u nás dlouholetou tradici.

O rozvoj soukenictví v českých zemích se zasloužil král Přemysl Otakar II., který k nám ve 13. století pozval flanderské soukeníky. Ti se usadili v Broumově, Litomyšli, v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci a v Jihlavě.

A věřte, že jihlavské sukno, používané na vojenské uniformy, opatřené pečetěmi kvality bylo známé i za hranicemi. V mnoha evropských zemích se stále udržuje vlnařská tradice a výroba kvalitních vlněných látek. Platí to i pro Česko, byť v mnohem menší míře než dříve.

Řemesla související s vlnou

Výroba přízí, pláten a suken zaměstnávala v minulosti až pětinu všech našich obyvatel. Například vlnaři, mykači a krampléři zpracovávali vlněnou surovinu, stříhali ji, rozvolňovali a česali. Přadláci a přadleny předli přízi a soukeníci z ní tkali na stavech vlněná sukna.

Ano, ovečky se pásly na kopcích, tak nejvíce tkalců žilo v podhůří. Valchaři pak sukno valchovali, což spočívalo v tom, že sukno máčeli v horké vodě s přídavkem dobytčí moči (v minulosti to byl jediný dostupý odmašťovací prostředek) a současně jej mechanicky tloukli, aby byl jeho povrch hustý až plstnatý. Pak barvíři látku obarvili, v minulosti hlavně bylinami.

Dožluta vzácným šafránem, borůvkami namodro, cibulí nahnědo, saflorem oranžově a s pomocí duběnek fialovočerně. A nakonec je mandlíři škrobili a mandlovali tak, aby bylo krásně hladké a lesklé.

Zahřejte se ovčí vlnou

Víte, co je Merino?

Jde o speciální plemeno ovce domácí ceněné pro svou jemnou vlnu. Název Merino má dva prameny, který je správný, přesně nevíme. Název může pocházet ze španělského spojení ovejas merinos, tedy „putující ovce“, kdy pastevci museli se stádem putovat po celý rok z pastviny na pastvinu.

Anebo souvisí se jménem dynastie marockých sultánů Marínovců, odkud se chov těchto ovcí dostal do Evropy, prvně do Španělska. Tam se stal státním monopolem a jejich vývoz byl do roku 1800 přísně zakázán. Přesto se v 18. století podařilo několik oveček propašovat do Francie, odkud se pak rozšířily i do Pruska, Rakouska a Británie. V Českých zemích se začalo plemeno Merino chovat za vlády Marie Terezie v 70. letech 18. století. Jemné Merino má pro nás ty nejlepší vlastnosti a jeho obliba strmě stoupá.

Nedivme se, denně se přesvědčujeme, že přírodním materiálům se jen tak něco nevyrovná.

Náš tip

Ve středu 23. srpna 2023 Ovečkárna otevřela svůj druhý kamenný obchod, a to v hlavním městě na Národní 38. Pro značku jde o historický milník.

Ovečkárna, která je především e-shopem se specializací na výrobky z ovčí vlny a dalších přírodních materiálů, chce otevřením prodejny v Praze svým zákazníkům nabídnout možnost osobní zkušenosti s vlněnými výrobky. Pražská prodejna stejně jako ta zlínská má za cíl navodit návštěvníkům útulnou a hřejivou domácí atmosféru.