Čas jen pro mě

Každý pes je velmi učenlivý, to ale také znamená, že si od útlého věku může vštípit špatné vzorce chování.

Chyby ve výchově

„Psí zlozvyky mají často kořeny v chybách při výchově, nebo jejím zanedbání. Výchovou se tedy dá hodně ovlivnit, ale také hodně zpackat. S výcvikem je proto nejlepší začít co nejdřív, obrnit se trpělivostí, a hlavně být ve výchově důslední. Pokud se psy nemáte žádnou zkušenost, je lepší od štěněte chodit k výcvikáři, který s výchovou pomůže” říká Zuzana Sequensová z e-shopu Spokojený pes

Vždy důležité hledat příčinu špatného chování a není dobré pejsky bezhlavě netrestat. To se může minout účelem.

Odpočinkem proti kousání

Jedním z nejčastějších psích zlozvyků je kousání všeho, co se pejskovi dostane „pod tlapku”. Kousání a žvýkání věcí je totiž pro psy přirozené, od malička tak zkoumají svět. Navíc to zmírňuje stres, nudu a pomáhá jim udržovat zdravé zuby. Pokud ale z domu nechcete mít kůlničku na dříví, je potřeba zavčasu nastavit jasné hranice.

Nejjednodušeji ničení zabráníte tím, pokud pejskovi od štěněte vštípíte, co může a co ne. Pokud mladého psa přistihnete při kousání nábytku, bot nebo například knih, důrazně mu řekněte, že toto nesmí, a přesměrujte ho na hračku, kterou kousat může. U dospělých psů je naopak důležité zjistit, proč to dělá, a potom se snažit o nápravu.

Mezi nejčastější příčiny kousání a ničení zpravidla patří nuda a stesk. Pokud bude pejsek trávit celé dny doma sám, nesmíte se divit, že hledá zábavu někde jinde. Psa je proto dobré brát na dlouhé procházky a vybavit se hračkami, ideálně takovými, které mu zabaví i hlavu! Přemýšlení může vašeho parťáka unavit více než spousta naběhaných kilometrů.

Naopak ale je potřeba naučit psa také odpočívat a trávit čas sám o samotě, pes se tak naučí být v klidu i v době, kdy nejste doma.

Pravidelný režim proti loužičkám

Asi nejméně příjemným psím zlozvykem je počůrávání se uvnitř bytu. Tomu lze jednoduše zabránit tím, když naučíte svého pejska na pravidelný venčící režim. A to od začátku ve stejnou denní dobu: po probuzení, po hře nebo po krmení.

Psi by se neměli učit od malička chodit na plenu, potom jim jen těžko vysvětlíte, že se doma venčit už nesmí. Výjimkou jsou samozřejmě ta nejmenší štěňátka u chovatele, kde to bez plen jde jen málokdy. Není vhodné ani pejska doma trestat, venku ho ale náležitě pochvalte a odměňte!

Pokud se loužičky začnou z ničeho nic objevovat v pokročilejším věku, měli byste zbystřit – na vině mohou být zdravotní problémy. Je proto vždy lepší se obrátit na veterináře. Když je váš pejsek zdravý, může se vám snažit pomocí značkování něco naznačit. Je proto vhodné se zamyslet nad tím, jestli něco nezanedbáváte nebo nepřišla nějaká významná změna, jakými mohou být například stěhování, změna složení domácnosti nebo i změna v krmení.

Útěkáře mějte pod kontrolou

Pes útěkář je noční můrou nejednoho pejskaře. Pokud chcete dopřát vašemu pejskovi volnost, je důležité si s ním vybudovat pevný vztah a dobře ho naučit základní povely, mezi které patří „sedni, „zůstaň“, „ke mně“.

Ty je ze začátku nejlepší cvičit v klidnějším prostředí, které nebude vašeho psa příliš rozptylovat. Bez osvojení těchto základních povelů by se neměl pes pouštět z vodítka. Platí, že čím více zdařilých útěků, tím menší šance, že se to odnaučí.

Skvělým pomocníkem při tréninku přivolání jsou stopovací vodítka, nebo-li stopovačky, které představují mezistupeň mezi klasickým vodítkem a volným pohybem. Ty pejsek tahá za sebou a fungují také jako taková záchranná brzda, kdy se například rozběhne za zvěří.

Notorické útěkáře vybavte známkou s telefonním číslem nebo GPS lokátorem, tím zvýšíte pravděpodobnost toho, že se vám pejsek v pořádku vrátí domů!

Nikdy není pozdě!  

Pokud pocítíte, že vám pejsek přerůstá přes hlavu a nevíte si s ním rady, vždy je možné vyhledat pomoc odborníka, který vám s výchovou pomůže.

Dobrá zpráva je, že i dospělí psi jsou učenliví. Jen už mají svou hlavu a trénink bude náročnější. U dospělých psů je potřeba větší úsilí a je těžší ho motivovat a bude potřeba častější opakování.