Čas jen pro mě

Byla úplně obyčejná sobota 22. října 1966. Fotbaloví fanoušci sledovali na místním stadionu zápas mezi Floridou a Mississippi. V klidu obývacího pokoje se na něj v televizi dívali i Simsovi – matka Helen, otec Robert a nejmladší Joy. Starší dcery Jeanie a Judy si přivydělávaly hlídáním dětí a obě byly pryč.

Děsivý návrat domů

Ve 23:15 se jako první vrátila domů Jeanie. Rodiče vždycky čekali, než dívky přijdou domů. Proto jí bylo divné, že ji nikdo nevítá. Televize v obývacím pokoji běžela, ale nikdo před ní neseděl. Pomalu prošla celý dům, až vstoupila do ložnice rodičů.

Tam se jí naskytl hrůzný pohled! Na posteli ležel otec. Přes oči měl převázanou šálu, nehýbal se a z hlavy mu crčela krev. Na zemi ležela svázaná matka. Na hlavě byly vidět dvě střelné rány, jednu měla i na noze. Rodiče ještě dýchali.

Zdálo se, že pozornost vraha byla nejvíc zaměřena na teprve dvanáctiletou Joy. Ta utrpěla smrtelné bodné rány do zad – zřejmě velkým loveckým nebo řeznickým nožem. Vyšetřovatelé později nevyloučili ani sexuální motiv. Dívenka měla stažené spodní prádlo a noční košili vykasanou nahoru.

Vrah přišel hlavním vchodem

První byl na místě majitel pohřebního ústavu Russel Bevis se šestnáctiletým synem Rockym. „Byl to hrozný pohled, pořád to mám před očima,“ řekl Rocky Bevis o několik desítek let později. Hned za Bevisovými dorazila sanitka, pak místní šerif. Nikdo netušil, jestli se ještě v domě neskrývá vrah! Než policie zajistila místo činu, prošla domem spousta lidí. Proto se nenašly žádné použitelné stopy. 

Robert zemřel těsně před příjezdem sanitky. Helen byla v bezvědomí, ze kterého se neprobrala, a umřela o několik dní později v nemocnici. K vraždě došlo kolem 22:45, protože jeden ze sousedů zaslechl křik. Zdálo se mu, že je to dívčí hlas, ale myslel si, že si někde venku hrají děti.

Co bylo motivem otřesného činu? Rozhodně ne loupež, protože se prokazatelně nic neztratilo. V domě byly peníze a v šuplíku drahá sbírka mincí. Policie neobjevila známky násilného vniknutí do domu. Vrah tedy musel být rodině dobře znám a někdo z nich ho zřejmě pustil dovnitř. 

Zločin vyvolal paniku mezi místními. Oslavy Halloweenu se téměř nekonaly, v místním železářství se rychle vyprodaly zbraně a střelivo. Ženy začaly navštěvovat kurzy sebeobrany.

Bezvýsledné vyšetřování

Kdo byli Simsovi? Podle sousedů úplně normální rodina. Dvaačtyřicetiletý Robert pracoval na floridském ministerstvu školství, čtyřiatřicetiletá Helen byla sekretářkou místního baptistického kostela. Odtud taky byl první podezřelý, pastor Roberts. Jeho slabost pro ženské pohlaví byla známá. Vyprávělo se, že neustále dělal milostné návrhy i Helen. Ta ho několikrát rázně odmítla. Roberts měl nezpochybnitelné alibi, celou dobu byl na fotbale. Krátce po vraždě ale rezignoval na své místo a odstěhoval se.

Den po zločinu se na policii přihlásila žena, která nedopatřením díky chybě telefonního spojovatele vyslechla podivný hovor. Podle ní nějaký muž řekl své matce, že zabil tři lidi. Policie se na tuto stopu zaměřila, prověřila na 200 telefonních stanic, ale vyšetřování se nikam neposunulo. 

Do podezření se dostal i mladý pár ze sousedství. Mladá žena prý byla posedlá smrtí a hřbitovy, její manžel zase údajně Joy obtěžoval. Podle některých teorií právě mladá žena mohla zavraždit Joy, protože na ni žárlila. A jako sousedi by se zřejmě snadno dostali dovnitř.

Občas nová stopa

Po pohřbu rodičů a sestry se Jeanie a Judy přestěhovaly k tetě do Alabamy. Vyšetřování smrti Simsových bylo po nějaké době zastaveno a vrah unikl spravedlnosti. Případ byl znovu otevřen v roce 1980, kdy policie dostala tip na muže ze sousedství Simsových, který byl právě propuštěn po mnoha letech z vězení, kde seděl za násilné trestné činy. Jeho jméno se ale nikdy nedostalo na veřejnost a pro nedostatek důkazů bylo vyšetřování proti němu zastaveno.

Přesto tato nevyjasněná vražda stále poutá pozornost. U příležitosti jejího padesátého výročí (2016) se tímto tématem intenzivně zabývala média. Studenti floridské univerzity před několika lety o vraždě natočili dokument 641, Muriel Court. Dokonce byla založena i facebooková stránka, kde jsou informace a fotografie k případu. 

Robert, Joy a Helen Simsovi (zdroj: facebook.com/simstallahasseeflorida/)