Čas jen pro mě

Zdravotní sestra jako poslání

Michaela Roederová se podle dostupných informací narodila v roce 1958, přesné datum není známé. Pocházela z úplně normální rodiny – její otec pracoval jako obchodní zástupce v lodní dopravě, matka byla v domácnosti. Už jako dospívající se zajímala o zdravotnictví a během praxe v nemocnici se rozhodla, že se stane zdravotní sestrou. Podle dobových svědectví byla velmi pilná a práci vnímala téměř jako poslání.

Po absolvování zdravotnické školy nastoupila na chirurgickou jednotku intenzivní péče nemocnice St. Petrus ve Wuppertalu. Postupně se vypracovala až na zástupkyni vrchního ošetřovatele.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Gesche Gottfriedová: Vraždící „Anděl z Brém“

Pacienti umírali podezřele často

Mezi lety 1984 až 1986 začali někteří zaměstnanci nemocnice pozorovat zvláštní shodu okolností. Když měla službu Michaela Roederová, počet úmrtí pacientů byl nápadně vysoký. Právě tehdy se mezi personálem objevila přezdívka „anděl smrti“ – původně spíše jako černý nemocniční humor.

Vyšetřování nakonec ukázalo, že několika pacientům podávala léky, které mohly způsobit zástavu srdce nebo prudký pokles krevního tlaku. Sama později přiznala, že některým nemocným aplikovala smrtící injekce, protože podle jejího názoru už neměli šanci na uzdravení a chtěla ukončit jejich utrpení. Jen jeden z pacientů ji údajně skutečně požádal o smrt.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Timea Faludi: „Černý anděl“, který zabíjel

Proces, který rozdělil veřejnost

Když v lednu 1989 začal soudní proces, žalobci tvrdili, že sestra zavraždila až 15 až 17 pacientů. Prokuratura požadovala doživotní trest a vykreslovala Roederovou jako ženu, která si užívala pocit moci nad životem a smrtí.

Obhajoba naopak argumentovala tím, že jednala pod obrovským pracovním tlakem a z falešného soucitu. Znalci poukazovali na její silně vyvinutý „syndrom pomáhání“, psychické přetížení a velmi náročné podmínky na oddělení intenzivní péče.

Dne 11. září 1989 padl rozsudek. Soud ji uznal vinnou z pěti případů zabití, jednoho pokusu o zabití, jednoho usmrcení z nedbalosti a jednoho případu usmrcení na žádost. Dostala trest 11 let vězení. Rozsudek vyvolal mezi příbuznými obětí velké pobouření, protože očekávali mnohem přísnější potrestání.

Tip na napínavou knihu

Nový psychologický thriller od bestsellerové autorky Pomocnice. Sydney Shawová měla vždycky příšernou smůlu na muže. Její nový přítel je ale naprosto dokonalý: okouzlující pohledný lékař v místní nemocnici. Sydney je z něj úplně paf. Mezitím policie řeší brutální vraždu mladé ženy a ukáže se, že jde o jedno z celé série úmrtí. Vrah se svými oběťmi zřejmě chodí na rande, než je zabije. Sydney by se měla cítit v bezpečí. Koneckonců chodí s mužem svých snů. Nemůže se však zbavit podezření, že její přítel možná není tak dokonalý, jak se zdá. Někdo totiž sleduje každý její krok, a pokud se Sydney nedozví pravdu, stane se další obětí. Nový psychologický thriller od bestsellerové autorky Pomocnice. Sydney Shawová měla vždycky příšernou smůlu na muže. Její nový přítel je ale naprosto dokonalý: okouzlující pohledný lékař v místní nemocnici. Sydney je z něj úplně paf. Mezitím policie řeší brutální vraždu mladé ženy a ukáže se, že jde o jedno z celé série úmrtí. Vrah se svými oběťmi zřejmě chodí na rande, než je zabije. Sydney by se měla cítit v bezpečí. Koneckonců chodí s mužem svých snů. Nemůže se však zbavit podezření, že její přítel možná není tak dokonalý, jak se zdá. Někdo totiž sleduje každý její krok, a pokud se Sydney nedozví pravdu, stane se další obětí. (Vydává nakladatelství Kalibr.)

Propuštění už po čtyřech letech

Přestože byla odsouzena na jedenáct let, v roce 1993 byla podmíněně propuštěna po odpykání přibližně dvou třetin trestu. Německé soudy tehdy zdůraznily, že její jednání nebylo motivováno ziskem ani sadismem, ale mylně chápaným soucitem. Toto hodnocení později potvrdil i Spolkový soudní dvůr.

Ve veřejně dostupných soudních materiálech ani seriózních novinových archivech nejsou zmínky o manželovi, partnerce, dětech ani o jakýchkoliv dlouhodobých vztazích. Stejně tak neexistují důvěryhodné informace o její sexuální orientaci. Jakékoli tvrzení, že byla heterosexuální, lesbická či bisexuální, by dnes bylo pouze spekulací.

Co dělala po propuštění?

Právě zde začíná největší záhada jejího života. O Michaele Roederové po roce 1993 existuje jen minimum ověřených informací.

Jediný důvěryhodný dobový zdroj uvádí, že po propuštění už nikdy nechtěla pracovat jako zdravotní sestra, zejména ne na jednotce intenzivní péče. Měla v úmyslu nastoupit jako asistentka ve veterinární ordinaci. Co se s ní dělo dál, německá média prakticky nesledovala a její další osud zůstal mimo veřejný zájejem.

Případ, který změnil německé nemocnice

Kauza Michaely Roederové se stala jedním z prvních velkých německých případů takzvaných „andělů smrti“ ve zdravotnictví. Vyvolala debatu o kontrole personálu na jednotkách intenzivní péče, o pracovním přetížení zdravotníků i o tom, kde leží hranice mezi soucitem a svévolným rozhodováním o cizím životě.

Dodnes zůstává symbolem člověka, který měl pomáhat zachraňovat životy, ale místo toho si začal osobovat právo rozhodovat o tom, kdo bude žít a kdo zemře.

Zdroje informací: spiegel.de; www.upi.com; murderpedia.org a taz.de