Marie-Fortunée Lafarge. (zdroj: Wikipedia)
Když měl Charles koncem roku silné žaludeční a střevní potíže, usoudil, že asi snědl kus staršího dortu. Jenže potíže neustávaly. Charles se cítil špatně a byl zesláblý. Přivolaný lékař konstatoval, že jde o choleru. Ochotně napsal Marii recept na arzén, aby mohla vyhubit krysy, které mohly toto onemocnění přenášet.
Charlesův stav se nelepšil, spíš zhoršoval. Lékař si nevěděl rady a pozval na konzultaci i kolegu. I ten usoudil, že je to cholera, a na posílení doporučil podávat vaječný koňak. Anna, jedna ze služebných, si všimla, že Marie do sklenky s koňakem tajně sype nějaký bílý prášek. Pak viděla, jak Marie něco sype i do polévky. Po dvou lžících se Charlesovi přitížilo.
Anna tajně nalila trochu polévky do hrnečku a informovala rodinu o svém podezření. Charlesova matka syna prosila, aby si už nic od manželky nebral. Vyčerpaný a dehydrovaný Charles zemřel 13. ledna 1839.
Rodina obvinila Marii, že Charlese otrávila arzénem, který měl být pro krysy. Zajímavé bylo, že údajně smrtelné pasty se krysy ani nedotkly. Pozdější analýza ukázala, že šlo pouze o směs mouky a vody!
Marie byla podezřelá, ale chyběly důkazy. Vyšetřovatelé požádali o provedení speciálního testu. Z Charlesova těla byla odebrána část žaludku a poslána do laboratoře ve Woolwichi. Arzén však nebyl prokázán. Stejně tak po exhumaci těla se arzén nenašel v žádném z odebraných vzorků.
To už případ přitáhl pozornost novinářů nejen z Francie, ale i z mnoha dalších zemí. Když smutečně oděná Marie poprvé předstoupila v září 1840 před soud, publikum se okamžitě rozdělilo na obhájce nešťastné ženy a na ty, kteří byli přesvědčeni o její vině.
V rukou obžaloby byl jen jeden důkaz – vaječný koňak s množstvím arzénu, který by podle odborníků stačil na otravu deseti lidí.
Nakonec státní zástupce povolal ještě známého toxikologa Mathieua Orfilyho. Za zavřenými dveřmi v prostorách soudu spolu se třemi dalšími chemiky znovu zkoumal části exhumovaného Charlesova těla. Soudní síň byla ohromena, když Orfily další den oznámil, že v Charlesově těle arzén našel.
Marie byla odsouzena k doživotnímu vězení a těžkým pracím v Montpelieru. Trest jí pak byl zmírněn jen na doživotí.
Ve vězení napsala své paměti. V červnu 1852 Marie onemocněla tuberkulózou a Napoleon III. jí udělil milost. V listopadu téhož roku zemřela a až do konce tvrdila, že je nevinná.
Její osud se stal námětem románu Josepha Shearinga Dáma a arzén. Mariin příběh ožil i na filmovém plátně. Roku 1938 Pierre Chenal natočil film L´Affaire Lafarge.
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Dvaapadesátiletý provozovatel nočního klubu Dallasu Jack Ruby ohromil Ameriku, když 24. listopadu…
Brutálního trojnásobného vraha z Náměšti nad Oslavou hledal i slavný jasnovidec Jan Eric Hanussen.…
Podle poznatků FBI většina sériových vrahů pochází z problematických rodin, v dětství byli…
Životní příběh Mathiase Kneissla byl zaznamenán v mnoha knihách a bylo o něm natočeno několik filmů…
Měl neshody s matkou, tak ji zabil. Milenku Marianne Pederson a její dva syny zavraždil a rozřezal.…
Holandský sériový vrah byl dvakrát odsouzen za celkem pět vražd.
Dlouhých 37 let čekaly rodiny Helen Scottové a Christina Eadieové na spravedlnost. Dívkám bylo…
Vražda mladičké Martiny patří k nejznámějším dosud nevyřešeným případům rakouské policie. Mezi…
Komentáře