Čas jen pro mě

Nepochybně chytrá a vzdělaná žena psala romány, básně i divadelní hry. Byla úspěšnou novinářkou a zakladatelkou novin L´Entente. Zároveň se o ní vědělo, že je často pod vlivem návykových látek, a postelí této nymfomanky prošlo mnoho milenců!

Milostné eskapády

Marie-Louise se narodila 24. července 1868 ve francouzském Lyonu jako dcera zámožného obchodníka s hedvábím. Byla vychovávána v klášteře a v roce 1892 odjela do Mexika, kde měl její otec obchodní zájmy. Proslula tam několika milostnými románky s dost dramatickým průběhem. Jeden její milenec údajně spáchal sebevraždu, když se s ním rozešla. Dalšího prý zastřelili zloději přímo před jejíma očima.

Policejní fotografie Marie Bessarabo (zdroj: Wikimedia Commons)

Pařížský salón

V Mexiku se Marie seznámila s bohatým obchodníkem s hedvábím Paulem Jacquesem, za kterého se provdala. Byl dvakrát tak starý než ona, ale díky prosperujícím obchodům v Evropě a Mexiku jí zajistil pohodlný život. Přestěhovali se do Paříže, kde se jim narodily dcery Pauline a Louise. Marie otevřela literární salón, kde se scházela umělecká smetánka. Tam také předčítala svá romantická díla – povídky i básně, které publikovala pod jménem Héra Mirtel.

V té době už zřejmě propadla drogám. Měla mnoho milenců, které jí manžel toleroval. Celých dvacet let toleroval i šikanu ze strany své ženy. Pak se ale odmítl přestěhovat zpět do Mexika. Marie byla přesvědčená, že by se tam lépe dařilo její literární činnosti.

Pokus o vraždu a záhadná smrt

Jednoho lednového večera v roce 1914 Marie nařídila služebné, aby manželovi do pracovny odnesla polévku. Dívka si však všimla, že její paní tam tajně přisypala nějaký bílý prášek. Upozornila na to Jacquese, který se jídla ani nedotkl a polévku odnesl známému lékárníkovi. Ten prokázal, že obsahovala smrtící jed! Paul nechtěl žádný skandál, domníval se, že to ze strany jeho manželky byl projev momentální nepříčetnosti.

O necelé dva měsíce později, 5. března 1914, byl Paul Jacques nalezen mrtvý v ložnici s revolverem u nohou. Oficiální verdikt policie zněl: sebevražda.

Tajemný muž

Navenek truchlící vdova se brzy po pohřbu vydala na dlouho plánovanou cestu do Mexika. Byla dobře finančně zajištěná, prezentovala se jako „mystická“ spisovatelka a obklopovala se umělci. Tak potkala i pohledného Rumuna Ismaëla Jacoba Providence Weissmanna, který si říkal Georges Bessarabo. Šlo o záhadného muže, který měl zřejmě zločineckou minulost.

Rozhodně netrpěl nouzí, za provizi dojednával obchody. Brzy požádal Marii o ruku. Vzali se v roce 1915 v Mexiku a o rok později se vrátili do Paříže, kde Marie obnovila literární salón. Ani mladý manžel stárnoucí nymfomance nestačil, měla nespočet sexuálních afér s mnoha muži, na které Georges přišel. Temperamentní manžel jí to vyčítal, často docházelo k hádkám, údajně ji i fyzicky napadl a škrtil.

Chladnokrevná žena

31. července 1920 večer přišel Bessarabo domů a našel svou manželku, jak se chystá odejít na schůzku s nějakým mužem, údajně připravovat rozhovor. Vyčetl jí, že je „spoře“ oblečená. Marii to rozzuřilo, popadla pistoli a křičela na něj, aby vypadl. Vystřelila a kulka hvízdla nad jeho hlavou, vyděšený Georges padl na postel. Marie odložila zbraň a v klidu odešla.

Po jejím návratu se opět pohádali a Marie ho zastřelila. Křik a výstřely probudily dceru Pauline. S její pomocí tělo chladnokrevně nacpala do kufru a druhý den poslala po železnici do Nancy.

Kufr s mrtvolou

Georgesův šofér, který věděl o manželských neshodách svého zaměstnavatele, odešel na policii, když Georges nepřišel několik dní do práce. V té době Georges uzavřel velký kontrakt a měl získat velkou provizi, téměř milion franků. Ty dal do banky, ale u sebe měl mít peněženku s větším obnosem. Ta se nikdy nenašla.

Marie byla předvolána na policii. U výslechu trvala na tom, že si Georges vzal velký kufr a odjel za milenkou do Nancy.

Když policie objevila kufr, našla v něm nahou mrtvolu, ve které identifikovala Bessaraba. Marii nezbylo než se přiznat. Uvedla, že ho zabila, protože žárlila na milenku. A zároveň přiznala i účast své dcery Pauline. Pak zase všechno popřela a tvrdila, že manžela nezabila.

Nezodpovězené otázky

Obě byly zatčeny. Soud probíhal v únoru roku 1921. V jeden okamžik přes matčiny protesty vyskočila Pauline a křičela: „Musím říct celou pravdu!“ Podrobně popsala, jak matka manžela zabila. Řekla, že ona jí pouze pomohla uklidit tělo. Pauline byla osvobozena, Marie dostala 20 let vězení. Byla umístěna do věznice v Rennes, kde po 11 letech zemřela. Je pochována vedle prvního manžela Paula.

Téměř po sto letech už se nedozvíme, jak to bylo s úmrtím Paula Jacquese. Otázky vyvolává i míra účasti Pauline na vraždě Georgese. Odpovědi si obě odnesly do hrobu.