Čas jen pro mě

Sympatická žena

Mexiko City, 25. ledna 2006. Osmdesátiletá Ana Maria de los Reyes krátce před polednem stála před domem, kde bydlela. Kolemjdoucí žena se na ni usmála a poprosila ji o sklenici vody. Jakmile Ana otevřela dveře, žena si stoupla za ni a začala ji škrtit stetoskopem. Mrtvou stařenku odkradla a rychle utíkala ven.

Měla smůlu – Anin nájemník si všiml rychle běžící ženy těsně předtím, než objevil mrtvolu své bytné. Zalarmoval policii a na základě jeho popisu byla už druhý den zadržena osmačtyřicetiletá wrestlingová zápasnice Juana Barraza.

Dětská prostitutka

Juana se narodila 27. prosince 1958 v zapadlé vesnici Hildago, severně od hlavního mexického města, do rodiny policejního důstojníka Trinidada Barrazy a Justy Samperio. S tříměsíční dcerou pak Justa opustila manžela a začala provozovat prostituci, navíc byla závislá na alkoholu.

Dívku od dětství zneužíval otčím a bylo jí teprve dvanáct let, když ji matka „prodala“ za tři piva místnímu pasákovi José Lugovi. Během následujících čtyř let byla donucena k prostituci, dvakrát otěhotněla a potratila. Poté, co matka zemřela na cirhózu jater, Juaně se podařilo od pasáka utéct a odjet do Mexiko City. Tam prožila několik neúspěšných vztahů a narodily se jí čtyři děti. Nestarší později tragicky zemřel, o ostatní tři se vzorně starala.

Ďábelský plán

Téměř negramotná mladá žena, která se uměla s bídou jen podepsat, se uchytila v profesionálním wrestlingu, kde vystupovala pod přezdívkou Tichá dáma. Brzy po narození posledního dítěte nemohla pracovat a dostala se na finanční dno. Peníze si opatřovala drobnými krádežemi v obchodech a nezabezpečených domech a bytech.

S kamarádkou Araceli vymyslely plán, jak okrádat staré lidi. Oblékly se do bílého a předstíraly, že jsou zdravotní sestry, tak se pokaždé bez problémů dostaly dovnitř a nemohoucí lidi obraly o peníze i dražší věci.

Araceli chodila s policejním důstojníkem Moisé Domínigiezem a společně se rozhodli Juanu vydírat. Flores požadoval velkou finanční částku za to, že ji nezatkne. Tu mu nakonec zaplatila, ale ve zločinech pokračovala dál.

Policie tápe

Po roce 2002 začaly v Mexiku City přibývat loupežné vraždy starších žen, ale policie byla bezradná. Všem obětem bylo více než 60 let, obvykle byly uškrceny šátky, opasky nebo punčochami, několik z nich stetoskopem.

Policejní foto Juany Barrazo. (zdroj: murderpedia.org)

Kriminalisté zkraje vůbec neuvažovali o tom, že by šlo o sériového vraha. Přikláněli se k tomu, že jde minimálně o dva různé pachatele. Poté, co si několik svědků všimlo ženy s krátkými vlasy a spíš mužskou postavou, teprve připustili, že jim ve městě řádí sériový vrah. Podle popisu usoudili, že jde o muže, transvestitu.

Po nalezení mrtvoly dvaaosmdesátileté Carmen Gonzáles, matky prominentního mexického kriminalisty, se věci konečně daly do pohybu a policie se začala případy vražd starých žen intenzivněji zabývat.

Přiznala jen jednu vraždu

Po zadržení Juany pochopili, že dopadli vraha, tedy vražedkyni. Soud ji obvinil z 27 vražd, na základě otisků prstů bylo možno prokázat „pouze“ 11 zločinů, Juana přiznala pouze jednu vraždu – tu poslední. Žádnou lítost prý neprojevila a psychologické vyšetření prokázalo, že motivem byla nenávist k vlastní matce.

Juana oslovovala své oběti většinou na ulici nebo zazvonila a předstírala, že je zdravotní sestra či sociální pracovnice, nabízela jim masáže nebo obstarání léků. Jako součást přestrojení u sebe měla tašku s lékařskými přístroji, proto často oběti uškrtila stetoskopem.

Odsouzena byla celkem k 759 letům vězení. Podmínečně propuštěna by mohla být až roku 2058, tedy ve sto letech.

Zdroj informací: murderpedia.org