Čas jen pro mě

Lüttgenrode je malá vesnice v Sasko-Anhaltsku. Tam se Rimbachovi, Maria a Karl-Heinz, jejich dcera a dva synové, nedávno přestěhovali z Bad Harzburgu a pronajali si starou ovčí farmu. Nejstarší z dětí je Heike. Devatenáctiletá blondýnka pracuje v místním řeznictví a v letních srpnových dnech roku 1995 je čerstvě zamilovaná. Tím šťastným je mladý muž z Dessau. Před několika týdny se jí rozpadl téměř čtyřletý vztah s jednadvacetiletým Andreasem, kterého rodiče měli podle svých slov rádi „jako třetího syna“.

Osudné srpnové dny

V neděli večer 27. srpna 1995 seděli Rimbachovi společně asi do 22.30. Pak jim Heike popřála dobrou noc a šla do svého podkrovního pokoje. Ráno brzy vstává. Aby včas dorazila do práce, musí opustit dům nejpozději v 6.30.

V pondělí 28. srpna se rodina jako vždy schází u večeře, ale Heike chybí. To je neobvyklé, ale vysvětlitelné – nezůstala náhodou u přítele? Proč to ale neřekla dopředu? Ale ten žije 120 km daleko! V jejím pokoji zůstala ležet peněženka…

V úterý ráno to Marii nedalo a zavolala na policii. Tam ji uklidňovali, že přece devatenáctiletá dívka je dospělá a nemusí rodičům vyprávět, kam šla! Otec Karl-Heinz sice odjel do práce, ale nakonec se po chvíli neklidný vrátil domů. Třeba přijela ranním autobusem!  

Heike našel otec

Nepřijela. Otec doslova obrátil celou farmu vzhůru nohama. Dceru našel, ale mrtvou. Ležela v kupce sena na půdě, na sobě měla jen kalhotky a tričko. Byla pravděpodobně nejdřív udeřena několikrát do hlavy těžkým předmětem, pak bodána nožem a škrcena! Vrah byl na první pohled extrémně brutální a zřejmě jednal v afektu.

Stopy po boji se našly také v dívčině pokoji. To ale vyvolalo u policistů otázku, jak je možné, že si krve na posteli a rozbité skleněné mísy na zemi nevšiml nikdo z rodiny, když ji tam večer předtím údajně hledali?

Někdo z rodiny nebo bývalý přítel?

Na půdu sice bylo možné se dostat zvenku, ale bylo jasné, že pachatel to tam musel dobře znát. Policie se nejprve zaměřila na rodinu, v první řadě na mladší bratry. Ve vyšetřovací vazbě skončil šestnáctiletý Rainer, do hledáčku se dostala i matka Maria. Vyšetřovatel z blízkého Halbestadtu řekl Rimbachovi: „Sloužím u kriminálky více než třicet let. Musel to být někdo z vás!“

To mělo logiku. U většiny vražd se přijde na to, že za nimi stál někdo blízký.

Dalším podezřelým se stal Andreas S., bývalý přítel Heike. Ten se s rozchodem a s tím, jak rychle si Heike našla náhradu, údajně špatně srovnal. Měl však na inkriminovanou dobu alibi, které mu potvrdil kamarád.

Vrah prostitutky

Vyšetřování nikam nevedlo. Rimbachovi se po nějaké době odstěhovali a zanevřeli na policii. „Zabývali se jen rodinou a vůbec nehledali jinde,“ zahořkle po letech řekla Maria.

Deset let po vraždě, v roce 2005, svitla naděje. V Bad Harzburgu, tedy asi 15 kilometrů od místa činu, zabil klient místního bordelu thajskou prostitutku a druhou vážně zranil. Brutalita činu byla podobná vraždě Heike! A podezřelým se stal bývalý kolega z řeznictví, kde Heike pracovala. Byl zatčen, vyslýchán, ale žádný důkaz proti němu se nakonec nenašel, tak ho zase propustili.

Rimbachovi se ale nevzdávají a stále věří, že vrah bude nalezen. Maria usiluje o znovuotevření případu.

Znovu Andreas

Podaří se to skoro čtrnáct let po vraždě, v roce 2009, kdy se nevyřešený případ dostane na stůl kriminalistů z Magdeburku. Při zvětšení fotografií z místa činu objeví detaily, které dřív unikly pozornosti. Jedním z nich jsou boty bývalého přítele Heike, Andrease!

Ještě v září 2009 Andreas putoval do vazby, v prosinci byl pro nedostatek důkazů propuštěn.  

Dozví se někdy pravdu?

Na podzim 2019 poskytli Rimbachovi rozhovor německým novinářům. Marie je přesvědčena o Andreasově vině. Dokonce se kvůli němu znovu přestěhovali. „Žil jen dvě ulice od nás, nechtěla jsem ho potkávat.“

Požádala Axela Petermanna, policejního psychologa v důchodu, který se celý profesní život zabýval profily zločinů, o soukromé vyšetřování. Vzal to zdarma s tím, že v případě nových faktů a skutečností mu Rimbachovi dovolí napsat o tom knihu. Maria neváhala ani okmažik.

„Nemohu umřít, dokud se nedozvím, kdo to udělal,“ řekla životem zkoušená žena novinářům.

Snad se jí to splní.