Čas jen pro mě

Případ, který otřásl Norskem, začal obyčejnou novinářskou zvědavostí. Pečovatelský dům v Orkdalu byl otevřen v roce 1977 a už od samého počátku neblaze „proslul“ vysokou úmrtností pacientů. Vzhledem jejich věku by na tom nebylo nic divného, většinou šlo o starší a často velmi nemocné lidi, kteří už nebyli schopni se sami o sebe postarat.

Zajímavý tip

Začátkem toku 1981 dostali místní novináři tip od jednoho ze zaměstnanců pečovatelského domu, že jejich ředitel objednal větší množství přípravku Curacit, tedy derivátu šípového jedu kurare. Jde o silnou drogu, kterou tradičně využívali jihoameričtí Indiáni při lovu zvěře. Malé množství jedu způsobí ochrnutí svalstva a zvěř uhyne na zástavu dýchání. Jed se nedostane do trávicí soustavy, takže po delší době se těžce prokazuje jeho přítomnost v těle. Pouhých několik mililitrů této látky spolehlivě usmrtí člověka.

O podivný nákup se začala zajímat policie. Dýchací paralyzér Curacit byl zakoupen na základě padělaných receptů! Šestačtyřicetiletý plešatý muž, vzorný manžel a otec dvou dětí – to byl Arnfinn Nesset. Působil plaše a nenápadně. Ten se nejprve snažil policisty přesvědčit, že jed koupil, aby usmrtil smečku divokých psů, která se údajně potulovala v okolí zdravotnického zařízení. 

Nečekané přiznání

Jaké bylo jejich překvapení, když se najednou přiznal, že v období od května 1977 do listopadu 1980 zabil dvacet sedm pacientů! Jako motiv hrůzných činů uvedl, že šlo o staré, velmi nemocné pacienty, často s duševními poruchami, a že by stejně brzy zemřeli. Později k důvodům vražd už nic nedodal.

„Zabil jsem tolik lidí, že si nemohu na všechny vzpomenout,“ řekl udiveným policistům a vyzval je, aby si vyžádali seznamy pacientů, kteří zemřeli ve třech zdravotnických zařízeních, kde Nesset od roku 1962 pracoval. Strážci zákona objevili dalších 62 možných obětí. Konečné číslo by mohlo být až 138 zavražděných pacientů za dvacet let. Bohužel se nepodařilo prokázat, jak zemřeli, neboť už nebylo možné zjistit přítomnost Curacitu v těle.

Nová identita

Čtyři psychiatři zkoumali duševní stav podezřelého. Nakonec nezávisle na sobě dospěli k závěru, že byl za své činy plně odpovědný! V době vyšetřování podala jeho manželka žádost o rozvod. „Byl to obrovský šok,“ uvedla v rozhovoru pro norský týdeník Se og Hør. „Hluboké zklamání v člověku, o kterém jsem si myslela, že ho dobře znám.“ 

Soud s největším norským, ale i skandinávským sériovým vrahem všech dob začal v říjnu 1982. Bylo předvoláno 128 svědků a devět odborníků. Prokurátor Olaf Jakhelln konstatoval: „Nemám žádné pochybnosti o jeho vině.“ 11. března 1983 byl Arnfinn Nesset odsouzen k nejvyššímu možnému norského trestu – 21 let odnění svobody.

V roce 2004 byl Arnfinn Nesset propuštěn na svobodu. Dnes dvaaosmdesátiletý muž žije s novým jménem na utajovaném místě. Novináři ho ale objevili v dubnu 2019 v menším městě na východě Norska, jak jde na oběd do církevní jídelny. Podle nich vypadal na svůj věk stále dobře.