Čas jen pro mě

O raném životě Antoinette Scieri je známo jen málo. Narodila se roku 1890 v Itálii a jako dítě se s rodiči přestěhovala do Francie.

První krádeže

Na počátku první světové války pracovala na stanici v Doullens. Tam zřejmě kradla raněným peníze a šperky, falšovala také podpisy na dopisech jejich rodinám, v nichž žádala o zaslání peněz poštou.

V roce 1915 byla uvězněna za krádež důstojnické výplatní knížky, ale následujícího roku byla propuštěna.

Svatba a nevěra

Antoinette oslavila svobodu, provdala se za italského vojáka jménem Salmon, kterému porodila dvě děti, než odhalil její nevěru a opustil byt.

Poté se dala dohromady s alkoholikem a násilníkem jménem Joseph Rossignol, který ji často bil. Několikrát na něj zavolala polici, která ho uvěznila. Porodila mu další dítě a v roce 1920 se přestěhovali do vesnice Saint Gilles v jižní Francii.

Náhlá úmrtí

Antoinette, která si říkala „sestra Scieri“, začala vyhledávat starší pacienty, kteří potřebovali její péči. V době, kdy nastoupila na zdravotní scénu, došlo v St. Gilles k náhlým úmrtím starých a nemocných lidí.

Antoinetta Scieri. (zdroj: Wikimedia Commons)

Dne 11. prosince zemřela v její péči 58letá pacientka Drouard. Na Štědrý den zemřela v křečích paní Lachapelle. Když o dva dny později zkolaboval její manžel, Antoinetta to svedla na infarkt a spřátelený lékař to potvrdil.

Smrt partnera

Rossignol přivítal nový rok pro něj typickým způsobem: v opileckém vzteku zbil zákonitou manželku Antoinette, ale tentokrát zašel příliš daleko.

Když mu Antoinette naservírovala misku mušlí, Rossignol je hltavě zkonzumoval – a o dvě hodiny později zemřel.

Podle svědectví u soudu Scieri sledovala jeho smrtelné křeče a pak šla oslavit svobodu.

Jedovatá káva

Dalšími jejími pacientkami byly sedmašedesátiletá Marie Martin a její sestra madam Doyer. Když Antoinette připravila konvici kávy, madam Doyer ji shledala hořkou, a když se sestra otočila zády, vylila tu svou do dřezu.

Marie Martin svou vypila a zanedlouho zemřela, což v St. Gilles vyvolalo vlnu podezření.

Další mrtví

Než se v prosinci 1924 rozjela vražedná mašinérie, náhodně Antoinette zemřelo pět pacientů a od té chvíle už nebylo cesty zpět.

Jako poslední zemřela paní Gouan-Criquet, jejíž zdravotní stav se pod Antoinettiným „ošetřováním“ rychle zhoršoval. Manžel oběti oznámil policii své podezření a pod postelí mrtvé ženy byla nalezena láhev obsahující směs éteru a herbicidu pyralion.

Exhumenace těl

Těla Joea Rossignola a několika dalších obětí byla exhumována k pitvě a všechna obsahovala obrovské dávky pyralionu. Ve vazbě se Scieri otevřeně přiznala ke svým zločinům a pokusila se do nich zatáhnout souseda, kterého policie později očistila.

Dne 27. dubna 1926 byla za dvanáct vražd odsouzena k smrti a soudce k tomu poznamenal:

„Byla jste nazvána zrůdou, ale tento výraz není dostatečně silný. Jste zhýralá. Jste posedlá všemi neřestmi. Jste také opilec, neřestník a pokrytec. Nemáte žádný stud. Nevěřím, že soudní historie obsahuje záznamy o mnoha zločincích vašeho typu.“

Scieri při vynesení rozsudku pokrčila rameny a zasmála se, vědoma si toho, že ve Francii nebyla popravena žena od konce první světové války. Jak se dalo očekávat, trest smrti jí byl brzy změněn na doživotí a ona následně ve vězení zemřela.