Příběh Jaroslavy (73): Z banální virózy se vyklubala zákeřná nemoc
Dodržování léčebného plánu, plicní rehabilitace a zdravý životní styl včetně pravidelného cvičení a vyvážené stravy mohou pomoci pacientům CHOPN zvládat. Přispívají totiž ke zpomalení procesů, které mohou vést k dalšímu poškození plic.
Nezbytnou a často podceňovanou podmínkou úspěšného boje s tímto onemocním je také zanechání kouření. Ačkoli se CHOPN nerozvine u každého kuřáka, považuje se kouření za hlavní příčinu onemocnění až u 70 % pacientů. Proto je velmi důležité, aby se pacient tohoto zlozvyku co nejdříve zbavil.
Onemocnění CHOPN může pomoci odhalit i běžná viróza
Paní Jaroslava žije v Praze a je jí 73 let. Dlouho pracovala jako konstruktérka v oblasti polovodičů a operátorka ve výpočetním středisku. Její příběh života s CHOPN začal, obdobně jako u řady dalších lidí s touto nemocí, poměrně běžným onemocněním, nachlazením.
„Dostala jsem vcelku banální virózu. Měla jsem ale velké problémy s dýcháním, na které dlouho nezabírala běžná léčba. Moje praktická lékařka mě proto poslala do plicní ordinace, tam mi byla diagnostikována CHOPN a dostalo se mi perfektní péče,“ popisuje začátek onemocnění paní Jaroslava.

Ivana (60): „Nemoc byla náročné období, které mi ale něco i dalo.“
S kouřením je třeba skoncovat
Nasazením vhodné léčby se podařilo zhoršování nemoci výrazně zpomalit. Paní Jaroslavě se ale dosud nepovedlo porazit její závislost na kouření.
S tímto dlouhodobým zlozvykem je velmi těžké skoncovat, i když hrozí nástup akutního onemocnění plic. Existuje však řada možností, jak se závislostí bojovat. Specializované poradny, aplikace a programy odvykání podporují i zdravotní pojišťovny.
„Kouřím od svých devatenácti let. Než mi diagnostikovali CHOPN, tak to bylo přibližně deset cigaret denně, nyní jsem kouření omezila na tři až pět cigaret denně,“ svěřuje se Jaroslava.
Důležitý je pravidelný pohyb a podpora okolí
Kromě snížení počtu cigaret a nasazení léčby bojuje paní Münichová s nemocí i pravidelným pohybem, kterým své plíce trénuje.
V tom paní Jaroslavě velmi pomáhá její domácí mazlíček: „Snažím se hodně hýbat, hlavně pravidelně chodit, a v tom mi pomáhají pravidelné procházky s mým pejskem. Chodím s ním ven čtyřikrát denně, vždy brzy ráno, před obědem, odpoledne, a nakonec jdeme ještě na večerní procházku kolem desáté hodiny. Pomáhá mi také moje kamarádka, která bydlí ve stejném domě, respektive hovory s ní. Trpí stejnou chorobou a je dobré mít možnost promluvit si o našich potížích.“

Víte, co se skrývá za písmenky CHOPN?
Jakmile tělo zareagovalo na léčbu, došlo k úlevě a dnes už žije paní Jaroslava, jak sama říká, v podstatě normální život: „Můj stav samozřejmě znamená určitá omezení v životě, musím více odpočívat a nepřepínat se. S těžkými nákupy a podobnými věcmi mi pomáhá moje dcera. A třeba při změně počasí, která obvykle vyvolá zhoršení mého stavu, nastavím klidový režim a potíže zase vymizí.“
Včasná diagnóza hraje při léčbě CHOPN zásadní roli
Pacientům s obdobnými potížemi, jaké měla sama, paní Jaroslava doporučuje: „Hlavně se nebojte a navštivte co nejdřív specialistu, plicního lékaře. Nebo si vyžádejte, aby vás na plicní vyšetření poslal váš praktik. Dřív, než se váš stav opravdu vážně zhorší. Dnes již existují léčebné postupy, které vám uleví, stav stabilizují a zlepší. A budete-li nápomocný pacient a budete dodržovat určitá pravidla, lze nemoc udržet v dobré rovině a vy můžete prožívat spokojený život.“
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Další články z rubriky
Příběh Olgy (42): Neodpustil mi, že jsem úspěšnější
Autor: podle příběhu Olgy H. napsala Alžběta Morávková, Datum: 26. 10. 2025 0:05Neplánovala jsem to tak. Prostě se to stalo. Byl to příběh jak z červené knihovny. Čerstvá…
Příběh Jolany (65): Jsem pořád jen máma, i když mě syn nenávidí
Autor: podle příběhu Jolany T. napsala Alžběta Morávková, Datum: 25. 10. 2025 0:05Výchova dítěte je disciplína, na kterou se nedá úplně připravit. Naše čtenářka vychovávala za dva,…
Příběh Šárky (46): Žádný titul ke štěstí nepotřebuju
Autor: podle příběhu Šárky W. napsala Alžběta Morávková, Datum: 19. 10. 2025 0:05Co je v životě opravdu důležité? Tituly před i za jménem, nebo prostě jen pocit z dobře vykonané…
Příběh Dity (34): Když se role obrátí...
Autor: podle příběhu Dity M. napsala Alžběta Morávková, Datum: 18. 10. 2025 0:05Ačkoli je tradiční, že o děti pečují ženy, naše čtenářka Dita popisuje opačný případ. S partnerem…
Příběh Marie (60): Mám pravdu já, nebo dcera?
Autor: podle příběhu Marie D. napsala Alžběta Morávková, Datum: 12. 10. 2025 0:05Někdy je potřeba vyrovnat se s tím, že děti nejsou naše kopie a že žijí úplně jiný život. Naše…
Příběh Ivany (46) let: Kolegyně mě šikanuje
Autor: podle příběhu Ivany L. napsala Alžběta Morávková, Datum: 11. 10. 2025 0:05Po rozvodu vychovávám dvě dcery – Adélku a Karolínu. Jsou ve věku, kdy už mají svůj svět, ale pořád…
Příběh Marty (51): Jak se mi život obrátil naruby
Autor: podle příběhu Marty K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 5. 10. 2025 0:05Ti, co si myslí, že k životu stačí jen práce a že o partnera a děti nestojí, bývají někdy…
Příběh Zuzany (52): Jediná dcera se provdala do Egypta
Autor: podle příběhu Zuzany Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 4. 10. 2025 0:05Jmenuji se Zuzana, je mi dvaapadesát let a většinu svého života jsem žila v Praze. Jsem máma jedné…