
Tatíček Masaryk, první (a zatím poslední) prezident–feminista
Rozhodně stojí za zmínku už samotný fakt, že „Masarykovic (tedy prezidentovic)“ rodina byla na svou dobu značně pokroková. Svoji oblíbenou demokracii totiž T. G. M. prosazoval i v rámci chodu domácnosti, kde se fungovalo na zcela rovných povinnostech pro manželku i manžela. Sám Masaryk, ač byl později ve své prezidentské éře poměrně značně vytížen státnickými povinostmi, se plně účastnil každodenního chodu domácnosti a péče o děti.
„Masarykovo liberální smýšlení ovlivněné Stuartem Millem (především dílem Poddanství žen) a vliv jeho manželky Charlotty, která připomínkovala většinu jeho rukopisů, dopomohly tomu, že se zajímal o otázky práv žen,“ čteme u nejednoho z životopisců T. G. M. „Samo za sebe hovoří i to, že Masaryk ke svému příjmení připojil i rodné příjmení své ženy – Garrigue. Ženská práva považoval za součást práv lidských.“ A co k tomu uvádí sám Masaryk ve své knize „Ideály humanitní“? „Z těchto práv člověckých rodí se dále práva národní a jazyková, práva sociální a hospodářská a konečně kodifikují se již práva ženská a dětská (moderní právo rodinné).“
Bojovník za práva žen
Aktivním členem českého ženského hnutí se stal T. G. Masaryk už někdy v polovině 90. let 19. století, a zde pak spolu s ženskými aktivistkami usiloval o „osvobození žen“, které to v té době zdaleka neměly tak jednoduché, z hlediska práv i postavení ve společnosti, jako dnes. Ale buďme objektivní: Masaryk zároveň horoval také za „...osvobození mužů“ a vůbec celé rodiny. Rozhodně to ale vzhledem k prosazování ženských práv neměl jednoduché, neboť tehdejší muži obecně – uvyklí mít doma „tu svoji poslušnou slípku“, která se stará o domácnost a o děti, zatímco muž je obecně „pánem tvorstva“, jenž ale na druhou stranu zase zajišťuje obživu, se totiž slova emancipace doslova báli. Mnohým dokonce znělo výhružně. Emancipaci pokládali za moderní výstřelek. Masarykovi proto mj. nezbylo, než slovíčko „emancipace“ pozitivně definovat jako „...nový způsob života“, přinášející například „...právo žen na vzdělání“, jež považoval za tu správnou cestu k jejich větší nezávislosti, důstojnosti a osobnímu rozvoji. Dále pak tu bylo „volební právo žen“, čehož je dosaženo roku 1918 v souvislosti se založením samostatného Československa. Zde pak nešlo jen o o to, aby ženy mohly volit a být voleny, ale aby především byly de iure (tedy po právu) uznávány jako svéprávné a zcela právoplatné členky společnosti, tedy jako skutečné občanky.
Kritizoval společenské antiemancipační nešvary
Ve svých přednáškách Masaryk kritizoval literaturu, ale též kapitalismus či medicínský diskurs, psychologii, vojenství a také politiku, tedy všechny instituce, udržující „starý názor na ženu“. Masaryk prosazoval své přesvědčení, že i ženy jsou schopny se aktivně podílet na veškerých činnostech, které do té doby provozovali výhradně muži. Prosazoval proto, aby ženy vstoupily do veřejného života, tedy do politiky, kultury a života hospodářského. Tím by se mohly postavit na úroveň mužů „...protože muž a žena se od počátku kultury vyvíjeli společně, bok po boku a vše sdíleli...“. Jedním z příkladů, jimiž Masaryk argumentoval, byly poměry na vesnici, kde vedle mužů také ženy a dokonce i děti pracují na poli, anebo ženy z dělnických tříd, jež se musejí podílet na ekonomice domácnosti svou prací v továrnách. A tak se podle něj onen dobový „problém“ žen vyvíjel zejména ve středních vrstvách či třídách, jak se tehdy říkalo, kde měly ženy svůj volný čas, vyplňovaný tou „...trochou němčiny, frančiny, brnkáním na klavír, šítím a střádáním výbavy...“, jak uvádí Masaryk ve své polemicko-filozofické knize „Moderní názor na ženu“.
Když nicméně Masaryk hovořil o postavení žen ve společnosti, nenazýval to obecně oblíbeným či používaným termínem „ženská otázka“, o které se naopak vyjadřoval v tom smyslu, že ta podle něj vlastně vůbec neexistuje. Hovořil tak o společnosti jako takové, která se týká stejně tak mužů, jako žen i dětí, „...zkrátka všech“. Podle Masaryka pak tyto rozdíly odstraňuje správně pochopená a v praxi uplatňovaná demokracie.
Už před sto lety tedy Mysaryk prosazoval názor moderní vědy, že „...všechna individua jsou si rovna, muž doplňuje ženu a žena muže“. A tak je tomu dodnes.
Nebo snad … není?!
Co vy na to?!
Další články z rubriky

Christiaan Barnard (†78): Doktor, který rozdával srdce
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 11. 1. 2021 0:05„V nemocnici Groote Schuur dnes provedl tým lékařů první transplantaci srdce.“ To byla stručná…

Objekty v zrcadle jsou blíž, než se zdají být
Autor: -mav-, Datum: 7. 1. 2021 10:00Česká centra a Odeon představují antologii povídek českých autorů.

Online premiéra Smutné neděle
Autor: -mav-, Datum: 6. 1. 2021 10:00Strhující příběh geniálního muzikanta ve Vršovickém divadle MANA.

Anthony Hopkins (83): Podivínský muž se sklony k depresi
Autor: Anna Vágnerová, Datum: 4. 1. 2021 0:05„Hannibal Lecter je ve skutečnosti velmi zajímavá postava. Myslím, že ho tajně obdivujeme. Ukazuje…

Marie Terezie (†63): Erotická císařovna
Autor: Luboš Y. Koláček, Datum: 22. 12. 2020 0:05Jediná vládnoucí česká královna z rodu Habsburků měla „čarodějnické“ jméno a za milence „ďábla“.…

Daniela Kovářová a Ladislav Jakl: S pivem o pivu
Autor: Luboš Y. Koláček, Datum: 16. 12. 2020 0:05Dvojrozhovor autorů knihy Pivař a blondýna – Ladislava Jakla a Daniely Kovářové – o pivním nadšenci…

Sharon Stone (62): Herečka s nejvyšším IQ v Hollywoodu
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 14. 12. 2020 0:05S IQ 154 je oficiálně považována za nejchytřejší hollywoodskou herečku. Mimochodem: géniové Albert…

Madonna (62): Královna popu a provokace
Autor: Jana Vavřinová, Datum: 3. 12. 2020 0:05Jak to, že i po šedesátce působí královna popu Madonna tak báječně a vyrovnaně? Tajemství její…
Komentáře