Čas jen pro mě

Pacient místo bolesti cítil jen škrábání

V pátek 16. října 1846 se v bostonském operačním amfiteátru Massachusetts General Hospital shromáždili pozorovatelé. Pacientem byl mladý tiskař Edward Gilbert Abbott s vrozeným útvarem na krku.

Doktor William Morton mu nechal vdechovat éter ze svého inhalátoru. Samotný zákrok provedl zkušený chirurg John Collins Warren a William Morton zajistil anestezii. Traduje se, že Abbott následně po operaci popsal, že cítil škrábání, nikoli bolest. Veřejná operace přesvědčila přítomné, že nový postup má skutečný potenciál.

Následovaly další operace

Slavná událost má ovšem drobnou historickou trhlinu. Moderní rozbor původních záznamů upozorňuje, že Abbottova anestezie nebyla úplná a chirurgický výkon jeho potíže nevyřešil.

Warren útvar jednoduše neodstranil, jak se často píše, ale pokusil se jej ošetřit podvazem. Úspěch onoho dne tedy spočíval především v přesvědčivém veřejném předvedení účinku éteru. Další zákroky výsledky potvrdily. V listopadu následovala bezbolestná amputace bérce.

Amputace za devadesát vteřin

Bolest byla po staletí jednou z největších překážek chirurgie. Pacienti se operací děsili a lékaři museli vedle samotného výkonu zvládat jejich pohyb i zoufalství.

Rychlost představovala důležitou přednost: podle bostonského nemocničního muzea se za dobrý čas při amputaci považovalo devadesát sekund.

Možnost nemocného uspat proto znamenala mnohem víc než pohodlí. Otevírala cestu k zákrokům, které dosavadní podmínky zásadně omezovaly.

William Thomas Green Morton (9. srpna 1819, Charlton, Massachusetts, USA –15. července 1868, New York) byl stomatolog a průkopník anestezie. ● Nejprve pracoval jako prodavač, tiskař úředník. Medicínu studoval na přání rodičů snoubenky (a pozdější manželky) Elizabeth. ● Studoval na Harvardu a navštěvoval přednášky Charlese Jacksona o vlastnotsech éteru. ● 30. září 1846 provedl pacientovi bezbolestnou extrakci zubu po podání éteru. Poté 16. října následovala veřejná operace s anestezií éterem. ● Jako dobrovolný chirurg aplikoval éter raněným vojákům během občasnké války. ● S manželkou Elizabeth měli pět dětí, nejstarší William se také stal lékařem. ● William Morton zemřel v osmačtyřiceti letech na následky cévní mozkové příhody.

Dlouhá cesta k medicíně

Mortonovi bylo při historickém lékařském zákroku pouhých sedmadvacet let. Pocházel z Charltonu v Massachusetts, kde vyrůstal v rodině horníka Jamese Mortona a jeho ženy Rebeccy. Toužil po lékařské dráze, ale otcovy finanční potíže jeho plány zkomplikovaly.

Prošel řadou povolání než se dostal ke studiu stomatologie. Právě v zubařské ordinaci poznával, jak významně strach z bolesti ovlivňuje rozhodování pacientů. Vytrhnout zub totiž nebyla maličkost, na kterou by člověk přicházel bez obav.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Juan Sebastián Elcano: Muž, který obeplul svět, ale jeho slávu sklidil Magalhães

Éter místo rajského plynu

K hledání účinného znecitlivění ho inspiroval kolega Horace Wells, který používal oxid dusný, známý jako rajský plyn. Jeho veřejná demonstrace v Bostonu roku 1845 však dopadla nešťastně, patrně kvůli nedostatečné dávce.

Morton se obrátil k éteru a využil rady chemika Charlese Thomase Jacksona. Dne 30. září 1846 podal éter pacientovi Ebenu Frostovi a bezbolestně mu vytrhl zub. Zpráva pronikla do novin a upoutala chirurga Henryho Jacoba Bigelowa, který pomohl připravit již zmíněnou demonstrativní operaci za účasti veřejnosti

Chtěl způsob anestezie zpeněžit

Zachránce před bolestí však nebyl prost osobních ambicí. Morton chtěl svůj postup zpeněžit a složení přípravku zpočátku tajil pod názvem „letheon“. Chirurgové požadovali, aby látku odhalil. Následovaly dlouhé spory o zásluhy, především s Jacksonem. Morton chtěl použité éteru patentovat, dostal se však do sporu s lékařskou komunitou, podle které to byl nehumánní krok.

Navíc nebyl prvním člověkem, který éter při operaci použil: lékař Crawford Long tak učinil už roku 1842, své výsledky však zveřejnil později. Mortonův rozhodující přínos spočíval v tom, že účinnost metody ukázal před odbornou veřejností a pomohl prosadit její širší přijetí.

Rychlý nástup anestezie

Zprávy z Bostonu se rychle šířily a již v prosinci 1846 už se éterová anestezie používala v Anglii. Chirurgie získala prostor pro klidnější, důkladnější práci, i když infekce zůstávaly vážnou hrozbou.

Mortonův příběh tak připomíná, že medicínský pokrok nemusí přinést jediný osamělý génius. Někdy rozhodne odvaha předstoupit před skeptiky a ukázat, že zdánlivě samozřejmé utrpení lze zmírnit.

Zdroje informací: massgeneralbrigham.org; russellmuseum.org a britannica.com

Zdroj foto: Wikimedia Commons, Unknown author, Public Domain