Čas jen pro mě

Bývalá československá a později americká tenistka Martina Navrátilová se narodila 18. října 1956 v Praze, žije v Americe a má ráda holky. Tedy – je lesba. A proč by ne?! Do Spojených států amerických emigrovala po US Open 1975, americké občanství obdržela o šest let později a české pak zpátky v roce 2008. Už roku 2000 byla uvedena do tenisové síně slávy.

Martina celkem vyhrála padesát devět grandslamových (Grand Slam) turnajů, což je nejvyšší kategorie mužského a ženského profesionálního okruhu v tenise, která v sezóně zahrnuje čtyři nejvýznamnější mezinárodní turnaje v rámci jedné kalendářní sezóny: Australian Open, French Open (Roland Garros) Wimbledon a US Open. Z toho pak osmnáckrát vyhrála dvouhru, jedenatřicetkrát ženskou čtyřhru a desetkrát smíšenou čtyřhru. Svými 167 tituly a 177 trofejemi dosáhla absolutního rekordu celé open éry. „Je nejlepší tenistkou dvouhry, čtyřhry i smíšené čtyřhry, která kdy žila,“ řekla o Martině její slavná kolegyně, dnes pětasedmdesátiletá někdejší vrcholová americká tenistka Billie Jean Kingová, která také bývala absolutní světovou tenisovou jedničkou. Pak přišla Navrátilová a stala se „...pravděpodobně nejlepší hráčkou nebo hráčem tenisu všech dob“, jak o ní napsal historik tenisu a novinář Bud Collins.

Nový otčím se jí stal i náročným trenérem

Navrátilová se narodila v Brně jako Martina Šubertová, nicméně rodiče se rozvedli, když jí byly tři roky, načež se matka, s níž Martina zůstala, vdala za Miroslava Navrátila. Ten se pak stal nejen otčímem malé Martiny, po němž dostala své nové jméno, ale také jejím tenisovým trenérem.

Od útlého dětství hrála Martina za tenisový oddíl LTC Řevnice, kde působila i její babička Anežka Semanská-Boučková. Později se také stala jeho čestnou členkou.

Martina studovala na pražském Gymnáziu Na Zatlance, ale to už nestihla dokončit. Po US Open 1975 totiž, jak už víme, požádala v New Yorku o americké občanství a do Československa už se nevrátila. Okamžitě (netradičně do měsíce) získala zelenou kartu, tedy povolení k dlouhodobému pobytu cizinců v zemi. Pro Martinu, která se stala občankou Států oficiálně až roku 1981, to samozřejmě okamžitě znamenalo, že může Spojené státy reprezentovat. A taky se toho s úspěchem zhostila.

Amerika na ni vsadila

Američané totiž moc dobře věděli, jakou je Martina výtečnou potenciální reprezentantkou. Vždyť už v roce 1972, ve věku patnácti let, vyhrála Mistrovství Československa v tenise a první profesionální titul ve dvouhře získala roku 1974 na turnaji v Orlandu. Pak se v roce 1975 probojovala do dvou grandslamových finále, nicméně podlehla nakonec na Australian Open Evonne Goolagongové, bývalé australské špičkové profesionální tenistce, dobové ženské jedničce ve dvouhře. Podobně ji na French Open nakonec porazila Chris Evertová, v tu dobu profesionální tenistka, nejlepší hráčka světa 70. let 20. století, světová tenisová jednička po dobu 260 týdnů (v období let 1975-1985) a průkopnice obouručného bekhendu, na kterou Martina nakonec nestačila ani v semifinále na slavném US Open. Přesto se tehdy Martina rozhodla opustit komunistické Československo a zůstat v USA. Bylo totiž jasné, že se v její osobě jedná o nespornou vycházející světovou tenisovou hvězdu. Amerika na ni vsadila – a udělala dobře!  

Strmá kariéra začíná ve Wimbledonu

Martina dál tvrdě trénovala a výsledek se brzy dostavil. První grandslamový turnaj ve dvouhře vyhrála v roce 1978, kdy svoji dříve fatální soupeřku Chris Evertovou porazila ve Wimbledonu ve třísetové bitvě. V tu chvíli se s přehledem dostala na první místo světového tenisového žebříčku. O rok později získala i Wimbledonský titul. Třetí grandslamovou trofej vyhrála, když na Australian Open roku 1981 porazila opět Evertovou. Tady však ale také ve třísetovém finálovém zápase podlehla – ale to až v tiebreaku, což je zkrácená hra na konci setu zápasu, pokud oba hráči (obě strany) dosáhnou šesti her, tedy stavu 6:6 – Tracy Austinové, americké profesionální tenistce, která také byla světovou jedničkou na žebříčku WTA.

Nová kvězda

Martina začíná používat celografitovou tenisovou raketu Yonex a stává se dominantní postavou ženského tenisu. V průběhu tří sezón 1982, 1983 a 1984 prohrála pouze šest zápasů ve dvouhře.

Sezónu 1984 začala Martina úspěšně, neboť zvítězila ve French Open, Wimbledon vyhrála dokonce už pošesté v řadě a po následném vítězství v US Open už jí zbývalo jen vyhrát Australian Open. Přestože plných 74 zápasů bez porážky z ní dělá nepřekonatelnou profesionální rekordmanku, v semifinále tohoto posledního turnaje podlehla své české krajance Heleně Sukové. 

Martina ve čtyřhře získala čistý grandslam za roku 1984 a 1986, byť se v tom druhém nehrálo Australian Open kvůli změně termínu. Ve čtyřhře vyhrála ročníky 1985 a 1987 a v období let 1983-1985 vyhrála opět 8 deblových grandslamových turnajů v řadě – a to je opět dosud nepřekonaný rekord! Martina se o něj dělí se svou deblovou („debl“ je čtyřhra: dva proti dvěma) spoluhráčkou Pam Shiverovou, tedy Pamelou Howard Shiverovou Lazenbyovou (1962), americkou profesionální tenistkou, jednou z nejlepších hráček čtyřhry celé tenisové historie, která dnes působí jako komentátorka ze Spojených států pro stanici ESPN2. Však také s Pam vytvořila Martina jednu z nejlepších deblových dvojic tenisu. Vždyť společně vyhrály celkem dvacet deblových grandslamových turnajů (7x Australian Open, 4x French Open, 5x Wimbledon a 4x US Open) a 79 deblových turnajů WTA. Navíc pak desetkrát vyhrály takzvaný „Turnaj mistryň“, což je každoročně pořádaný tenisový turnaj na konci sezóny pro nejlépe umístěné singlistky a deblové páry na žebříčku Porsche Race Rankongs. Po grandslamových turnajích představuje pátý nejdůležitější podnik ženského tenisu. Událost je navíc považována za neoficiální mistrovství světa. A snad jen podotkněme, že s českou tenistkou a wimbledonskou vítězkou Janou Novotnou pak ještě Martina nastupovala do čtyřher na veteránských turnajích žen.

A co ta její lesbická láska?

Osobitá Martina Navrátilová žije od roku 2006 zcela otevřeně v partnerském vztahu s Julií Lemingovou, o plných patnáct let mladší poslední Miss (1991) Sovětského svazu. Ty dvě už mezitím společně vychovaly dvojici dcer, které si do jejich lesbického vztahu-manželství přivedla Julie z bývalého svazku. O ruku ji Martina požádala veřejně počátkem září 2014, a to o přestávce po prvním semifinálovém zápase mužské dvouhry US Open. Stalo se tak na newyorském kurtu Artura Ashe. Lemingová nabídku přijala. Nebyla to však její první známá lesbická láska...

Před Julií žila Martina dlouhých osm let ve vztahu s Toni Laytovou, se kterou sice také uzavřela sňatek v New Hampshire – pouze však neoficiální. Pak tu byla ještě královna krásy Judy Nelsonová, ale tu posléze zcela „převálcovala“ Julie. A tak se stalo, že opravdu oficiální manželství uzavřela Martina Navrátilová dne 15. prosince 2014 až s bývalou „sovětkou“ Julií Lemingovou. Zatím jim to prý klape...

Peníze na charitu, rakovina a další kariéra

Jako nesmírně bohatá osoba participuje Martina Navrátilová na řadě charitativních projektů; po fatálních povodních v České republice se v roce 2002 podílela na obnově pražského parku Stromovka. Působí jako předsedkyně Ženevské tenisové asociace (WTA). Na dobré náladě jí neubrala ani neinvazivní forma karcinomu prsu, kterou jí diagnostikovali 24. února 2010 a už 15. března jí byl úspěšně odoperován. V současné době se věnuje psaní knih a působí poměrně pravidelně jako sportovní komentátorka pro americkou televizní stanici CNN.