Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Čech Eugene Cernan (†82): Poslední člověk na Měsíci, krteček a další české stopy ve vesmíru
Wikimedia Commons
O čem se mluví

Čech Eugene Cernan (†82): Poslední člověk na Měsíci, krteček a další české stopy ve vesmíru

datum: 17. 3. 2020 0:05 autor: Luboš Y. Koláček
Americký astronaut Eugen Andrew Cernan (1934, Chicago, Illinois, USA – 2017, Houston, Texas, USA), který jako zatím vůbec poslední pozemšťan stanul na Měsíci, pochází z Bernatic u Tábora. Odtud pocházel jeho dědeček František Cihlář, který si pak vzal babičku Rozálii z Nuzic u Bechyně. Těm se narodila Evženova matka. Příjmení má od rodičů svého otce Anny a Štefana Čerňanových ze slovenského městečka Vysoké nad Kysucou.

Mimochodem: první zmínka o této obci pochází z roku 1619 a navíc tu moderní archeologové vykopali pozůstatky opočlověka. Tak či onak dědeček Čerňan s manželkou odjel do USA roku 1903 spolu s další zhruba tisícovkou slovenských emigrantů, usadili se v Chicagu, a tady se jim narodil syn Andrew. Ten pak, když vyrostl a dospěl, si vzal za manželku dívku českého původu Rozálii Cihlářovou a spolu s ní měl také syna Eugena – našeho astronauta.

Prostudoval se až do kosmické lodi

Středoškolská studia navštěvoval Eugene Andrew v rodném Chicagu, načež se dostal na Purdue University ve městě West Lafayet v americkém státě Indiana, což je dnes jedna z největších univerzit USA, známá především díky výuce inženýrství a letectví. Cernan ji ukončil jako inženýr elektrotechniky roku 1956, nicméně si zde nesporně „přičichnul“ i ke zmíněnému letectví, neboť už vojenskou službu prožil u námořnictva jako pilot na letadlových lodích a pak několik let na základně Miravar v Kalifornii.

Když následně roku 1961 odešel do Monterey na vysokou školu vojenského námořnictva, bylo už jasné, kam směřuje: vystudoval zde postgraduál a získal druhý titul leteckého inženýra, aby v roce 1964 aspiroval do třetí skupiny kosmonautů USA – a byl přijat. Po výcviku ho jmenovali do záložní a pak do hlavní posádky Gemini 9.  

Tři lety do vesmíru a kosmický horor

Česko-slovenský astronaut Cernan (či po česku Čerňan) se zúčastnil hned tří vesmírných letů, a to na palubě kosmických lodí Gemini 9, Apollo 10 a také na Apollu 17, kdy ve stavu beztíže (na Měsíci s jenom lehkou přitažlivostí) strávil celkem 23,5 dne, z toho desítky hodin na měsíčním povrchu. Nebyly to však jen „procházky růžovým sadem“, jak se říká, ale někdy i pořádné dobrodružství na hranici života a smrti: krušné chvíle zažil třeba jako pilot lunárního modulu při letu Apolla 10. Jeho kosmická loď začala náhle rotovat v důsledku chybného nastavení ovládacích prvků autopilota.

Cernanovi trvalo sice „pouze“ osm sekund, než rotaci ručně zastavil, nicméně v těchto podmínkách a za obrovské, pro běžného pozešťana těžko představitelné, rychlosti to byl čas rovnající se téměř děsivému nekonečnu. Hrozila totiž strašlivě rychlá zkáza kosmického plavidla a především života na její palubě. Zkušený a duchapřítomný Čech to zvládnul! Mimochodem: cílem mise bylo tehdy prověřit oddělení lunárního modulu a jeho manévrovací schopnosti na nízké oběžné dráze před prvním přistáním na Měsíci. A to se pak, jak už víme, povedlo bez chybičky.

Z Měsíce domů do Ameriky a pak rovnou do Československa

Původem český astronaut Cernan navštívil Měsíc roku 1972, kdy při celkovém letu Apolla 17 vystoupil na měsíční povrch celkem třikrát. S kosmickou lodí posléze přistál bezpečně na hladině Tichého oceánu a byl zapsán v Ohiu do „National Aviation Hall of Fame“ čili „Národní letecké síně slávy“. V rodném USA, kde řadu měsíců strávil mezi nadšenými spoluobčany, načež – hned jak mu to jeho oslavná i pracovní vytíženost dovolily – odcestoval do země svých předků.

Oficiální návštěvu mu tehdy československé úřady odmítly povolit, takže požádal o novinářskou akreditaci na mezinárodní veletrh Incheba v Bratislavě. V tehdy ještě socialistickém Československu byl tedy poprvé neoficiálně, a to roku 1974, kdy se pokusil projet rodná města a obce svých prarodičů. Stejně tak neoficiálně ho pozvali do Astronomického ústavu tehdejší akademie věd v Ondřejově, kde předal jejímu řediteli doc. Luboši Perekovi československou vlajku, kterou měl s sebou na Měsíci. Jeho další návštěvy v naší zemi, to už v „kapitalistické“ České republice, se uskutečnily v letech 2001, 2004 a 2008.

Dvakrát se s ním zřítil vrtulník

Oficiálně navštívil Cernan Česko 26. října roku 2001 na pozvání náčelníka generálního štábu Armády České republiky Jiřího Šedivého, a to spolu s dalším americkým astronautem, hlásícím se k českému původu – Johnem Blahou. Tři dny na to podnikl Cernan v doprovodu prvního českého kosmonauta Vladimíra Remka vrtulníkem Armády ČR typu Mi.8S let do Bernardic u Milevska v okrese Písek, neboť poblíž leží Borovany, odkud pocházel Eugenův dědeček.

Jenomže! Asi minutu a půl před příletem na místo se vrtulník u obce Okrouhlá zřítil poté, co mu došlo palivo. Pro jiné to obvykle znamená jistou smrt: Cernan ve zdraví přežil. Nebyla to ostatně jeho první nehoda ve vrtulníku: zažil ji už 23. ledna 1971, kdy se s ním zřítil vrtulník Bell 47 NASA nedaleko Kennedyho vesmírného střediska na mysu Canaveral. 

Slavná autogramiáda, chléb, voda – a Bůh

Do České republiky se Cernan vrací o tři roky později, kde pak 29. září 2004 absolvuje veřejnou autogramiádu jeho knihy „Poslední muž na Měsíci“, konající se v kavárně nakladatelství Academia v Praze na Václavském náměstí. Vzápětí na to je – tentokrát oficiálně – pozván do Akademie věd ČR, kde přebírá čestnou medaili AV ČR přímo z rukou její tehdejší předsedkyně Heleny Illnerové.

Prahu pak tento slavný, původem český astronaut, navštíví ještě jednou v červnu roku 2008 spolu se svou vnučkou (o jeho erotickém ani případném manželském životě nenajdete nikde ani zmínku!), kdy mimo jiné na výstavě „Stopy lidí“ v Národním muzeu poskytne novinářům řadu zajímavých úvah k dalším – potenciálním – letům na Měsíc i na Mars. S vnučkou navštívil tehdy i Borovany, kde je místní děti uvítaly a „obdarovaly“ tradičně vodou a chlebem. 

Eugene Cernan zemřel 16. ledna 2017 v houstonské nemocnici ve věku 82 let a následně byl pohřben na Texaském státním hřbitově. V roce 2014 byl o jeho životě natočen dokumentární film „The Las Man on the Moon“. Cernan byl znám tím, že veřejně vyznával svou víru v Boha: „My sami bychom neuměli vybudovat vesmír, v kterém bychom mohli žít. Bůh je opravdu skvělý inženýr...“

Čeští astronauti v mezinárodním vesmíru

Prvním pozemským kosmonautem (po americku astronautem), který odstartoval do vesmíru, byl sovět Jurij Alexejevič Gagarin, jehož relativně kratičký let se uskutečnil v průběhu dne 12. dubna 1961. První zástupce českého národa (tehdy Československa) navštívil vesmír – jako vůbec první představitel třetí země světa: po Sovětech (nyní Rusech) a jejich odvěkých konkurentech Američanech (či USA) – dne 2. března 1878 Vladimír Remek, a to na palubě sovětské kosmické lodi Sojuz 28, přičemž Remek se tak stal v pořadí 87. pozemšťanem v kosmickém prostoru. Let už trval plných 7 dnů 22 hodin a 18 minut. Jeho zcela připraveným náhradníkem byl tehdy Oldřich Pelčák, jehož jméno však posléze bylo Remkovou slávou zcela zastíněno.

„Jsou tam žáby taky...“

To vše se ale dálo v dobách, kdy jsme byli napojeni na „východní komunistický“ blok, potažmo Sovětský svaz jako kosmickou velmoc. Dnes jsme spíše orientovaní na kapitalistický západ, a tu zjišťujeme, že i v USA potkáváme několik astronautů českého původu: zmíněné již Eugena Cermana či Johna Blahu, Jamese Lowella anebo třeba Andrewa Feustela, který (ač s ČR spřízněn pouze přes manželku, nicméně umí česky) letěl do vesmíru se slavným českým Krtečkem a sbírkou básní „Písně kosmické“ našeho milovaného klasika, básníka a spisovatele Jana Nerudy.

Však také, když Feustel 31. 7. 2009 navštívil s rodinou Českou republiku, předal zástupcům Astronomického ústavu v Ondřejově Nerudovu sbírku, kterou měl s sebou na oběžné dráze, kdy mj. zavzpomínal: „Po tři dny, kdy jsme čekali ve vesmíru, až nám počasí umožní vrátit se na Zemi, jsme také relaxovali. A před jednou siestou jsem přečetl kolegům anglický překlad ze sbírky: ´Jsou tam žáby taky´...“.

Krteček druhým českým astronautem

Nebude to ani tak velká nadsázka, když tady zmíníme slavného (každý ho známe!) plyšového krtečka, známého hrdinu kreslených i animovaných pohádkových příběhů pro děti, jako druhého(!) vůbec astronauta ryze z České republiky ve vesmíru. Spolu s Feustelem odstartoval na americkém raketoplánu Endeavour dne 16. května 2011 v rámci tehdejší mise STS-134.

Propagace Česka to byla doslova a do písmene hvězdná. Odborná veřejnost tehdy doufala (a v mnohém se to potvrdilo: viz. třeba dnes slavný čínský animovaný seriál pro děti „Krteček a panda“), že let plyšového hrdiny vysokého 19 centimetrů probudí zájem světa k českému krtečkovi a českých dětí o výzkum a vědu vůbec. Pro upřesnění pak snad dodejme, že kosmický „plyšák“ byl vyroben z ryze nehořlavého materiálu – mikroveluru.

Ženatý s indickou Češkou

Krtečkův průvodce vesmírnými toulkami, občan USA Andrew Feustel, je ženatý s Indirou Devi Bhatnagarovou, s níž má dvě děti. A zatímco jeho vlastní rodina má kořeny v Německu, rodina jeho ženy v Indii – a v České republice. Konkrétně je to tak, že Indiřin tatínek je Ind a maminka Češka z Plzně, přičemž celou řadu příbuzných má rodina – tedy dnes už i sám Andrew – také v Praze, ale zejména ve Znojmě a v Brně, tedy na Moravě. Spolu s manželkou – a Krtečkem – je všechny navštívili v srpnu roku 2011. A že to bylo slávy! Mimo jiné zde zavzpomínal i na svého slavného kolegu Cernana, tehdy ještě živého.


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Albert Schweitzer (90): Doktor, který chtěl zachránit Afriku

Albert Schweitzer (90): Doktor, který chtěl zachránit Afriku

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 30. 6. 2020 0:05
Karanténa

Karanténa

Autor: -red-, Datum: 25. 6. 2020 15:00
Co víte o dni otců?

Co víte o dni otců?

Autor: -gul-, Datum: 19. 6. 2020 15:00
Tip šéfredaktorky

Jeff Goldblum (67): Pozdní otcovství si užívá

22. 6. 2020 0:05 autor Markéta Vavřinová