Čas jen pro mě

Co víme o elektronickém podpisu?

V našem právní řádu platí zásada, že co není zakázáno, je povoleno. Takže čistě teoreticky lze podepsat vše, kde zákon nestanoví nějaké specifické požadavky. Například notářsky ověřený podpis nebo elektronický podpis kvalifikovaným certifikátem, který využívá poměrně úzká skupina uživatelů a ještě užší s ním pracuje zodpovědně.

Dalším problémem je reálné přijímání elektronických (online) podpisů v běžném životě. Většina uživatelů má obavy, že takový dokument není ten „pravý“ a jeho používání se brání. A obecné neporozumění přináší občas absurdní situace. Navíc kolem elektronického podepisování koluje spousta mýtů.

Co by vás ještě mohlo zajímat

3 mýty o elektronickém podpisu

Minimum omezení

V současné době je minimum omezení pro podepisování jakýchkoliv smluv přes internet

Omezení, ať už legislativní nebo technologická, jsou opravdu relativně malá. Stále je však velké procento uživatelů, kteří možnosti online komunikace nevyužívají a využívat nebudou.

Nezapomeňme, že přechod na papírové peníze trval stovky let. Tady to asi nebude tak dlouho, ale rozhodně se bavíme o generacích. Každopádně v 99 % je to čistě na rozhodnutí firem, institucí a zodpovědných osob, zda budou využívat naplno elektronický podpis nebo ne.

Další častým mýtem je strach ze zneužití osobních dat. Pokud se oprostíme od všeobecného tvrzení, že „žádný trezor není nedobytný“, technologicky to možné není.

„Jako u každé technologie bývá nejslabším článkem člověk. Pokud někomu dáte přístupy k nějakému svému účtu nebo službě, může se stát, že ji zneužije. Ale to je problém lidského chování než samotné technologie,“ uvádí Michal Bočan, odborník a zakladatel aplikace Podpisovna.

Mýty kolem ověřování identity

Aby bylo ověření spolehlivé, je potřeba využít pomyslného svědka, nebo my občas říkáme důvěrníka, kterého obě podepisující strany znají a kterému věří (nejlépe proto, že má oporu v zákonech a svým postavením vytváří důvěru a jistotu) a zapojit ho do procesu podepisování dokumentu.

„My využíváme ověření přes bankovní identitu (Bank iD), MojeID případně Identitu občana. Nejčastějším mýtem, se kterým se setkáváme, je, že dávám všanc svoje osobní údaje nebo (hlavně v souvislosti s Bank iD) přístup do banky. Je to samozřejmě nesmysl. Nikdo nepovolaný se k údajům nedostane a pokud někomu nevydáte přístupové údaje Vy sám(a), tak nebezpečí nehrozí. Ale pokud má někdo pocitově problém s využitím třeba své bankovní identity, tak mu radíme, aby si Bank iD zřídil u jiné banky, kde nemá účet (některé banky to umožňuji) nebo si zřídil ověřený účet u MojeID. Obojí je zdarma a bude ho(jí) to stát jen jednu návštěvu na přepážce banky respektive Czechpointu,“ uvádí Michal Bočan, odborník a zakladatel aplikace Podpisovna.

Podpisové aplikace

Podpisové aplikace nabízí podnikatelskému prostředí mnohem více Například veřejná služba Podpisovna.cz je nabízí nejen základní verzi na vyzkoušení základních principů, kterými se při podepisování postupuje, ale také firemní verzi, která toho umí mnohem více.

Od různých podpisových a schvalovacích procesů, nastavení úrovně ověření a ověřovacích autorit, tvorbu šablon apod. Podpisovna umí i další procesy, jako je hlasování, tajné volby a brzy i jednoduchou formu vytváření formulářů a jejich automatické vyplňování.

A právě díky důvěryhodnému ověřování identity přes třetí strany (Bank iD, MojeID, Identita občana) funguje služba online bez nutnosti složité interní hardwarové a softwarové infrastruktury.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Přichází doba aplikační

Mohou firmy ušetřit digitalizací dokumentů?

Čas jsou peníze, to je obecná poučka. Přímá úspora nákladů se dá většinou vyčíslit na desítky až stovky tisíc korun ročně, úspora času a s tím spojené úspory jsou řádově vyšší.

Obecně platí, že klasickým způsobem trvá podpis dokumentu od jeho vytvoření po jeho archivaci zhruba 7 až 11 pracovních dní a stojí něco mezi 172 až 213 Kč bez započítání personálních nákladů. Při online řešení se jedná o 2 až 5 pracovních dní s náklady v nižších desítkách korun. Důležité je zdůraznit, že se jedná o výdaje bez personálních nákladů.

Nový zákon o právu na digitální služby vs. praxe

Samotný zákon přináší do fungování státní správy a samosprávy jednu zásadní povinnost. A to, poskytovat služby orgánů veřejné moci online.

„Byť se jedná o bohulibý záměr, nejsem si jistý, na jaké úrovni a kdy se to reálně povede. A to bez toho, abychom zmiňovali digitalizaci stavebního řízení. Ono dodržování ducha zákona státními institucemi se v realitě často různými nařízeními a prováděcími předpisy trochu pokroutí. Pokud by tedy stát a obce skutečně tento záměr dodržely, nutně se to přenese ještě více i do fungování firem,“ doplňuje Michal Bočan.

V jakém stavu je „digitalizace“ v Česku ve srovnání se zahraničím?

Když pomineme severské a pobaltské státy, tak na tom zase tak špatně nejsme. Málo se to ví, ale některé oblasti (např. katastr nemovitostí) slouží v Evropě jako ukázkové řešení a vzor pro ostatní země. Nebo počet datových schránek je také docela optimistické číslo. Co je ovšem bezpochyby katastrofa, je způsob, jak stát své služby nabízí, propaguje a vysvětluje.

Viz hodnocení jednotlivých států EU, ve kterém se mimo jiné dozvídáme, že „...opravdu špatná situace je v oblasti uživatelské podpory 68/84 (druzí odzadu), v mobilní přívětivosti 68/84 (druzí odzadu) a v oblasti předvyplněných formulářů 42/68 (třetí odzadu z 27 zemí EU)“. Ve všech oblastech je pouze minimální zlepšení o jeden procentní bod. Bohužel v těchto třech zmiňovaných oblastech rosteme pomaleji než průměr Evropské unie.

Krátký souhrn nejdůležitějších faktů

● České soudy v roce 2024 rozhodly, že elektronický (online) podpis je v soukromoprávních vztazích závazný, pokud lze prokázat identitu podepisujících (to je jeden z nejzásadnějších požadavků).

● Aplikace Podpisovna je tím pádem na online podepisování mezi firmami i jednotlivci ideální, protože identitu podepisujících ověřuje se 100% jistotou pomocí Bank iD, MojeID a Identity občana.

● Při podpisu smluv, objednávek zboží, účetních dokladů a dalších dokumentů není nutné mít kvalifikovaný ani zaručený elektronický podpis.

Zdroje informací: podpisovna.cz, mv.gov.cz/clanek/informace-k-pouzivani-elektronickeho-podpisu.aspx a mv.gov.cz/clanek/zakon-c-227-2000-sb-o-elektronickem-podpisu.aspx