Čas jen pro mě

Tvoršovice u Benešova jsou místem, kde se 22. září 1896 narodil Zdeněk Štěpánek. Těžko uvěřit, že tento urostlý a statný muž přišel na svět jako sedmiměsíční nedonošenec. Inkubátory tehdy nebyly, tak prý ho maminka Marie „dopékala“, tedy vyhřívala v troubě, jak v těchto případech bylo zvykem.

Utekl ke kočovníkům

Tatínek Vincenc sice pracoval jako hospodářský správce lihovaru, ale hrál na víc než deset hudebních nástrojů, dobře zpíval a vystupoval v ochotnickém divadle. Doma měl poměrně rozsáhlou knihovnu, kde si syn Zdeněk rád vybíral knihy ke čtení.

Budoucí slavný herec původně studoval reálku, z níž přestoupil na hospodářskou školu v Rakovníku. Nastoupil pak k tatínkovi do lihovaru, ale táhlo ho to k divadlu. Ještě před začátkem první světové války se dal ke kočovné herecké společnosti.

Nejdřív bojoval za Rakousko, pak proti

V roce 1915 odešel jako dobrovolník na bojiště první světové války – a to pod rakousko-uherskou vlajku. Utrpěl zranění a nakonec byl zajat ruskou armádou. Nějakou dobu strávil v Kyjevě.

V zajetí se zapojil do práce ochotnického divadla. Stal se členem Československých legií a s nimi prošel dlouho cestu přes Vladivostok do Československa – státu, který nedávno teprve vznikl. Zároveň psal scénáře, režíroval i hrál v Divadle československé armády na Rusi.

Musel se učit správnou češtinu

Po návratu jeho kroky směřovaly opět k divadlu. Nebylo to ovšem tak jednoduché. Vynikající recitátor totiž „špatně“ mluvil! Za těch několik let, které strávil v Rusku, získal výrazný ruský přízvuk, který se musel odnaučit.

Po krátkém angažmá v Kladně nastoupil do Divadla na Vinohradech. Roku 1934 se stal členem souboru Národního divadla.

Hrál, režíroval, ale také psal divadelní hry. Zajímala ho legionářská tematika, ale mnohem úspěšnější byla historická dramata, například Nezbedný bakalář.

Hrál velké postavy dějin

Začátkem 30. let se začal objevovat také ve filmu. První velkou příležitostí pro něj byl film Svatý Václav, kde ztvárnil hlavního hrdinu. Ostatně velké postavy českých dějin se mu staly osudem – později si zahrál Jana Husa, Jana Žižku či Jana Evangelistu Purkyně. To bylo už v 50. letech.

V meziválečném období proslul především realistickým herectvím. Jeho postavy divadelní i filmové byly naprosto přesvědčivé.

Kolaborant?!

Mimořádně oblíbený herec se během války dostal doslova do kleští. Němci zneužili jeho popularity a mj. ho donutili v roce 1942 přečíst rezoluci, která odsuzovala atentát na Heydricha, a zúčastnil se i večírku v Rudolfinu pořádaném K. H. Frankem. Ten mu po premiéře hry Gygův prsten poslal dárkový koš.

Po válce byl obviněn z kolaborace a musel se zpovídat Lidovému soudu. Po dvou letech však bylo jeho jméno zcela očištěno.

Herec, kam se podíváš

Poprvé se oženil s herečkou Elenou Hálkovou, vnučkou básníka Vítězslava Hálka. V roce 1934 se jim narodila dcera Jana, která „zdědila“ profesi po obou rodičích.

Druhá manželka a původně také herečka Soňa Grossová, kterou od slavného manžela dělilo víc než dvacet let, pověsila herectví na hřebík a rozhodla se věnovat rodině. A ta byla opravdu velká! Prvorozený Zdeněk ml. zemřel krátce po narození v roce 1946. Tragédie se stala právě v době, kdy otec rodiny řešil obvinění z kolaborace.

Rok poté přišel na svět syn Martin, za pouhých dvacet měsíců následoval Petr. Poslední Kristina se narodila v roce 1951. Ta jediná není herečkou, ale jablko se od stromu nezakutálelo daleko, protože vystudovala divadelní režii.

Zdeněk Štěpánek rád sedával v malostranských hospůdkách nedaleko domu, kde bydlel. Pivo, které si večer po představení 21. července 1968 objednal v hospodě U tří pštrosů, bylo jeho poslední. Tam ho skolil infarkt, kterému na místě podlehl.

Co možná o Zdeňku Štěpánkovi nevíte

⇒  Herec byl velký rusofil. Byl dokonce členem Společnosti přátel nového Ruska.

⇒  Patřil k hnutí Svobodných zednářů.

⇒  Paměti, které napsal, nesou název „Herec“.

⇒  Syn Martin Štěpánek emigroval do Rakouska, pak se přestěhoval do německého Mnichova, kde pracoval ve vysílání rádia Svobodná Evropa. Po návratu se částečně k herectví vrátil, angažoval se v také v politice. V roce 2010 spáchal sebevraždu.

⇒ Nejstarší Zdeňkova dcera Jana Štěpánková zemřela v roce 2018.