Čas jen pro mě

Byla to pravda. Helen postupovala krůček po krůčku po profesním žebříčku, na velkou popularitu, slávu a úspěch si musela počkat až do roku 1991. Tehdy se objevila na televizních obrazovkách jako vyšetřovatelka Jane Tennison v seriálu Prime Suspect (Hlavní podezřelý).

Potomek ruských emigrantů

Jelena Lydia Vasiljevna Mironová se narodila 26. července 1946 v Londýně jako druhá ze tří sourozenců. Jméno i příjmení napovídají, že rodina měla ruské kořeny. Do Velké Británie emigroval s celou rodinou dědeček z otcovy strany Petr Mironov. Bývalý plukovník carské armády a pozdější diplomat ze šlechtické rodiny uprchl po komunistickém převratu v roce 1917 do Londýna, kde se živil jako taxikář.

Jeho syn Vasil, Helenin otec, hrál na violu v Londýnské filharmonii, ale během druhé světové války pracoval také jako taxikář a řidič sanitky. Oženil se s anglickou dívkou Kathleen Rogers. Kathleen pocházela z rodiny řezníka, který dodával maso ke dvoru královny Viktorie.

Nové jméno

Budoucí herečce bylo devět, když se Vasil rozhodl úředně přejmenovat – stal se z něj Basil Mirren. Jak později Helen uvedla: „Můj otec přišel do Británie v době, kdy tu nebylo mnoho přistěhovalců a nebylo snadné být cizincem. Chtěl, abychom se plně asimilovali.“

Mirrenovi byli chudí, neměli auto ani televizi. „Nechodili jsme do divadla nebo do kina, protože jsme na to prostě neměli,“ vyprávěla herečka.

Učarovalo ji divadlo

Přesto Heleně učarovalo divadlo. Jako třináctiletá hrála ve školním představení Hamlet. Shakespeare jí podle svých slov „změnil život a přenesl do světa, který byl zcela nový a úžasný“. Rodiče této zálibě však moc nefandili a dcerku poslali do katolické školy.

Osudu stejně neutekla. Učitel angličtiny vycítil, že Helen má herecké nadání a doporučil jí zúčastnit se konkursu pořádaném Národním divadlem mládeže. Byla přijata a kromě toho začala studovat dramatické umění na vysoké škole. Angažmá jí roku 1966 nabídla významná divadelní společnost Royal Shakespeare Company.

Přesně jak předpověděl kartář, sláva přišla až po čtyřicítce. Nebyla to jen kriminalistka Jane Tennison. Konečně si jejího talentu všimli i filmaři. Na plátně se předtím už několikrát objevila, ale v celkem bezvýznamných snímcích i rolích.

Královna i carevna

Aristokratické geny nezapřela a roku 2006 s noblesou sobě vlastní ztvárnila Alžbětu II. ve filmu Královna. Helen se na životní roli pečlivě připravila. Sledovala videozáznamy s královnou, aby viděla, jak panovnice mluví, jak se chová. Její výkon byl neuvěřitelně přesvědčivý a autentický. To ocenili diváci i odborná kritika a Helen Mirren se rázem stala hvězdou všech filmových festivalů a získala Zlatý glóbus i sošku Oscara.

V minulém roce si zahrála carevnu Kateřinu II. ve čtyřdílném televizním seriálu Kateřina Veliká, který na pozadí politických a společenských událostí druhé poloviny 18. století líčí osudy nejdéle vládnoucí panovnice carského Ruska.

Na rozdíl od většiny britské společnosti neodsuzuje odchod prince Harryho a jeho ženy Meghan od královské rodiny, přestože tak úspěšně zahrála Harryho babičku Alžbětu. „Tleskám jim,“ řekla. Několikrát veřejně chválila Meghan a hovořila o ní jako o fantastické, laskavé a okouzlující ženě.

Divoké mládí a klidné stáří

Sama přiznala, že její mládí bylo trochu divoké – na bujarých večírcích si užívala nezávazného sexu, alkoholu i drog. V roce 1980 se při práci na filmu Excalibur setkala s o sedm let mladším kolegou Liamem Neesonem. Brzy se k ní nastěhoval a vydrželi spolu čtyři roky. Neeson se chtěl profesně i osobně osamostatnit, tak se po necelých pěti letech rozešli, zůstali však dodnes dobrými přáteli.

Krátce po rozchodu s Liamem, v roce 1985 Helen potkala osudového muže – režiséra Taylora Hackforda. Sice vždycky říkala, že nemá potřebu se vdát, na silvestra 1997 přesto dlouholetý vztah zpečetili svatbou. Dnes už jsou spolu celkem čtvrt století a žijí střídavě v Londýně a v Los Angeles.

Nechci děti

Zatímco Hackford má z předchozího vztahu dvě děti, Helen vlastní potomky nemá. Podle svých slov o dětech neuvažovala. „Vždycky jsem se plně věnovala své práci,“ řekla. „Nikdy jsem nepochopila, jak do toho začlenit dítě, aniž bych ho nezanedbávala.“

Na druhou stranu přiznala, že původně nešlo o definitivní rozhodnutí: „Říkala jsem si, že možná příští rok, nebo další rok.. když jsem si uvědomila, že mateřství nikdy nezažiju, asi dvacet minut jsem plakala. Pak jsem to překonala a jsem šťastná.“

Je obklopena rodinou svého muže a rodinami svých sourozenců. „V rodině mám báječné děti.“

Nestydí se za své šediny a nenechává si už barvit vlasy, protože vysedáváním u kadeřníka prý zbytečně ztratí spoustu času. Sdílela na Instagramu fotografii bez make-upu a zapojila se tak do akce celebrit na podporu nemocných s koronavirem. Při této příležitosti požádala své fanoušky, aby přispěli charitativní organizaci Intensive care Sicaty, která pacientům pomáhá.