Čas jen pro mě

Talent a krása, kterými Andula Sedláčková oplývala, ji na jednu stranu pomáhaly získávat role (tu první v Národním divadle dostala ve svých 13 letech!), na druhou stranu se kvůli nim stávala častým terčem pomluv. Za většinu z nich si mohla sama svým provokativním chováním a bohémským způsobem života. Života na výsluní, ale bez opravdových přátel.

Slavná „skoro“ jako Sarah Bernhardt

Obdiv a slávu nezískala Sedláčková za časté ztvárňování postav kurtizán, dámiček a kněžen, ale díky rolím Lízy Doolitlové v Pygmalionu a Margueritty Gautierové v Dámě s kaméliemi. V průběhu své kariéry v ní hrála třikrát. Důvod? Právě v této hře exceloval její vzor, francouzská herečka Sarah Bernhardt, jejíž styl se snažila Andula osvojit.

Jejich podobnosti si všiml i soudobý tisk. „Jak Bernhardtová, tak Sedláčková se odmítaly podrobit rolím. V každé z nich předváděly zejména sebe sama,“ psalo se v kulturní rubrice deníku, který tuzemskou divu nazval „nejpařížštější Češkou“ – tedy sebevědomou ženou, která ví, jak zazářit.

Manýry a psychické problémy

O jejím povýšeném chování se šuškalo snad v každé divadelní šatně. Mezi její herecké manýry patřily například demonstrativní odchody a návraty z jednoho divadla do druhého, diktování si rolí či výše honorářů (v roce 1927 její roční příjem činil 90 tisíc korun). Také prý chtěla spolurozhodovat o tom, s jakým hereckým protějškem bude na jevišti stát. Není divu, že byla v souborech neoblíbená.

Ačkoliv Andulu potlesk diváků neskonale těšil, vylézt na jeviště jí postupem času dělalo větší a větší obtíže. Svázaná očekáváním, že musí předvést brilantní výkon, se začala propadat do depresí. Jelikož se její stav nelepšil a úzkosti se jí téměř staly denním chlebem, rozhodla se Sedláčková zajít za odborníkem. Ten jí poradil odjet odpočívat na horský vzduch do Švýcarska.

Nemanželská dcera

Vdaná byla Sedláčková dvakrát. První manželství s bohatým architektem Maxem Urbanem (navrhl mj. barrandovské terasy) trvalo deset let. Rozchod nastal kvůli dovolené ve Francii, kde se oba dva zakoukali do někoho jiného. V případě herečky to byl advokát Josef Kašpar. Jejich idylický vztah narušilo roku 1926 narození dcery Marcelly. Jakkoliv byl příchod potomka pro oba šťastnou událostí, nesl se ve stínu velkého skandálu.

Vzhledem k tomu, že si Sedláčková s věrností nikdy moc nezadala, vyrojily se pochyby, zda je dcera vůbec Kašparova. Mezi Anduliny milence se v tu dobu řadili například herci Hugo Haas a Zdeněk Štěpánek či politik František Xaver Hodáč.

Klevetivé řeči se snažila zoufalá herečka umlčet tak, že oznámila, že v rodném listě Marcelly je v kolonce otec samozřejmě zapsán Josef Kašpar. Moc lidí jí to ale nevěřilo a dosud se má za to, že je Marcella nemanželské dítě. Po smrti Josefa v roce 1942 se Sedláčková už nikdy nevdala a žila pouze se svou dcerou. Ta později spáchala sebevraždu.

Udávala trendy

Andula však nechtěla být středem pozornosti jen na jevišti. Rozruch ráda budila i svým životním stylem. Měla šoféra, kuchařku a služebnictvo. „Zdá se, že Andula dělala vše jako první. Měla první auto a krátký účes zvaný bubikopf,“ řekl hereččin životopisec Josef Brož. Módní trendy samozřejmě přebírala z Francie.

Největší radost měla ze zkrácené délky sukní. „Nejnovější módou jsem nadšena! Jest pohodlnou, hygienickou, a co hlavně: dělá dnes ženu mladší,“ jásala Sedláčková, která se na druhou stranu obávala, aby přehnaně krátká délka sukně nepřipomínala plavky. 

Stáří a smrt

Několik měsíců před smrtí se o ní začala šířit historka, že se prý ucházela o práci uklízečky v Národním divadle. Šlo o pomatení smyslů či o další její provokaci? „Nevěřím, že by něco podobného myslela Andula vážně,“ okomentovala s úsměvem na rtech Eva Kozáková, jež má na starosti hereččinu pozůstalost.

S přibývajícím věkem přestávala mít Sedláčková o publikum zájem. Z temperamentní herečky se stala nesnášenlivá stařenka, která se před lidmi schovávala ve svém bytě v pražské pasáži Černá růže. Osudnou se jí stala na podzim roku 1967 procházka se psem, při níž ji nedaleko Tylova divadla srazil motorkář. Kvůli těžkým zraněním a silným bolestem byla převezena do nemocnice, kde 24. listopadu téhož roku vydechla naposledy.   

Další informace a zajímavosti

⇒ Narodila se 29. září 1887 v Praze. Její křestní jméno bylo Anna, doma i v uměleckém prostředí si ale nechávala říkat familiérně Andula. Jen tatínek ji v dětství oslovoval „Ježečku.“

⇒ Kromě divadla si ji oblíbily i filmové kamery. Objevila se například v Jiráskově Lucerně (1925).

⇒ Před vypuknutím 2. sv. války si založila divadlo DAS – Divadlo Anduly Sedláčkové.

⇒ Dcera Marcella byla v roce 1950 odsouzena ke 12 letům vězení za podvratnou činnost – údajně pomáhala lidem s přechodem přes hranice.

⇒ V roce 1967 dostala od vlády ČSSR čestný titul „zasloužilá umělkyně“.