Čas jen pro mě

Jan Amos Komenský (28. března 1592–15. listopadu 1670) byl pedagog, vědec, teolog, archivář, ale i spisovatel a historik. ● 26. 4. 1616 byl vysvěcen na kněze Jednoty bratrské. ● Ze třech manželství měl zřejmě 6 dětí. ● Mezi jeho nejvýznamnější díla patří mj. Orbis pictus (Svět v obrazech), Listové do nebe, Labyrint světa a ráj srdce, Moudrost starých Čechů či De rerum humanarum emendatione consultatio catholica (Obecná porada o nápravě věcí lidských). ● Zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterodamu, bylo mu 78 let.

1. Dodnes se přesně neví, kde se narodil Možná vás to překvapí, ale historici se dodnes přou o skutečné rodiště Komenského. Nejčastěji se uvádí Uherský Brod, ale stejně silně si na něj činí nárok i Nivnice. Objevuje se také varianta Komňa, podle níž mohlo vzniknout i jeho příjmení. Jeho otec se totiž původně jmenoval Martin Szeges a později přijal pseudonym Komenský.
2. Rodina patřila k Jednotě bratrské Rodina Jana Amose Komenského patřila k protestantské církvi Jednota bratrská, která měla na Moravě silné zázemí. Jeho rodiče byli věřící členové této církve a stejné náboženské prostředí sdílela i širší rodina a příbuzní. Právě prostředí Jednoty bratrské výrazně ovlivnilo celý Komenského život. Bratři kladli důraz na vzdělání, čtení Bible, kázeň, morální život i skromnost. 
3. Velmi brzy osiřel Komenský přišel o oba rodiče už kolem dvanácti let. Dětství tedy rozhodně neměl snadné. Právě osobní ztráty a nejistota výrazně ovlivnily jeho pozdější pohled na vzdělání, víru i lidskost. Když Jan Amos Komenský osiřel, ujala se ho teta žijící ve Strážnici. Rodina nebyla bohatá, a tak se ke vzdělání dostal mnohem později než děti z majetnějších poměrů. Právě vlastní zkušenost s tím, jak obtížné bylo získat vzdělání, v něm později posílila přesvědčení, že škola má být dostupná všem dětem bez rozdílu.
4. Studium mu finacovala Jednota bratrská Jan Amos Komenský navštěvoval latinskou školu Jednoty bratrské v Přerově, která tehdy patřila k nejlepším školám na Moravě. Právě tam si jeho mimořádného nadání všimli učitelé i představitelé Jednoty bratrské. Ti mu následně pomohli financovat další studium. Později odešel na akademii v německém Herbornu, kde studoval především teologii, filozofii, jazyky a pedagogické směry své doby. Seznámil se tam také s reformními myšlenkami o vzdělávání a uspořádání společnosti. Studia pak završil na univerzitě v Heidelbergu, jednom z nejvýznamnějších protestantských center tehdejší Evropy. Zde se věnoval zejména teologii a filozofii a získal kontakty na evropské učence, které později využil během života v exilu.
5. Byl třikrát ženatý Komenský nebyl jen učenec, ale normální muž, který si vážil rodinného života. Měl však smůlu, protože první žena Magdalena Vizovská pouhé čtyři roky po svatbě zemřela spolu s jejich dvěma dětmi během morové epidemie v roce 1622. Tragédie ho hluboce zasáhla a promítla se i do jeho duchovních textů a úvah o lidském utrpení. S druhou manželkou Marií Dorotou Cyrillovou pak žil přes dvacet let a narodily se jim čtyři děti – dcery Dorota Kristina, Alžběta a Zuzana a syn Daniel. Po smrti Marie Doroty se v sedmapadesáti letech oženil s o tři desítky let mladší Janou Gajusovou. Jejich jedenáctileté manželství zůstalo bezdětné a skončilo smrtí Komenského.
6. Žil v několika evropských zemích Po porážce stavovského povstání a následné rekatolizaci nemohl jako člen Jednoty bratrské zůstat v českých zemích. V roce 1628 odešel do exilu a už se nikdy natrvalo nevrátil. Během života pobýval například v Lešně, v Londýně, Stockholmu nebo Amsterdamu. Na svou dobu byl neuvěřitelně „světovým“ člověkem. V zahraničí pracoval jako učitel, poradce i autor učebnic. Panovníci i vzdělanci z celé Evropy ho zvali, aby pomohl reformovat školství. Posledních 14 let svého života strávil v Amsterodamu.
7. Vytvořil jednu z prvních obrázkových učebnic Jeho kniha Orbis pictus patří mezi první ilustrované učebnice na světě. Děti se díky obrázkům učily snadněji chápat okolní svět. Komenský tvrdil, že vzdělání by mělo být dostupné chlapcům i dívkám, bohatým i chudým. V 17. století to byla odvážná a neobvyklá myšlenka. V době přísné výchovy prosazoval laskavější přístup k dětem a odmítal tělesné tresty. Věřil, že učení má být srozumitelné, názorné a pokud možno radostné.

Zdroje informací: amsterdamcesky.cz; mjakub.cz a ceskykralovskyinstitut.c