Čas jen pro mě

Už 16 let zařizuje ve studiu Viabel pokojíčky dětí a teenagerů designovým nábytkem tzv. na míru. Teď, v době pandemie, navíc uvedla na trh novou značku dánského nábytku, a dokonce uvažuje i o značce vlastní. Přitom se tahle sympatická a velmi akční podnikatelka Šárka Richtrová snaží, aby „neošidila“ ani rodinu. Jak se jí to daří a zda dokáže zákazníkům splnit vše, co si přejí a ona jim vidí na očích, o to se s námi v tomto rozhovoru podělila.

Původně jste pracovala v managmentu farmaceutické firmy. Kdy vás napadlo vydat se touto cestou? Co rozhodlo?

„Impulsem bylo narození staršího z mých dvou synů. Do práce v korporátu jsem se už vracet nechtěla a tak jsem uvažovala, jakým směrem se nejen v práci, ale i v životě vydat. V té době jsem zařizovala synovi pokojíček a náhodou narazila na studio s krásným francouzským nábytkem, do kterého jsem se na první pohled zamilovala. A když jsem zjistila, že jeho majitelka odjíždí do Francie a studio je k mání, rozhodla jsem se, že to v tomhle – pro mě tehdy úplně novém oboru – zkusím.“

Nenabízelo se spíš, abyste si třeba otevřela vlastní lékárnu, když jste farmacii vystudovala a vedla si i v tomto oboru velmi dobře?

„Vlastní lékárna by byla určitě pěkná, ale ten nádherný a chytře vymyšlený nábytek byl zkrátka srdeční záležitost. Odjela jsem kvůli tomu pak do Francie na designérskou stáž, kde jsem se seznámila nejen s tvorbou pokojíčků pro děti, ale třeba i se základy dětské psychologie, a po návratu jsem začala podnikat.“

Takže jste paní svého času?

„Ráda bych byla! Ale moje práce mě tak baví, že to nepociťuji nijak záporně. Volného času bych si samozřejmě přála víc, jenže to asi každý z nás, ne?“

 „Jede“ v tom rodina s vámi, máte její podporu?

„To rozhodně ano, třeba když objednám nějakou novinku, moje děti jsou vždy připravené ji vyzkoušet a říct mi svůj názor. A velkou podporu mám i od manžela. Doma vědí, že mám hodně práce, ale že ji dělám ráda, takže mi vycházejí vstříc.“

Když jste se tehdy potkala s majitelkou česko-francouzského nábytku značky Vibel, považovala jste to za osudové setkání nebo spíš za náhodu?

„Osudové to bylo určitě, protože to v mém dosavadním životě způsobilo zásadní obrat. Ale myslím, že jsem si něco takového zároveň přála, takže to ke mně zkrátka přišlo.“

Chtělo to odvahu, pustit se do podnikání s designovým nábytkem pro děti a teenagery?

„To ano. V té době – a mluvíme o časech před více než patnácti lety – totiž u nás nebylo zvykem vytvářet dětem pokojíčky na míru, podle jejich osobnosti a s respektem k životnímu stylu celé rodiny. Pokojíčky byly tehdy často odkladištěm použitého nábytku, protože se mylně mělo za to, že ‚děti stejně všechno zničí‘. My začali razit úplně jiný přístup: začali jsme nabízet pokojíčky vytvořené na zakázku a k tomu ‚super služby‘, spočívající mimo jiné v tom, že pokojíčky umíme vymyslet a navrhnout se vším všudy, tedy od ručně provedeného nákresu barevnými pastelkami, přes výběr doplňků, až po dovezení a instalaci přímo u klienta doma. A od začátku jsme také budovali s našimi klienty dlouhodobé vztahy – zvali jsme k nám do studia například rodiny i s jejich dětmi a byli jsme s nimi ochotní návrhy detailně konzultovat. A pokojíčky jim pak vytvářet tak, aby se daly později přestavět podle toho, jak budou děti růst a měnit se jejich potřeby, záliby i vkus.“

Dnes už ale nejste Vibel, nýbrž Viabel. Jak to?

„Ta krásná francouzská značka nábytku, která mě k vytváření pokojíčků pro děti původně přivedla, nepřežila ekonomickou krizi, čímž Vibel vlastně přestal existovat. V té době jsem už ale zastupovala i další evropské značky, tudíž – aniž bychom rezignovali na název, pod kterým jsme už byli zavedení – jsme prostě do jména našeho studia přidali jen jedno písmenko navíc. A od komunikační agentury manžela k němu pak získali i nové, hravé a barevné logo.“

Když i vaše podnikání zastihla před lety celorepubliková ekonomická krize, prý jste si z ní vzala to pozitivní – paradoxně vám prý přinesla novou příležitost. Jakou?

„Tím, že jsme nezůstali jen u jediné luxusní značky, a už před krizí rozšířili sortiment o další výrobce, jsme nezůstali sedět jen na jedné židli. Díky širší nabídce nábytku ještě dalších značek, ke kterým jsme našli i barevně sladěné koberce, tapety, hravé dekorace na stěny, svítidla a další doplňky, ]nás totiž postupně objevilo mnohem víc lidí. Ti původně přišli třeba jen pro pár metrů tapety nebo stylové doplňky. A když zjistili, že jsou u nás vítaní a máme jim co nabídnout, mnozí z nich si pak od nás objednali řešení celého pokoje.“

Co si vlastně žádá český trh? Je větší poptávka po dobrodružných schovávačkách a bunkrech pro děti uprostřed domu či bytu, nebo po postýlkách s nebesy pro holčičky? Nebo je to úplně jinak?

„Teď jsou například velmi žádané ‚domečky‘. Děti a rodiče byli teď spolu mnohem víc doma a zjistili, jak důležité jsou v dětském pokojíku pocity svobody, bezpečí i soukromí. Prostě mít svoje místo pro hru a snění. Což právě ‚domečky‘ v podobě stříšek, úkrytů, bunkrů a různých dalších schovávaček dětem umožňují. Populární je stále čistý severský design a jasným trendem v bydlení pro děti je také udržitelný rozvoj: nadčasové linie a kvalitní materiál, přičemž lidé se dnes čím dál víc zajímají o jeho původ, složení i celkový příběh konkrétních výrobků. I proto se tak dobře prodává třeba značka Oliver Furniture, kterou založil jeden šikovný dánský truhlář a designér, takže jde o nábytek s vynikajícím řemeslným zpracováním, vyráběným z pěkného a bytelného dřeva z evropských lesů. Ale i jiné věci jsou poptávané: třeba růžová postel s nebesy a toaletní stolek pro holčičky jsou ‚trvalky‘, které budou oblíbené vždycky. Kluci zas často ocení třeba zvýšenou postel, pod kterou se vejde schovávačka vhodná třeba pro lov dinosaurů.“

V čem si libovaly vaše děti?

„Když trošku povyrostl náš mladší syn, ocenila jsem, že ho z postele pro miminko mohu uložit v jeho první ‚velké‘ posteli– velké právě tak akorát, aby se v ní cítil bezpečně. Nižší, aby z ní dobře vylezl, a se stříškou, pod kterou se mu dobře usínalo. A později jsme se díky němu zdokonalili v tvorbě hracích a pracovních koutů, protože je vášnivým stavitelem lega. Díky staršímu synovi jsme zase rozšířili nabídku doplňků pro teenagery. Právě v nich totiž otiskují dospívající děti v pokojíčku svoji osobnost.“ 

Kde je možné vás kontaktovat a nechystáte třeba katalog, případně knihu, která by mohla být velmi inspirativní?

„Spíš přemýšlíme o vlastní značce. Se zkušenostmi, které máme, si pomalu troufáme navrhovat a vyrábět kompletní kolekce originálního českého nábytku. A plánujeme rozjet e-shop.“

Dala byste našim čtenářkám radu, jak se dá skloubit byznys a rodina? Na čem to stojí a s čím vše naopak padá?

„Rady si dávat netroufám, ale pro mě je souhra s rodinou základ. Taky myslím, že musíte mít svoji práci opravdu ráda a musí vás přirozeně bavit, abyste ustála i těžší okamžiky, když se něco nedaří. A moc důležité je mít i skvělé spolupracovníky, kterým můžete důvěřovat, svěřit jim samostatnou práci a podpořit je v ní. Není také špatné stát si občas za svým a nenechat se zviklat, když si potřebujete udělat vlastní program nebo si dát prostě chvíli pauzu. A k tomu přidat hromadu optimismu, kterým povzbudíte ostatní i sami sebe.“

Když máte všeho nad hlavu, pomáhá vám třeba v překování složitých situací nějaké životní motto, zaříkávadlo, rada…?

„V jednoduchosti je krása.“

A ještě:

„Následuj srdce.“

Litovala jste někdy svého rozhodnutí, že jste se pustila naplno do podnikání? Stálo to za to?

„Neměnila bych. Přes všechny překážky a riziko, které s sebou nese každé podnikání, mi moje práce dává svobodu a možnost splnit si to, co jsem si přála dělat. A nadšení dětí, když přijdou do pokojíčku, který jsme pro ně udělali, to je pro nás ve Viabelu vždycky ohromná radost, inspirace a vzpruha. Když o tom teď uvažuju, právě tenhle moment je možná úplně ten nejlepší!“