Čas jen pro mě

Čím jí psaní učarovalo, zda si tím plní případně i nějaké své sny, kde se inspiruje a jak vše stíhá skloubit s početnou rodinou – tak i o tom je tento rozhovor.

Proč jste se rozhodla psát zrovna detektivky? Co vás k tomu přimělo?

„Já vždycky říkám, že po těch čtyřech letech na mateřské se ty vražedné myšlenky nějak projevit musely. Prostě to přirozeně vyplynulo ze situace (smích).“

Kristýna se svými třemi dětmi. (zdroj: Markéta Nešetřilová)

Máte tři malé děti – 5 let, 4 roky a 1,5 roku, tak bychom čekali, že se soustředíte spíš na pohádky. Také je píšete nebo o tom alespoň uvažujete?

„Ne, přiznám se, že vůbec, zas až tak ambiciózní nejsem. Maximálně občas nějakou vymyslím dětem na dobrou noc – a beztak se to zpravidla zvrhne spíš v nějakou strašidelnou, hororovou povídku.“

Zůstaňme tedy u vaší záliby – u detektivek. Po literární prvotině „Stvůra“ vám nedávno vyšla „Vesnice“. O čem tahle novotou vonící knížka je?

„Vesnice je román o dosud neobjasněném případu třech pohřešovaných chlapců, kteří beze stopy zmizeli. Po několika letech jsou v polích, jen kousek od jejich bydliště, nalezeny lidské ostatky – dětské. Dvojice kriminalistů, kterou čtenáři znají už z prvního dílu Stvůra, případ následně znovu otevírá a pouští se do vyšetřování. Ale víc neprozradím…“

Detektivní román Kristýny Trpkové Vesnice vydalo nakladatelství Kalibr (stejně jako předchozí detektivku Stvůra).

Komu, jakému čtenářskému spektru je určena?

„Řekla bych, že každému, kdo nepohrdne napínavou detektivkou s překvapivým rozuzlením.“

Do jakých míst jste děj situovala? A najdeme tam i nějaké podobnosti s Holicemi, kde s rodinou žijete?

„Děj se odehrává ve fiktivní obci Lipová (se skutečnou obcí Lipová, která je kousek od Šluknova, na hranicích s Německem má společný pouze název). Snažila jsem se, aby se Holicím podobala co nejméně, aby čtenáři měli změnu.“

Kdy píšete? Teprve až vaše tři děti usnou nebo si dokážete vymezit prostor sama pro sebe i jindy?

„Zpravidla večer, když děti usnou, nebo přes den, když jsou venku s tatínkem, jelikož na psaní potřebuji naprostý klid. Jinak toho času už teď, když už se nejmladší začíná prosazovat a dvě starší děti přestaly odpoledne spát, moc není☺.“

S kým text konzultujete a v jaké fázi?

„Stvůru jsem nekonzultovala s nikým. Zpočátku nikdo neměl tušení, že píšu. Ani ti nejbližší. Vše, co se týče vyšetřování a policejních postupů tady v Česku jsem si zjišťovala sama na internetu. Pokud jde o Vesnici, tam mi pak dodatečně s několika detaily, kde jsem si nebyla jistá, poradil tchán – bývalý kriminalista.“

Mladá spisovatelka se svými detektivkami. (zdroj: Euromedia.)

Rodina, partner nebo jiní nejbližší o tom, že se pouštíte do psaní detektivek věděli dopředu? Probíráte to s nimi, případně se s nimi i radíte – nebo to pro ně bylo překvapení?

„Teď už to vědí, ale nejdřív jsem si to nechávala pro sebe. Vlastně jsem se o tuhle skutečnost, že něco tvořím, se širší rodinou a většinou přátel podělila až ve chvíli, kdy už mi v nakladatelství knížku přijali.“

Máte nějaký svůj autorský vzor, který vás „baví“ třeba už od dětství?

„R. L. Stine a jeho příběhy z edice Stopy hrůzy – ty na základce odstartovaly moji lásku k detektivkám a vůbec záhadným, hororovým příběhům jako takovým.“

Plníte si psaním i nějaké své sny?

„Určitě ne! Mě popravdě nikdy v životě nenapadlo, že bych někdy mohla psát, natož pak svoje výtvory vydávat. Přišlo to samo, znenadání, takže o nějakém plnění snů asi nemůže být řeč. Spíš shoda jistých okolností a náhod. Zase na druhé straně se z toho stal způsob, jak se mohu i na mateřské realizovat, a za tu možnost jsem neskutečně vděčná.“

Když máte všeho nad hlavu, čím se odreagováváte? Jaké máte koníčky?

„Hraju na klavír a zpívám. Nebo trávím čas v kuchyni – moc ráda totiž vařím a peču.“

Pomohlo vám někdy při řešení složitých situací třeba i nějaké životní motto, rada blízkých, zaříkávadlo…?

„Popravdě asi ani ne, já si tyhle věci řeším spíš sama v sobě.“

Co plánujete, na co se těšíte v nejbližší budoucnosti?

„ Jestli mě život něco naučil, tak neplánovat. Nechávám tomu volný průběh, časem zase něco určitě přijde. Koneckonců jak už jsem zmínila, tak ani to psaní jsem neplánovala.“

Nechystáte se už na další knížku?

„Poslední díl trilogie s Laurou Linhartovou by měl vyjít na jaře 2023.“

Zatím se vám přezdívá princezna detektivky. „Nebrousíte si zuby“ stát se v tomto literárním žánru rovnou královnou?

„Určitě ne. Úplně na rovinu – já se momentálně stále nacházím ve fázi, kdy mi ještě pořádně nedochází ani fakt, že jsem z pouhé ‚čtenářky‘ povýšila na ‚autorku‘. Takže takovéto úvahy mě míjí obloukem☺.“