Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Helen Keller (†87): Hluchoslepá žena, která získala titul „bakalář umění“
Wikimedia Commons
Inspirace / Osobnost týdne

Helen Keller (†87): Hluchoslepá žena, která získala titul „bakalář umění“

datum: 14. 1. 2021 0:05 autor: Anna Vágnerová
Osud se s ní nemazlil. Přesto s ním neúnavně a vytrvale bojovala. Spisovatel Mark Twain ji přirovnal k Johance z Arku a označil za jednu z největších osobností své doby.

Městečko Tuscumbia v Alabamě je místem, kde se 27. června 1880 narodila Helen Adams Keller. Typicky jižanská rodina Kellerů tu vlastnila farmu a velké pozemky a dříve patřila mezi bohatou otrokářskou elitu. Po občanské válce však přišli o dost peněz a museli žít relativně skromně.

Rodinné kořeny

Helenin otec Arthur byl významným redaktorem místních novin North Alabamian, jeho kořeny sahají do Švýcarska, odkud přišel do Ameriky Arthurův pradědeček. V kontextu budoucích událostí je zajímavé, že jeden ze švýcarských předků byl prvním učitelem neslyšících v Curychu a vydal knihu o jejich výuce.

Po smrti první ženy Sarah, s níž měl dva syny Jamese a Williamse, se Arthur oženil s o dvacet let mladší Kate – její rodina byla příbuzná s druhým americkým prezidentem Johnem Adamsem.

Helen byla prvním společným dítětem tohoto páru, pak přišli na svět ještě dcera Milred a syn Philip.

Zákeřné onemocnění

Helen se narodila jako naprosto zdravé a bystré dítě, brzy začala mluvit. V 19 měsících vážně onemocněla, zřejmě šlo o meningitidu nebo zarděnky. Lékař nedával rodičům velké naděje. Dívenka se nakonec k překvapení všech uzdravila – úplně však ztratila sluch a zrak!

„V úplné tmě a tichu, které mě oddělují od světa, mi ze všeho nejvíc chybí přátelský zvuk lidského hlasu. Slepota odděluje člověka od věcí – hluchota od lidí.“

A to ji na dlouho vyřadilo z kontaktu s vrstevníky. Problém byl i s dorozumíváním s nebližšími. Ve své autobiografii později uvedla, že žila jako „sama v husté mlze na širém moři“. Částečně komunikovala jen s Marthou, o dva roky starší dcerou černošské kuchařky, která chápala její gesta a posunky. Nakonec si vytvořila svůj vlastní „jazyk“ asi šedesáti znaků, kterými sdělovala rodině, co chce. Lidi kolem sebe dokázala rozlišovat podle vibrace jejich chůze.

Co s ní?

Postižení v kombinaci se žárlivostí na mladší sestru Milred se projevovala hysterií a záchvaty vzteku. Arthur s Kate pochybovali o možném začlenění dcery do normální společnosti a vážně uvažovali o jejím umístění v domově pro zdravotně postižené.

Když bylo Helen šest, doslechl se Arthur o očním specialistovi v Baltimoru. Vypravili se za ním. Odborník dívku vyšetřil a potvrdil zdrceným rodičům, že zrak jejich dceři už nikdo nevrátí. Poradil jim ale, aby vyhledali Alexandera Bella, který měl zkušenosti s výukou postižených dětí. Ten je odkázal na Perkinsovu školu pro nevidomé v jižním Bostonu. Arthur překonal typicky jižanskou nedůvěru ke školám na severu a požádal ředitele školy o pomoc.

Zázrak jménem Ann

Ta přišla v březnu roku 1887 v podobě Ann Sullivan. Dvacetiletá dívka, která částečně ztratila zrak po infekčním očním onemocnění v pěti letech, byla absolventkou Perkinsovy školy pro nevidomé. Tam také podstoupila několik operací, po nichž se jí výrazně zlepšilo vidění.

Těžko si můžeme představit, že učitelka s oslabeným zrakem naučila hluchou a slepou žačku číst Braillovo písmo! Jejich „konverzace“ nejprve probíhala tak, že Ann se snažila Helen naučit prstovou abecedu. Do rukou jí vkládala různé předměty a pak jí do dlaně „napsala“, co to je. Malá Helen ale nechápala význam slov, nedovedla si je představit.

Voda!!!

Zlom nastal, když Ann podala holčičce do ruky hrnek s vodou. Voda přetekla a tekla jí po ruce. Ann jí do dlaně napsala W-A-T-E-R (voda). V tu chvíli si Helen rozpomněla na nějaký zážitek z ranného dětství – pochopila, co jí Ann napsala do dlaně, protože si vodu uměla představit!

Najednou vzala hrnek a podávala ho Ann, která okamžitě do dlaně vepsala toto slovo. A tak to pokračovalo…

„Víte, co je horší než být slepý? Mít v pořádku zrak a nevidět.“

Dveře se jí otevřely...

Jakmile se Helen naučila Braillovo písmo, byla unesena četbou. Krátce poté se naučila používat tužku a psát krátká slova, časem začala i mluvit! Byla schopná si vychutnávat i hudbu, protože cítila rytmus.  

To byl začátek téměř půl století dlouhého přátelství mezi Ann a Helen.

Poté, co Ann otevřela dívce dveře ke komunikaci s okolním světem, začala Helen navštěvovat Perkinsův institut, pak nastoupila na Cambridge School pro mladé dámy a roku 1900 studovala literaturu a historii na Radcliffe College, což byla ženská vysoká škola svobodných umění.

Houževnatá mladá žena

Mezi obdivovatele této houževnaté dívky patřil i spisovatel Mark Twain, který ji představil bohatému majiteli Standard Oil Henrymu Rogersovi a jeho ženě Abbie. Setkání s mladou nadanou ženou vzdorující všem životním překážkám je natolik nadchlo, že se rozhodli zaplatit její studium. Na Radcliffe musela Helen zdolávat mnohé problémy – učební pomůcky nebyly v Braillově písmu, učebny byly přeplněné a nikdo se jí nemohl mimořádně věnovat.

Přesto se nevzdávala. V roce 1904 se Helen Keller stala prvním hluchoslepým člověkem, který na Radcliffu získal titul „bakalář umění“. V té době už byla schopná normálně mluvit a kromě rodné angličtiny zvládala i němčinu, francouzštinu a latinu.

Nikdy se nevzdává

Dál se zdokonalovala v technikách komunikace, využívala například vibrační metodu Tadoma, hmatové čtení mluvené řeči, při které se hluchoslepý dotýká obličeje a krku mluvící osoby.

„Sami toho zvládneme tak málo, ale když se spojíme, zvládneme cokoli.“

Již na vysoké škole udržovala korespondenci s mnoha významnými lidmi a začala psát články do novin. S velkým ohlasem se setkala její autobiografie Příběh mého života, která vyšla v roce 1903 a byla přeložena do 50 jazyků!

Helen navštívila více než 25 zemí, kde přednášela o podmínkách neslyšících. Obhajovala lidi se zdravotním postižením, ale také vystupovala proti rasismu.

Má spoustu přátel

Přátelila se s mnoha významnými lidmi své doby – Alexanderem Bellem, Charlie Chaplinem či Markem Twainem. Podporovala aktivity Margaret Sanger, zastánkyně plánování rodiny a antikoncepce.

Setkala se se všemi prezidenty USA, kteří za jejího života pobývali v Bílém domě – od Grovera Clevelanda po Lyndona B. Johnsona.   

Nějakou dobu se angažovala v politice, vstoupila do Socialistické strany a vedla kampaň na podporu dělnické třídy.

Láska jí zůstala odepřena

Přestože toho hodně dokázala, v osobním životě jí zůstaly nesplněné sny a přání. Helen žila společně s Ann a jejím manželem Johnem Macym. Když se manželé v roce 1914 rozešli, zůstala bydlet jen s Ann.

Pak se zamilovala a v roce 1916 tajně zasnoubila s levicovým novinářem Peterem Faganem. Jejich vztah však skončil poté, co rázně zasáhla Helenina matka.

„Můj optimismus spočívá v dobré víře, že dobro převažuje.“

V pozdějších letech se aktivně věnovala získávání finančních prostředků pro Americkou nadaci pro nevidomé. V roce 1961 prodělala několik mrtvic. Prezident Lyndon B. Johnson jí roku 1964 udělil Prezidentskou medaili svobody – jedno z nejvyšších civilních vyznamenání USA. Zemřela ve spánku ve svém domě v Connecticutu 1. června 1968 jen pár týdnů před 88. narozeninami.

Za svůj dlouhý život publikovala kolem 475 článků a esejů o socialismu, náboženství, prevenci slepoty, kontroly porodnosti apod. Část jejího archivu byla bohužel nenávratně zničena při teroristickém útoku na New York 11. září 2001.


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Klára Janečková: „Než špatný vztah, to raději žádný!“

Klára Janečková: „Než špatný vztah, to raději žádný!“

Autor: Eva Zelinková, Datum: 2. 6. 2021 0:05

Spisovatelka a školní psycholožka Klára Janečková přiznává, že vždy milovala vše francouzské.…

Zuzana Hubeňáková: „Mojí hlavní ambicí je přinést lidem trochu zábavy.“

Zuzana Hubeňáková: „Mojí hlavní ambicí je přinést lidem trochu zábavy.“

Autor: Eva Zelinková, Datum: 26. 5. 2021 0:05

Skoro se nám ani nechce věřit, že Zuzana Hubeňáková pracovala jako manažerka v IT společnosti. Ale…

Donna Karan (72): Každé ženě stačí jen 7 jednoduchých kousků oblečení!

Donna Karan (72): Každé ženě stačí jen 7 jednoduchých kousků oblečení!

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 20. 5. 2021 0:05

Zatímco většina módních návrhářů prezentuje luxusní kolekce, Donna Karan vsadila na to, co…

Martin Petiška „Je mi příjemné, že mi kamarádi dodnes říkají Martínku... Aspoň si nepřipadám starý.“

Martin Petiška „Je mi příjemné, že mi kamarádi dodnes říkají Martínku... Aspoň si nepřipadám starý.“

Autor: Eva Zelinková, Datum: 12. 5. 2021 0:05

Spisovatel Martin Petiška je tím kudrnatým blonďáčkem z „Martínkovy čítanky“, kterou pro něj a o…

Benazir Bhutto (†54): Ambiciózní žena, která zůstala v zajetí tradic

Benazir Bhutto (†54): Ambiciózní žena, která zůstala v zajetí tradic

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 6. 5. 2021 0:05

Její život byl plný rozporů. Na jedné straně západní univerzitní vzdělání, na druhé síla východních…

Edith Wilsonová (†89): První dáma, která „prezidentovala“ v USA

Edith Wilsonová (†89): První dáma, která „prezidentovala“ v USA

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 28. 4. 2021 0:05

Přestože oficiálně se žádná žena ještě šéfem Bílého domu nestala, druhá manželka Woodrowa Wilsona…

Lenka Sobková: „Hormonální rovnováha je naším přirozeným stavem, ke kterému se znovu a znovu vracíme ‚jako domů‘.“

Lenka Sobková: „Hormonální rovnováha je naším přirozeným stavem, ke kterému se znovu a znovu vracíme ‚jako domů‘.“

Autor: Eva Zelinková, Datum: 21. 4. 2021 0:05

Vzděláním farmaceutka, praxí klasik i alternativec, v nitru milovnice přirozeného zdraví. A teď i…

Johanka z Arku (†19): Hrdinka, nebo duševně nemocná žena?

Johanka z Arku (†19): Hrdinka, nebo duševně nemocná žena?

Autor: Anna Vágnerová, Datum: 7. 4. 2021 0:05

V samém srdci Paříže, na náměstí Place des Pyramides, stojí jezdecká socha Johanky z Arku. Letos v…

Tip šéfredaktorky

Příběh Hanky: (52) Poklad na cizí zahradě

15. 5. 2021 0:05 autor podle příběhu Hany W. napsala Alžběta Morávková