Čas jen pro mě

Kdy jste vážné hudbě propadla? Ovlivnil vás někdo?

„Odmalička jsem byla obklopena hudebníky. Maminka hraje na violu a její tatínek hrál 30 let na první violu v České filharmonii. Dědeček z tátovy strany byl skladatel a babička koloraturní zpěvačka, která mě učila od dětství zpívat. Otec sám byl skladatelem a hrál na flétnu. Takže jsem těžko hledala od hudby únik☺.“

Vzhlížela jste, popřípadě stále vzhlížíte k nějakému idolu?

„Těmi prvními idoly byli určitě moji rodiče a prarodiče. Od dětství jsem ale také milovala pop a doteď je mým velkým idolem Céline Dion. Z klasické hudby je mým idolem rozhodně Plácido Domingo, a to nejen proto, jaký je zpěvák a hudebník, ale i vzhledem k tomu, že má opravdu výjimečnou osobnost. Za léta práce v hudebním prostředí jsem nepotkala umělce takového formátu a s tak pokorným přístupem k životu a lidem okolo sebe.“

Jak jste se s ním tzv. dala dohromady?

„Maestra Dominga jsem poprvé potkala před 10 lety na festivalu v Českém Krumlově, kdy jsem mu jako 19letá holka asistovala ještě coby produkční. Rok poté maestra přivezl do Prahy do O2 arény jeden slovenský pořadatel a já si nedokázala představit, že bych u toho nemohla být.

No a tak jsem se tam vnutila a nakonec jsem koncert pomáhala organizovat. A toto druhé setkání pro mě bylo nakonec osudové. Po koncertě mě maestro a jeho žena oslovili, abych pro ně zprodukovala operní představení Dona Giovanniho ke 230. výročí jeho premiéry. To pro mě byla neuvěřitelná čest a zároveň velká výzva.

Tenkrát jsem ještě ani neměla svoji firmu, ale maestrova důvěra mi dodala velkou kuráž. Založila jsem nejprve agenturu ArtMuse a poté ještě s kolegou Radkem spolek Domingo–Mozart–Prague a po dlouhých letech příprav a různých patálií jsme v roce 2017 oslavu premiéry zrealizovali. Spolupráce s maestrem naštěstí dál pokračovala a ve spolupráci s Národním divadlem jsme ještě zorganizovali koncert s maestrem k Mozartovým narozeninám a minulý rok v létě jsme přivezli do Prahy Domingovu slavnou světovou pěveckou soutěž Operalia. Takže vidíte, že maestro Domingo sehrál v mé kariéře naprosto zásadní roli. Řekla bych, že ji nastartoval a díky němu jsem měla všechny tyto příležitosti.“

Využila jste možností studovat hudbu i ve světě?

„Hudbu konkrétně ne, ale hudební management. V rámci bakalářského studia jsem odjela na pařížskou univerzitu Sorbonne, kde jsem studovala Kulturní mediaci a dva roky poté pak Hudební byznys v Bostonu, USA na Berklee College of Music. Obě zkušenosti byly hodně obohacující. Bavilo mě mít možnost vidět rozdíly v přístupech evropských a amerických zemí. Je to hodně jiné jak ve financování, tak třeba v business přístupu.“

Myslíte si, že vážná hudba i léčí? Pomohla třeba i vám z nějaké těžší situace?

„Ano, rozhodně si myslím, že hudba je léčivá, a nemusí být ani nutně klasická. Mě osobně hudba v životě provází skoro ve všech momentech, ať už smutných či veselých a díky ní prožívám emoce do hloubky. Poslední roky se také zajímám o hudební terapii a ráda bych vytvořila organizaci, kde se terapie praktikuje a rozvíjí. Jsou studie i praxe, které dokazují, že hudba pomáhá mentálně nemocným, hrou na nástroj se cvičí motorika postižených nebo skrz zpěv se lidi učí zase mluvit, či odstraňovat vady řeči.“

Momentálně jste porotkyní televizní show mladých talentů klasické hudby Virtuosos V4. Jaký to je pro vás pocit?

„Když mě oslovili z Virtuosos, byla jsem ohromně poctěná. Je to soutěž na světové úrovni, na které participují velké osobnosti hudebního světa. Moc ráda také pracuji s dětmi a na projektech, které mladé talenty podporují. A festival – ten je pro mě spíš dlouhodobou náplní. Ale mít možnost dělat oboje, to je pro mě nakonec tím ideálním mixem.“

Můžete uvést některé další známé osobnosti, které jsou s vámi v porotě?

„Samozřejmě. Maestro Plácido Domingo – zpěvák a dirigent, světoznámý houslista a dirigent Maxime Vengerov, skladatel Gabriel Prokofjev nebo herečka a modelka Coco König. Za Maďarsko usedla do poroty také známá zpěvačka a moderátorka Erika Miklosa.“

Před šesti lety, když talentová soutěž v maďarské televizi začala, způsobila skoro „revoluci“. Myslíte si, že když je nyní soutěž už i v naší republice, také tím získá klasická hudba nové příznivce?

„Pevně tomu věřím. Český národ má silné hudební kořeny a zároveň tato soutěž tím, jaký má formát, krásně dokazuje, jak se dá klasická hudba podat velmi líbivým způsobem. Věřím, že to namotivuje děti k tomu, aby se přihlásily do hudebních škol. Soutěž má ale velký potenciál, aby oslovila i další generace. Cítím to už z ohlasů po odvysílání prvních dvou kol. Volají mi například známí, kteří ke klasice ještě nenašli cestu, že je soutěž velmi oslovila a překvapilo je, že se během těch dvou hodin nemohli odtrhnout od obrazovek.“

Tohle už je ale už šestá řada talentové show. Čím je z vašeho pohledu výjimečná?

„Tím, že je první, ve které soutěží talentovaní lidé v klasické hudbě. Výjimečné jsou také osobnosti, které jsou součástí. A to ať už se jedná o výše zmíněné super porotce a také patrony, jako jsou klavírista Lang Lang nebo nejznámější německý moderátor Thomas Gottschalk.“

Máme v soutěži i naše želízka v ohni?

„Rozhodně, všichni čeští účastníci jsou velmi virtuózní a skvěle naší republiku reprezentují. Máme tam zastoupení hned čtyř nástrojů. Jde o lesní roh, housle, klavír i akordeon. To je na této soutěži také ohromné – množství nástrojů, které se představí.“

Do kdy můžeme soutěž sledovat na ČT Art a kdy bude finále?

„Po dvou semifinálových kolech bude 11. prosince 2020 vysílán na ČT Art od 20:40 hodin tzv. masterclass, ze kterého nikdo nevypadne, jen při něm účastníci dostanou užitečné rady. Grand finále pak proběhne 18. prosince ve stejný čas. V něm se ale už rozhodne o pěti vítězích, vždy po jednom z každé země.“

Jaké ceny čekají na vítěze?

„První cena pro vítěze z každé země je 15 000 Euro a natočení CD. Dále budou výherci zastupováni organizací Virtuosos, která poskytuje talentům mnohé příležitosti, pořádání koncertů a podobně.“

Litovala jste někdy, že jste si vybrala jako svou profesi právě hudbu?

„Ne. A nedokážu si ani představit, že bych se věnovala něčemu jinému. Mám to štěstí, že dělám práci, která je zároveň i mým koníčkem.“

Plníte si v hudební „branži“ nějaké své sny?

„Když jsem se seznámila s Plácidem Domingem, mým velikým snem bylo organizovat s ním projekty, konkrétně přivézt do Prahy jeho soutěž Operalia, což se po několika letech podařilo. Virtuosos je ale také mým dalším splněným snem.“

Musela jste ve své kariéře díky covidu-19 „zpomalit“? Ovlivnil vaší práci?

„Ano. Covid-19 ovlivnil hodně náš letošní festival v Českém Krumlově, který jsme museli přeložit na podzim. Byl totiž skoro do poslední chvíle ohrožený. Neřekla bych ale, že jsem zpomalila, ba naopak. Přesto veškerá opatření spojená s pandemií nám přidělávají hodně starostí. Týká se to také financování a organizace. Museli jsme na podzim také zmenšit tým. Tedy automaticky vychází víc práce na menší počet lidí.“

Když už máte všeho nad hlavu, čím relaxujete? Jak odpočíváte?

„Nejradši relaxuji hudbou – zpěvem nebo psaním muziky. V posledním roce jsem začala také malovat. Užasnou relaxací je pro mě i sport nebo čas strávený s rodinou.“

Pomohlo vám někdy v životě při překonávání problémů i nějaké motto, rada blízkých, zaříkávadlo…?

„V dětství to byla věta mé babičky:

,Musíš se sama vychovávat.‘

V poslední době ve mně rezonují věty jako:

,Když nemůžete změnit situaci, změňte sami sebe (své myšlení/přístup).‘

nebo:

,Vytváříš realitu, ve které žiješ.‘

Věřím čím dál tím víc, že máme veliký podíl na tom, co se nám v životě děje a je dobré převzít za to zodpovědnost. Tím se vymaníme z role oběti a jsme v roli tvořitele. Můžeme velmi ovlivnit to, jak se cítíme, co děláme a jak na nás reaguje okolí. A vše to začíná v naší mysli… Ta ovlivňuje pocity a následně naše chování. Pak také věřím v zákon přitažlivosti. Ale to už je na jiný rozhovor☺.“

Na co se těšíte v nejbližší budoucnosti?

„Především na svátky a trochu odpočinku a snad i na nějakou cestu, pokud to pandemie dovolí☺. Těším se ale i na finále Virtusos nebo až budu pracovat ve studiu na jedné skladbě, kterou jsem se dvěma kolegy napsala.“