Čas jen pro mě

 „Jsem šťastná, že jsem byla vždy ve správný čas na správném místě,“ vzpomíná Meryl. „Od samého začátku své kariéry jsem měla možnost hrát mnoho průkopnických ženských rolí.“ 

Silné ženy v rodině

Meryl dokázala přesvědčivě ztvárnit pozoruhodné ženy od Karen Blixen (Vzpomínky na Afriku) přes nerozhodnou Joanu v Kramer vs. Kramerová a romantickou Francescu z Madisonských mostů po Margaret Thatcher (Železná lady). 

Narodila se 22. června 1949 jako nejstarší a jediná dcera ze tří dětí. Rodinné prostředí směrovalo malou Mary Louise (doma jí říkali Meryl) k touze po vzdělání. Studium práv sice nevyšlo, zato se jako jedna z mála hollywoodských hvězd může pyšnit magisterským titulem z Yaleovy univerzity. 

Podle svých slov měla štěstí na zajímavé ženy ve vlastní rodině. Velkou inspirací pro ni byla babička. „Byla pro mě velice důležitá a hodně mě ovlivňovala,“ říká. „Inteligentní žena, která vychovala pět dětí, všechny byly vzdělané a nezávislé. A přesto například nemohla jít volit, ženy v té době neměly volební právo. Je mi stále líto, že neměla takové možnosti jako já.“ Se stejným obdivem hleděla i na matku, která podle ní byla velice aktivní a dynamická osoba s pozitivním pohledem na život.

„Moje matka mi vždycky říkala, že ve mne věří a že mohu dosáhnout vše, na co si vzpomenu, že neexistují žádné limity. Dala mi víru, že ženy mohou být vším, pokud chtějí, je ale třeba na tom tvrdě pracovat.“

Osud donutil i Meryl ukázat světu, že je silná žena. To, když v roce 1978 zemřel na rakovinu její tehdejší partner a herecký kolega John Cazale.

Nemá hvězdné manýry

O Meryl je známé, že je perfekcionistka. Ke každé roli vždy přistupuje maximálně zodpovědně. Nemá žádné mimořádné požadavky při natáčení, nestěžuje si, přichází včas, dokonale zná scénář.

Pro roli učitele hudby z filmu „Hudba mého srdce“ se herečka naučila hrát na housle, trénovala 5 až 6 hodin denně! Aby vypadla věrohodně jako šéfredaktorka „módního“ magazínu ve snímku Ďábel nosí pradu, zhubla deset kilogramů. A v dobrodružném thrilleru Divoká řeka zvládla kánoi stejně dobře jako profesionální kanoisté!

„Herectví bylo pro mě vždy skvělou formou terapie, protože čím více se snažím porozumět ženám, které hraju, tím více rozumím sama sobě.“

Filmoví fajnšmekři, kteří sledují Meryl v originále, si jistě povšimli, jak dokonale napodobuje jakýkoli přízvuk a výslovnost svých hrdinek. Jako Karen Blixen ve filmu Vzpomínky na Afriku herečka mluví s dánským přízvukem, v Železné lady britským a její Francesca v Madisonských mostech zase italským. Kvůli hlavní roli ve filmu Sofiina volba chodila na lekce polštiny a němčiny.

Na rozdíl od jiných hereček se ještě nikdy nesvěřila do rukou plastického chirurga a prý to nemá ani v budoucnu v úmyslu. Meryl je vegetariánka a ekologická aktivistka. V roce 2012 přišla na slavnostní oscarový ceremoniál ve zlatých šatech Lanvin, vytvořených z recyklovaných plastových lahví.

Soukromí nade vše

Nikdy netoužila žít v Hollywoodu. S manželem, sochařem Donem Gummerem si pořídili dům v Connecticutu, kde měl Don velký ateliér. Jejich manželství patří k těm nejpevnějším v hollywoodských sférách. V září 2018 oslavili čtyřicet let od svatby!

V Connecticutu společně vychovali syna a tři dcery a mohli si udržet aspoň trochu anonymity. Meryl se jako každá jiná matka účastnila školních akcí svých dětí a pořádala obědy pro maminky spolužáků.

„Byla to moje oáza – měla jsem tolik radosti z toho, že jsem mohla sledovat, jak rostou mé děti a jak se z nich stávají nezávislí mladí lidé.“  

Když děti postupně vyletěly z domácího hnízda a začaly žít vlastním životem, přestěhovali se Meryl s Donem do New Yorku.

Meryl a její rodina nejsou a nikdy nebyli tématem pro bulvár. Její jméno není spojováno se žádnými skandály, ani mimomanželskými vztahy. Rodina pro ni vždy byla na prvním místě. Koncem února 2019 se Meryl stala babičkou, její dcera Mamie přivedla na svět syna, jehož jméno médiím nesdělila.