Čas jen pro mě

O antidepresivech koluje spousta mýtů. Pojďme se s MUDr. Michálkem podívat na ty nejrozšířenější.

1. Antidepresiva mají nežádoucí účinky. ANO. Stejně jako každé farmakum, lék, mají i antidepresiva možné nežádoucí účinky. Nicméně moderní antidepresiva mají velmi nízkou četnost výskytu nežádoucích účinků a většinou velmi nezávažných – v počátcích léčby se mohou vyskytnou zažívací obtíže (nevolnost, zvracení, průjem) či sucho v ústech, tyto příznaky většinou spontánně odezní. Z dalších nežádoucích účinků se mohou v některých případech objevit přibírání tělesné hmotnosti nebo sexuální nežádoucí účinky (ztráta libida, tedy zájmu o sex, případně poruchy erekce, nebo ejakulace), proto je důležité s pacientem tyto věci diskutovat, dotazovat se na jejich případný výskyt, případně jej předem upozornit.
2. V těhotenství a při kojení se nesmí užívat. ANO i NE. Některé moderní preparáty je možno používat i pro léčbu žen v průběhu těhotenství a některá také v průběhu kojení. Rozhodně zde neplatí, že ženy v těchto obdobích nesmějí užívat žádné léky. Je důležité v každém případě postupovat individuálně, jsou rozdíly v péči o pacientky léčené dlouhodobě a o pacientky, u kterých se obtíže objeví až v souvislosti s těhotenstvím nebo kojením. Nicméně obecně platí, že např. neléčená deprese v průběhu těhotenství může mít výrazně závažnější dopady na ženu samotnou, na její dítě a na jejich vzájemný vztah včetně např. tak fatální věci, jako je sebevražedné nebo sebepoškozující jednání.
3. Nejsou vhodná pro děti. NE. Naopak, antidepresiva je možno použít i v léčbě dětí a dospívajících, diagnostika a léčba pro pacienty této věkové skupiny by ale měla vždy vycházet od lékaře z odbornosti dětská a dorostová psychiatrie.
4. Vyvolávají závislost. NE. Na lécích ze skupiny antidepresiv nevzniká závislost, nemají závislostní potenciál. U některých léků může vzniknout tzv. syndrom z odnětí, to znamená soubor nepříjemných příznaků při náhlém nebo rychlém, většinou spontánním vysazení – zde ale nejde o odvykací stav, lze mu předejít vhodným dávkováním. Závislost však může vzniknout na jiných preparátech, které se někdy mylně považují za antidepresiva. Jde o tzv. anxiolytika ze skupiny tzv. benzodiazepinů. Ta se krátkodobě a přechodně používají k léčbě zejména úzkostných stavů. Nejde o léčiva řešící příčinu obtíží, ale o léčiva potlačující nepříjemné příznaky – úzkosti, napětí, tenzi, úpornou nespavost. Při krátkodobém a přechodném užívání jsou jejich rizika minimální, avšak při dlouhotrvajícím užívání, řádově měsíce, je riziko vzniku závislosti vysoké.
5. Musí se užívat celoživotně. NE. Antidepresiva není nutno užívat celoživotně. Po odeznění akutních obtíží je nutno pokračovat v jejich užívání řádově několik měsíců, aby se stav pacienta dostatečně stabilizoval. Následně je po domluvě s ošetřujícím lékařem medikaci možno vysadit.
6. Psychoterapie je lepší než antidepresiva. ANO i NE. Ve většině případů se tyto terapeutické přístupy – tedy léčba lékem a léčba slovem, kombinují. Ani jeden z těchto přístupů není lepší nebo horší, každý má svá specifika a důležitá je jejich vzájemná kombinace. Psychoterapie má stejně, jako antidepresiva nebo léky z jiných skupin psychofarmak, prokazatelný vliv na strukturu centrální nervové soustavy – to znamená na např. hustotu spojů nervových buněk nebo funkční zapojení nervových buněk v mozku, což prokázaly opakované studie za pomoci zobrazovacích metod např. funkční magnetické rezonance.