Čas jen pro mě

V Česku loni zemřelo do konce listopadu 114 781 lidí, což je více než jindy za celý rok. Na vině může být právě i fakt, že lidé ze strachu z nákazy koronavirem zanedbávají jiné zdravotní potíže a následky pak mohou být fatální. Proto ani v tomto těžkém období prevenci nepodceňujte!

Kdy je čas na „servisní prohlídku“ těla

Přestože nepociťujete žádné zdravotní neduhy, je důležité pravidelně navštěvovat praktického lékaře, který během preventivní prohlídky může odhalit závažná onemocnění, jejichž příznaky se zatím ještě neprojevily. Čím dříve jsou však zachycena, tím lépe obvykle bývají léčitelná.

Jak často: Dospělí od 18 let mají nárok na hrazenou preventivní prohlídku u praktického lékaře jednou za 2 roky.

Co vás čeká: Lékař doplní anamnézu, poklepem a poslechem vyšetří srdce a plíce, pohmatem štítnou žlázu, zkontroluje stav žil a tepen na dolních končetinách, změří krevní tlak a zjistí index tělesné hmotnosti (BMI).

Orientačně vyšetřuje také zrak a sluch, diagnostickým papírkem vyšetří moč. Součástí preventivní prohlídky je rovněž kontrola očkování a předepsaná preventivní vyšetření, včetně screeningových vyšetření pro prevenci rakoviny – např. test okultního krvácení ve stolici 1× za rok od 50 let a 1× za 2 roky od 55 let, EKG 1× za 4 roky od 40 let, vyšetření koncentrace tuků v krvi a hladiny cukru v krvi, u žen screeningové mamografické vyšetření 1× za 2 roky od 45 let.

Lepší zrak, lepší život

Orientační vyšetření zraku sice provádí praktický lékař v rámci preventivní prohlídky, nemá však k dispozici přístroje jako specialista, proto byste měli pravidelně absolvovat vyšetření také přímo u očního lékaře.

„Preventivní prohlídka slouží nejen k vyšetření dioptrií, ale i k odhalení závažných očních chorob, které dlouho probíhají nepozorovaně a pacient si jich sám nevšimne, například zeleného zákalu. Pokud se v takovém případě léčba promešká, může být i pozdě. Na preventivní prohlídky by neměli zapomínat především lidé s vyšším rizikem nějaké oční choroby – například silně krátkozrací, diabetici, anebo ti, v jejichž rodině se vyskytl právě zelený zákal,“ říká Doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka brněnské Oční kliniky NeoVize. Přístrojová měření mohou podat podrobné informace o refrakčních vadách, očních, ale i celkových onemocněních, jež se zrakem zdánlivě nesouvisejí.

Jak často: V dospělosti se vyšetření očním lékařem doporučuje minimálně jednou za čtyři roky do 45 let věku, a jednou za dva roky po 45. roce. U starších 60 let je vhodné navštívit oftalmologa každý rok, protože vedle již zmíněných chorob je zde vysoké riziko vzniku šedého zákalu – u věkové kategorie nad 75 let se objevuje až u tří čtvrtin populace.

Co vás čeká: V rámci prevence se provádí vyšetření zrakové ostrosti, které odhalí refrakční vady nebo změny dioptrií. Vyšetření zorného pole zase zachycuje jakékoliv výpadky i v periferních částech. Dalším krokem je měření nitroočního tlaku, který je rizikovým faktorem vzniku zeleného zákalu.

Důležité je také vyšetření očního pozadí při rozšířené zornici, které zobrazí chorobu sítnice nebo zrakového nervu. V případě, kdy lékař odhalí refrakční vadu, doporučí jednu z možností její korekce: brýle, kontaktní čočky nebo laserovou operaci.

Zdravé zuby = krásný úsměv

Pravidelné vyšetření u stomatologa není důležité jen z hlediska samotné péče o chrup a zachování zdravých a krásných zubů, ale změny v dutině ústní mohou rovněž poukazovat na jiná onemocnění, včetně přednádorových a nádorových stavů.

Odborníci zároveň doporučují vedle návštěvy zubaře docházet i na pravidelnou dentální hygienu, kde specialista odstraní zubní plak, kámen, věnuje se bělení zubů a též poradí vhodné kartáčky i správnou techniku čištění zubů. Díky tomu lze předejít tvorbě zubního kazu, zánětům dásní či rozvoji paradentózy.

Jak často: Preventivní prohlídky u zubaře probíhají jednou ročně, ale po 5 měsících od provedené preventivní prohlídky lze přijít ještě na takzvanou pravidelnou prohlídku, která je rovněž hrazena pojišťovnou. Těhotné ženy mají nárok na dvě preventivní prohlídky v době gravidity. Návštěva dentální hygienistky se doporučuje 2× ročně, na rozdíl od prevence u zubaře ovšem není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Některé pojišťovny na ni ale pacientům přispívají.

Co vás čeká: Stomatolog vyšetřuje stav chrupu a parodontu (tkáň, obklopující a fixující zub), sliznice a dalších tkání, zjišťuje anomálie v postavení zubů a čelistí a všímá si změn v dutině ústní.

Dámy, nebojte se gynekologa

Ačkoliv jsou každoroční preventivní gynekologické prohlídky hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, v České republice je bohužel značná část ženské populace nenavštěvuje. Týká se to zejména žen starších 50 let, u kterých frekvence návštěvnosti klesá až na 30 %. Vystavují se tak riziku vzniku karcinomu děložního čípku či prsu. I zde přitom platí, že čím dříve jsou onemocnění odhalena, tím jsou lepší vyhlídky na vyléčení.

„Můžeme pouze apelovat na české ženy, aby pravidelně chodily na gynekologické kontroly. Díky pravidelné gynekologické péči, případně využití moderních testů si mohou zachránit svůj vlastní život,“ upozorňuje prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D. z Onkogynekologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty v Praze.

Jak často: Od 15 let má každá žena nárok na preventivní prohlídku jednou ročně.

Co vás čeká: Prohlídka je přizpůsobena věku i faktu, zda je žena sexuálně aktivní. Pokud již měla pohlavní styk, vyšetřuje se pochva a děložní hrdlo prostřednictvím takzvaného zrcadla a také pohmatem. Lékař zkontroluje rovněž zevní genitál a může vyšetření doplnit ulrazvukem.

Každoročně také v rámci screeningu karcinomu děložního hrdla odebírá gynekolog cytologický stěr, který zasílá k laboratornímu vyšetření. Od ledna 2021 navíc dochází k významné změně v oblasti screeningu rakoviny děložního čípku – ženy ve věku 35 a 45 let mají zdarma nárok podstoupit vysoce citlivý HPV DNA test. Dokáže v těle odhalit rizikové typy pohlavně přenosného lidského papilomaviru HPV, které jsou původci rakoviny děložního hrdla, ale i jiných onemocnění.

Zatímco negativita testu ženě přinese dlouhodobé uklidnění, pozitivita naopak vysílá varovný signál a upozorňuje, že by pacientka měla být důsledně sledována, aby se včas zabránilo možnému rozvoji nemoci. Gynekolog by se měl starat i o zdraví prsou a poučit pacientku o samovyšetření a případně ji odeslat na mamografii (od 45 let 1× za 2 roky), pokud to již neudělal praktický lékař.

Pánové, nevyhýbejte se urologovi

Urologie se věnuje léčbě onemocnění vývodných cest močových (ledviny, močový měchýř, močová trubice) i mužských pohlavních orgánů (varlata, nadvarlata, prostata). Tyto choroby postihují muže všech věkových skupin, četnost jejich výskytu ale stoupá s věkem. Proto je důležité odhalit je zavčasu.

„Jde hlavně o možnost včasného záchytu rakoviny prostaty, kterou dnes můžeme zjistit již v době, kdy nemá jiné příznaky a kdy je vyléčitelná. Používáme k tomu mimo jiné krevní test PSA (prostatického specifického antigenu),“ uvádí profesor MUDr. Marek Babjuk, CSc., hlavní lékař pražské urologické kliniky UroKlinikum.

Jak často: Muži by měli urologa navštěvovat jednou ročně. „Preventivní vyšetření by měl zvážit každý muž po padesátce,“ apeluje urolog Babjuk. Pokud se v rodinné anamnéze objevuje nádor prostaty, doporučují odborníci pravidelné kontroly již po 40. roce.

Co vás čeká: Vedle anamnézy se bude urolog ptát na obtíže s močením či erekcí, jiná onemocnění a léky, jež pacient užívá. Vyšetření probíhá pohmatem břicha, vyšetřením zevního genitálu a prstem přes konečník se vyšetřuje prostata.

Dále je součástí ultrasonografické vyšetření ledvin, močového měchýře, prostaty, varlat a nadvarlat. Setkat se lze i s takzvanou uroflowmetrií, tedy neinvazivní a pro pacienta zcela bezbolestnou metodou měření mikčního průtoku. Muž se vymočí do přístroje, podobnému pisoáru, který díky čidlu převede rychlost proudu do grafické podoby křivky znázorňující rychlost proudu v mililitrech za sekundu. Laboratorně se také vyšetřuje moč a odebírá se krevke stanovení hodnoty PSA (marker metabolické aktivity prostaty). Zvýšené hodnoty PSA mohou signalizovat zhoubné onemocnění prostaty.

Nechte si prohlédnout mateřská znaménka

Pravidelné návštěvy u kožního lékaře mohou odhalit rakovinu kůže. Okolo 30–50 % melanomů vznikne na podkladě pigmentového znaménka. Rozvinutí zhoubného nádoru se dá předejít díky včasnému zachycení a odstranění již ve chvíli počínající přeměny znaménka. Zvláště pozorní by měli být ti, kdo se pohybují často na slunci.

Jak často: Odborníci doporučují preventivní prohlídku jednou ročně. S návštěvou kožního lékaře byste rozhodně neměli otálet, pokud zaregistrujete jakékoliv změny pigmentových útvarů (změna tvaru či barvy, podezřelé nové znaménko, krvácení či svědění...).

Co vás čeká: Při preventivní prohlídce dermatolog zkontroluje kožní znaménka a pihy po celém těle. K moderním vyšetřovacím přístrojům patří digitální dermatoskop, který dokáže zvětšit znaménko až padesátkrát, snímek uložit v paměti počítače a v následujících letech porovnat jeho vývoj.

Praktická doporučení

Na prevenci je vždy potřeba se předem objednat, proto se telefonicky zeptejte, zda daný lékař preventivní prohlídky provádí, kdy lze přijít a za jakých podmínek. ● Nechoďte na prohlídku, pokud jevíte známky respiračního onemocnění (což ostatně platilo i v době před pandemií), nebo jste se prokazatelně setkali s člověkem pozitivním na covid-19. ● Ověřte si telefonicky u vybraného specialisty, zda potřebujete doporučení praktického lékaře. Obvykle totiž není zapotřebí, proto je zbytečné praktika jen kvůli doporučení navštěvovat. ● Aby byla minimalizována rizika šíření koronaviru, zdravotní střediska a kliniky zavedly přísná hygienická opatření, které je třeba dodržovat. ● Tato opatření fungují, proto není důvod preventivní ani specializovaná vyšetření u lékaře odkládat.