Čas jen pro mě

Obecně je možné říci, že existují země s vysokým, středním a nízkým rizikem. Nejrizikovější je většina států Afriky (včetně Madagaskaru), oblast Indonésie nebo Mexiko a severozápadní část Jižní Ameriky. Dle britské studie nejčastěji trpěli střevními komplikacemi ti, kteří jeli do Egypta, Indie, Thajska, Pákistánu a Maroka. Nízké riziko je naopak nejen v Evropě, ale také v Severní Americe, Japonsku, Austrálii a na Novém Zélandu. Ale pozor! Česká republika je zařazena do skupiny zemí se středním rizikem (8–20 %).

Co dělat, abychom předešli střevním potížím?

1. Očkování Můžete se nechat očkovat proti infekčním příčinám (cholera, břišní tyfus, žloutenka typu A), pokud cestujete do zemí, kde hrozí nebezpečí nákazy těmito chorobami. Vhodná očkování doporučí pracovníci očkovacího centra na základě bližších informací o cestě do zahraničí.
2. Léky proti průjmu Součástí lékárničky na cestu by měly být léky proti akutnímu průjmu, jako jsou adsorbencia (např. černé uhlí), která na sebe naváží škodlivé patogeny v trávicí soustavě a vyloučí je, nebo střevní desinficiencia (např. Endiaron), která ale účinkují pouze na infekční bakteriální průjem. S opatrností lze užívat také antimolitika (např. Imodium) zpomalující střevní peristaltiku, a tak snižující frekvenci stolice.   
3. Probiotika Vhodné mohou být i probiotické přípravky. Na trhu již existují speciální probiotika určená pro případy cest do zahraničí a zvýšeného rizika. Oproti běžným přípravkům obsahují větší počet probiotických kmenů a živých mikroorganismů (vhodné je volit přípravky doplněná o prebiotika sloužící zároveň jako potrava pro probiotika, případně např. kvasinku S. Boulardii, např. Biopron). Probiotika je vhodné doplňovat preventivně alespoň týden před plánovanou cestou.
4. Dodržování zásadních hygienických pravidel a ostražitost při výběru jídla a pití Nevěřte, že když budete jíst s místními, nemůže se vám nic stát. Jejich zažívací ústrojí je na složení jídelníčku zvyklé, to ale o vás zdaleka platit nemusí (i když máte pocit, že chodíte každou chvíli do thajské nebo indické restaurace provozované v České republice). Na cesty se vyplatí vzít s sebou také příruční balení dezinfekční gelu na ruce – ne vždy je možno si ruce po toaletě či před jídlem omýt v nezávadné vodě. Rady najdete například na stránkách Ministerstva zahraničí ČR nebo navštivte centrum cestovní medicíny.
5. Lahev s vodou Ta se hodí nejen proto, abyste se nenakazili při konzumaci závadné vody. Pitný režim je velmi důležitý i v případě, že se u vás průjem objeví. Dehydratace totiž může průjem pěkně zkomplikovat. Dostatečný pitný režim vás v tomto případě může uchránit před pobytem v nemocnici.
6. Rychlá pomoc proti dehydrataci organismu V civilizovaných oblastech je možné koupit si speciální rehydratační přípravky v lékárně, pokud jste odkázáni jen na svou pomoc, využijte alespoň převařenou vodu s 4 lžičkami cukru a 1 lžičkou soli. Lékaře určitě navštivte, pokud průjem trvá déle než 5 dní, objeví se horečky a zvracení, ve stolici je příměs krve nebo nejste schopni dodat a udržet dostatek tekutin