Do čeho se odívali naši předci? Inu zprvu do kůží a kožešin zvířat, která si ulovili. A pak se jednou člověk chopil jehly a nitě a začal kusy materiálu sešívat. První tkaná vlněná látka zahřála lidi zhruba před šesti tisíci lety, a to na území dnešního Íránu.
Na všeobecném rozšíření hřejivé textilie měly velkou zásluhu hlavně nenáročné ovce. Mohou se totiž pást kdekoliv, včetně značných nadmořských výšek. Jejich odolnosti si všimli staří Římané, a právě díky nim se vlna rozšířila po celém antickém světě.
Chovy zakládali Římané ve všech dobytých provinciích – od severní Afriky přes Španělsko až po britské ostrovy. A vlna tvořila i základ šatníku římských obyvatel. Klasickým oděvem byla tunika, podobná dlouhé košili bez rukávů s délkou ke kolenům. Bohatí a svobodní muži přes ni nosili tógu - vlněnou látku, kterou složili do záhybů a ovinuli okolo těla.
Zlatý věk zažívala vlna ve středověku. Na její produkci se specializovala řada evropských měst a na obchodu s vlnou zbohatly některé významné rody z Janova, Benátek i Florencie, včetně Medicejů.
O významu vlny ve Španělsku svědčí fakt, že se v 16. století mohla jehňata plemene Merino vyvážet pouze s královským souhlasem. A porušení se trestalo smrtí. Právě výnosy obchodu s vlnou pomohly financovat slavné výpravy Kryštofa Kolumba. On a dobyvatel Hernán Cortés se zase zasloužili o to, že ovce našly nový domov také za oceánem v „Novém světě“.
Hlavním vývozcem surové vlny se nicméně stala Anglie, která své pozice dosáhla promyšlenou politikou. V roce 1377 zakázal král Eduard III. dovoz vlněných produktů na své ostrovy, a naopak do Británie povolal vynikající vlámské tkalce, kteří měli místním předat své umění.
Už kolem roku 1660 tak vývoz vlněných textilií představoval dvě třetiny anglického zahraničního obchodu. Ostatně sám předseda Sněmovny lordů dodnes usedá na „Woolsack“ – na křeslo vycpané vlnou, symbolizující význam obchodu s tímto materiálem.
Odborníci by vám potvrdili, že vlna z našich českých oveček má jiné vlastnosti než například vlna z ovcí středomořských. Přesto se u nás ovce chovají už stovky let a výroba vlněného sukna a příze má i u nás dlouholetou tradici.
O rozvoj soukenictví v českých zemích se zasloužil král Přemysl Otakar II., který k nám ve 13. století pozval flanderské soukeníky. Ti se usadili v Broumově, Litomyšli, v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci a v Jihlavě.
A věřte, že jihlavské sukno, používané na vojenské uniformy, opatřené pečetěmi kvality bylo známé i za hranicemi. V mnoha evropských zemích se stále udržuje vlnařská tradice a výroba kvalitních vlněných látek. Platí to i pro Česko, byť v mnohem menší míře než dříve.
Výroba přízí, pláten a suken zaměstnávala v minulosti až pětinu všech našich obyvatel. Například vlnaři, mykači a krampléři zpracovávali vlněnou surovinu, stříhali ji, rozvolňovali a česali. Přadláci a přadleny předli přízi a soukeníci z ní tkali na stavech vlněná sukna.
Ano, ovečky se pásly na kopcích, tak nejvíce tkalců žilo v podhůří. Valchaři pak sukno valchovali, což spočívalo v tom, že sukno máčeli v horké vodě s přídavkem dobytčí moči (v minulosti to byl jediný dostupý odmašťovací prostředek) a současně jej mechanicky tloukli, aby byl jeho povrch hustý až plstnatý. Pak barvíři látku obarvili, v minulosti hlavně bylinami.
Dožluta vzácným šafránem, borůvkami namodro, cibulí nahnědo, saflorem oranžově a s pomocí duběnek fialovočerně. A nakonec je mandlíři škrobili a mandlovali tak, aby bylo krásně hladké a lesklé.
Jde o speciální plemeno ovce domácí ceněné pro svou jemnou vlnu. Název Merino má dva prameny, který je správný, přesně nevíme. Název může pocházet ze španělského spojení ovejas merinos, tedy „putující ovce“, kdy pastevci museli se stádem putovat po celý rok z pastviny na pastvinu.
Anebo souvisí se jménem dynastie marockých sultánů Marínovců, odkud se chov těchto ovcí dostal do Evropy, prvně do Španělska. Tam se stal státním monopolem a jejich vývoz byl do roku 1800 přísně zakázán. Přesto se v 18. století podařilo několik oveček propašovat do Francie, odkud se pak rozšířily i do Pruska, Rakouska a Británie. V Českých zemích se začalo plemeno Merino chovat za vlády Marie Terezie v 70. letech 18. století. Jemné Merino má pro nás ty nejlepší vlastnosti a jeho obliba strmě stoupá.
Nedivme se, denně se přesvědčujeme, že přírodním materiálům se jen tak něco nevyrovná.
Ve středu 23. srpna 2023 Ovečkárna otevřela svůj druhý kamenný obchod, a to v hlavním městě na Národní 38. Pro značku jde o historický milník.
Ovečkárna, která je především e-shopem se specializací na výrobky z ovčí vlny a dalších přírodních materiálů, chce otevřením prodejny v Praze svým zákazníkům nabídnout možnost osobní zkušenosti s vlněnými výrobky. Pražská prodejna stejně jako ta zlínská má za cíl navodit návštěvníkům útulnou a hřejivou domácí atmosféru.
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Které potraviny škodí kráse? Pokud je konzumujeme s mírou, tak jich moc nenajdeme. S čím se to…
Co jíst, abyste měla pružnou pleť a lesklé, zdravé vlasy?
Kdo by nesnil o krásné hřívě! Pro správný růst a lesk vlasů je velmi důležitá zdravá pokožka hlavy.…
Jaké rtěnky jsou hitem sezóny? Jaké trendy v líčení rtů charakterizují poslední měsíce letošního…
Babí léto je sice díky rozzářeným barvám listí krásné, ale podzimní počasí přináší výzvy pro naše…
Chcete-li si udržet zářivý a mladistvý vzhled, tajemství se skrývá ve struktuře vaší pleti. Buňky…
Co vzít letos podzimní restart trochu jinak a nechat se inspirovat měnícím se ročním obdobím, kdy…
Nemračte se, naštvané vrásky vám nebudou slušet. Zato ty od smíchu si dopřejte s klidem. Jaké další…