Čas jen pro mě

Novinka od laureátky Literární ceny Knižního klubu 2019

Ema Labudová: Ani minuta ticha Mladá vypravěčka Irena přivádí čtenáře do společenství jejích free kamarádů a kamarádek, tu méně, tu více rebelských, někdy více, jindy méně ztracených, někdy dokonce i doslova pohřešovaných.

Večírky, pusté pařby, kalení a nekonečné jízdy do svítání – bezbřehé užívání si života jakoby vystřižené z frenetického, rychlopalně prostříhaného seriálu pro mladé dospělé; skrze hrdinčina požitkářství však prosvítá stále palčivější poznání, že nekonečná party – s občasnou rutinou jakýchsi nesmyslných zaměstnání – je jen náplast na bolest, existenciální tíseň a neukotvenost, totální samotu uprostřed společenského cvrkotu.

Ema Labudová napsala eskapistický román (post)postmoderního ladění, prošpikovaný interkulturními odkazy, prodchnut naší „klipovitou“, až příliš brzy se vším hotovou dobou – lze souznít s koksem a pikem a chlastem rozvolněným gestem, vtíravou otázkou, již nám autorka předkládá k (sebe)reflexi: Kam kráčíš, moje roztroušená generace?

Text můžeme číst i jako diagnózu; ležérní rozbor veškerých mocensko-sociálních schémat, která jsme se ze zvyku naučili brát jako samozřejmost, totiž instituce rodiny, normálního života či politické příslušnosti.

Labudové hlas – a lehké magično některých pražských výjevů, jež zneklidňují, stejně jako zletargičťují, k pocitu „tekutých písků“ svádí – vybízí ke zdravému skepticismu, ostražitosti vůči danostem a zákonitostem našeho zápaďáctví. I takováto odlehčená subverze je pro náš rozškatulkovaný svět potřeba – jako sůl v ráně.

Vydává nakladatelství Odeon.

Život současného Ruska

Sofi Oksanen: Do stejné řeky Putinova válka proti ženám Mrazivý esej, v němž autorka ukazuje, jak Rusko na Ukrajině opakuje svůj starý návod – ten, který poprvé použila Kateřina Veliká na Krymu v roce 1783, a znovu – ovšem ve větším a krvavějším měřítku – Sovětský svaz za Stalinovy éry.

Rusko se nikdy nevyrovnalo se svou imperialistickou minulostí. Místo toho se Kreml soustředil na vytváření nepřátel, budování základů pro válečné sexuální násilí, porušování lidských práv a dehumanizaci obětí. Rusko dlouhodobě umlčuje ženy, používá znásilnění jako zbraň a oběti ponižuje v médiích a vyhrožuje jim dalšími sexuálními útoky.

Tento literární esej je příběhem kolonialismu, útlaku a genocidy. Je to příběh o válce a ženách, o právech žen a důležitosti pozvednout jejich hlas. O válce a válečných zločinech je nutné mluvit – mlčení nesmí nikdy zvítězit. Do stejné řeky – Putinova válka proti ženám je intenzivní, mrazivé a bohužel stále aktuální čtení.

Vydává nakladatelství Odeon.

Neobyčejná zvířata, neobyčejní lidé, neobyčejné místo

Miroslav Bobek: Snídaně s její excelencí a další zápisky ředitele zoo Další ze zápisníků ředitele pražské zoo Miroslava Bobka obsahuje přes sedmdesát kapitol nejen ze zákulisí zoologické zahrady, ale také z pouští a pralesů. Seznámí čtenáře s pozoruhodnými zvířaty, lidmi i místy – a snad je povede k zamyšlení nad naším vztahem k ostatním živým tvorům.

Dozvíte se mnoho zákulisních informací z jedné z nejoceňovanějších zoologických zahrad světa. Co obnáší takový převoz gorilí samice? Jaké byly počátky Zoo Praha a jak se staví nové pavilony? Můžete se radovat z narození mláďat luskouna nebo z návratu kapybar. Anebo se dozvíte, proč hrál slavný internacionál Karel Poborský fotbalový zápas v Kamerunu. Vše doprovázejí unikátní fotografie.

Knihu předmluvou opatřil britský velvyslanec v České republice Matt Field.

Vydává nakladatelství Universum.