Čas jen pro mě

Vraždící policista

A aby toho nebylo málo, Tore Hedin byl pověřen i kontaktem s celostátními médii, kterým odpovídal na otázky týkající se vraždy Johana Nilssona – svého kamaráda. Už v 16 letech se vloupal do místního pivovaru. Aby zahladil stopy, budovu zapálil. To ostatně byla metoda, kterou používal pokaždé. Ale tento zločin vyplul na povrch až po Hedinově smrti.

Tore Hedin se narodil 7. ledna 1927 ve Scanii na jihu Švédska. Jeho snem bylo stát se policistou. Začátkem 50. let absolvoval policejní výcvik. Podle posudků z té doby byl „milý, laskavý, ale trochu zvláštní…“. Přesto nastoupil do řad policistů. Krátce nato spáchal svou první vraždu.

Tore Hedin v policejní uniformě. (zdroj: Wikimedia Commons)

V noci z 27. na 28. listopadu byl Hedin na návštěvě u svého přítele Johana Nilssona v jeho mlýně v Tjörnarp. Muži hráli poker a trochu popíjeli. Johanovi šla karta a vyhrával. Po půlnoci Hedin Nilssona zavraždil, okradl ho a dům zapálil. V ohořených troskách domu policie našla ostatky dvaatřicetiletého Johana. Ukázalo se, že v době požáru už byl po smrti. Vyšetřováním a kontaktem s novináři byl pověřen Tore Hedin!

Propuštěn od policie

Zločinem, kterým se Hedin nechvalně zapsal do švédské kriminální historie, byly tzv. hurvské vraždy. V létě 1952 se s Torem rozešla jeho snoubenka Ulla Östberg. To mladíka nesmírně rozzuřilo. Ullu napadl, na ruce jí nasadil pouta a vyhrožoval jí zastřelením. Dívka to tak nenechala a podala na Hedina trestní oznámení. Následovalo okamžité propuštění Hedina z policejního sboru.

Přesto Tore Hedin stále věřil, že se k němu Ulla vrátí. Když mu 21. srpna 1952 znovu zopakovala, že s ním už nechce mít nic společného a že rozchod je definitivní, Tore se vydal na vražednou pouť.

Devět mrtvých za jeden večer

Ještě toho dne před půlnocí navštívil dům svých rodičů Hildy a Pera Hedinových a oba zavraždil! Dům pak podpálil. Další zastávkou byl domov seniorů v Hurvě. Tam třiadvacetiletá Ulla pracovala a zároveň měla k dispozici pokoj, kde přespávala. Vylezl po požárním schodišti a vešel do Ullina pokoje. Ta tam však nebyla. Protože se obávala jeho pomsty, poprosila vedoucí domova Agnes Lundin, aby mohla přespat u ní. Hedin ji ale našel a sekerou zabil Ullu i Agnes.

Ihned poté zablokoval hlavní vchod do budovy, aby nikdo nemohl utéct, a domov zapálil. V plamenech našlo smrt pět seniorů, všem bylo přes 80 let. Čtyři zemřeli okamžitě, pátý s těžkými popáleninami o několik dní později v nemocnici.

Spáchal sebevraždu

Policie pochopila, že za vraždami stojí Hedin, a zahájila po něm okamžitě pátrání. Jeho auto našli zaparkované u blízkého jezera. Na předním sedadle ležela jeho bunda, peněženka a dopis. V něm se přiznal ke všem zločinům včetně vraždy Nilssona a předchozích neobjasněných krádeží.

„…zradila mě dívka, která pro mě znamenala všechno,“ stálo v něm. „21. srpna ve 24:00 jsem zabil otce i matku a zapálil dům. Pak jsem jel za tou proradnou dívkou. Tam jsem dorazil v 00:30. V 1:30 jsem ji i její šéfovou zabil, ve 2:00 budovu podpálil. ….Nyní je 22. srpna 1952 a já končím tento smutný život v naději, že mě pochopí a odpustí ti, kteří mohou. Šťastný, klidný a připravený jdu na smrt, protože jsem už vše splnil. PS: Zabil jsem své rodiče, aby nemuseli trpět za to, co jsem udělal.“

Spekulovalo se o různých příčinách Hedinova chování, mluvilo se o schizofrenii nebo jiném duševním onemocnění. To však deseti lidem život nevrátilo. Hedinovo tělo bylo o několik dní později nalezeno v jezeře Brösarp. Jeho mrtvola zůstávala v anatomickém ústavu univerzity v Lundu, kde údajně podrobili vědeckému výzkumu jeho mozek, až do roku 1974, pak bylo tělo zpopelněno.