Čas jen pro mě

Vraždy v nemocnicích představují specifický typ sériových vražd. Jejich odhalování je tam nesmírně obtížné. Úmrtí jsou tam samozřejmě častější než jinde.  

Podezřelá sestra

Zdravotní školu ukončila Timea v roce 1994 a nastoupila na interní oddělení budapešťské Nemocnice Gyuly Nyírőa. Kolegové ji charakterizovali jako extrémně schopnou, pracovitou a zkušenou. Na druhou stranu těžce navazovala kontakty a byla uzavřená. Často se zaplétala do nesmyslných lží. Spolupracovníkům třeba tvrdila, že je vdaná, ačkoli nebyla. Říkali jí Černý anděl, protože tmavovlasá dívka většinou nosila černé oblečení.

V roce 1999 se na pracovní poradě interního oddělení řešily případy, že některé sestry dávají pacientům svévolně injekce bez lékařského předpisu. Kolegové si mezi sebou šeptali, že v době služby Timey Faludi umírá více pacientů hospitalizovaných s rakovinou. Nicméně se to nijak neřešilo. Až v únoru 2001 si jedna ze sester všimla, jak Timea aplikuje injekci onkologicky vážně nemocnému pacientovi, ačkoli ji neměl předepsanou. Pacient krátce na to zemřel. Pozorná sestra podivnou událost nahlásila řediteli nemocnice MUDr. Gáboru Takácsovi, který zavolal policii.

Policie zasahuje

Protože neexistovaly žádné přímé důkazy, policie po dohodě s ředitelstvím nemocnice nainstalovala na interní oddělení kamery. Nic mimořádného se ale nestalo. Přesto 15. února 2001 byla Timea Faludi zatčena.

Timea od začátku spolupracovala a neměla problém podrobit se vyšetření na detektoru lži. Přiznala se k tomu, že bez souhlasu lékaře aplikovala smrtící injekce asi 40 lidem. Většinou šlo o morfium, seduxen nebo draslík. Nechtěla prý zabíjet, pouze zmírňovat utrpení těžce nemocných. Podle svých slov jim pouze pomáhala, aby ukončili pozemské trápení a začali žít posmrtný život…

Vyloučena byla verze, podle níž by pacienty usmrcovala po dohodě s rodinami za úplatu.

Timea Faludi u soudu. (zdroj: murderpedia.com)

Vyšetřovatelé objevili celkem 44 podezřelých případů. Timea u osmi z nich uvedla, že zemřeli po aplikaci injekce, kterou jim dala. Problémem bylo, že se zpětně nedalo nic dokázat, protože těla mrtvých byla až na jedno zpopelněna. Navzdory přiznání nešlo jednoznačně říct, že pacienti opravdu umřeli vinou Timey.

Faludi neustále měnila výpovědi a počet svých obětí. Znalci z oboru psychiatrie ji podrobili důkladnému vyšetření. Podle nich trpí psychickou poruchou a patologickým lhářstvím. V prosinci 2002 byla odsouzena za pokus o čtyři vraždy. Verdikt soudu zněl: 11 let nepodmíněně a zákaz výkonu práce zdravotní sestry.

Jsem anděl

„Proč jsem to udělala? Vlastně jsem jen nevyléčitelně nemocným dopřála eutanázii. Necítím se jako vrah, ale jako anděl. Nikdy jsem nechtěla být doktorkou, jen sestrou, dobrou sestrou. Součástí mého života se ale stala smrt,“ uvedla.

„Dobře si pamatuji paní T. Její dcera za ní chodila každý den. Byla velmi znepokojena jejími bolestmi. Jednou, když jsem u ní zůstala sama, píchla jsem jí morfium. Seděla jsem vedle její postele a vzala ji za ruku. Pomalu dýchala, až zavřela oči a navždy usnula. Z oka jí tekla slza a tvář byla taková klidná…“

V červnu 2009 byla za dobré chování podmínečně propuštěna. Vrátila se do domu rodičů, do svého pokoje, který na ni celých šest let čekal. Matka ji považuje za nevinnou. Podle Józsefa Szőgyéniho, advokáta, který ji zastupoval, údajně trpí Münchausenovým syndromem, psychickou poruchou, při které si lidé vymýšlejí nemoci a chtějí být ošetřováni.

Bulvární novináři vypátrali, že nový život začala jako pedikérka.

Rozhovorům se vyhýbá ona i její rodina.