Čas jen pro mě

Tělo Sophie objevila její sousedka 23. prosince 1996 v 10 hodin dopoledne před jejím odlehlým prázdninovým domem v Irsku poblíž Toormore v hrabství Cork. Sophie byla oblečena v nočním prádle a v botách. Kalhoty od pyžama byly zachyceny na plotě z ostnatého drátu.

Krvavé skvrny se nacházely na brance i na nedalekém kusu břidlice a betonovém kvádru. Její tělo zůstalo venku až do příjezdu státního patologa Johna Harbisona o 28 hodin později. Ten zjistil „tržné rány a otok mozku, frakturu lebky a mnohočetná tupá poranění hlavy“, poranění obličeje byla tak vážná, že ji sousedka nemohla formálně identifikovat.

Kdo byla Sophie 

Sophie Toscan du Plantier, rozená Bouniol, žila v Paříži se svým manželem, známým filmovým producentem Danielem Toscanem du Plantier, a synem z prvního manželství Pierrem Louisem Baudey-Vignaudem. Jako teenagerka několikrát navštívila Irsko a v roce 1993 si koupila chatu v Toormore jako prázdninové útočiště. Pravidelně sem jezdila se svým synem. Místní obyvatelé ji znali pod jejím dívčím jménem. Chalupa se nacházela v odlehlé části venkovské oblasti West Cork. Do Irska přijela sama 20. prosince 1996 s tím, že se na Vánoce vrátí do Paříže.

Zatímco manžel, rodiče a syn du Plantierové ji oplakávali, stal se hlavním podezřelým z její vraždy Angličan Ian Bailey, který v oblasti žil. Bailey však vždy popíral, že by se na smrti jakkoli podílel, a žádné forenzní důkazy ho se zločinem nespojovaly. V Irsku nikdy nebyl obviněn, ale v roce 2019 byl v nepřítomnosti odsouzen v soudním procesu ve Francii. Ani po tomto odsouzení nebyl z Irska vydán.

Sophie považovala svou irskou farmu za útočiště před rušným životem ve Francii. 

S vraždou si nevěděli rady

K vraždě v této oblasti nedošlo již několik desetiletí, takže policie neměla s tímto typem vyšetřování žádné zkušenosti. Tělo mladé ženy zůstalo venku, dokud druhý den nedorazil patolog. Vzhledem k době, která uplynula do jeho příjezdu, nebylo možné určit čas smrti. Kvůli tomuto zpoždění mohly být ztraceny další forenzní důkazy.

Pitva odhalila, že du Plantier měla 50 zranění. Obličej měla potlučený betonovým kvádrem a kamenem. Měla zlomené prsty, pravděpodobně ke zlomeninám došlo při pokusu o obranu. Zřejmě ve snaze utéct narazila na ostnatý drát. Nebyly nalezeny žádné známky sexuálního napadení. Pouze jeden vzorek krve z místa činu odhalil DNA, která nepatřila du Plantierové.

Na začátku nebyl žádný jasný podezřelý.

Nejsou podezřelí...

Policie se snažila sledovat Sophiin pohyb od chvíle, kdy 20. prosince sama přiletěla na letiště v Corku, mluvila s mnoha svědky a dostávala anonymní tipy po telefonu. Případu věnovala pozornost také média. Jedním z novinářů, kteří o vraždě du Plantier psali pro několik médií, byl britský novinář Ian Bailey.

Manžel Sophie nebyl považován za podezřelého. Jejich vztah se potýkal s problémy, ale v době její vraždy byl považován za šťastný. A Daniel, který se Sophií krátce před vraždou telefonicky hovořil, byl ve Francii. Alibi měl i bývalý milenec du Plantier, který před lety těžce nesl ukončení jejich poměru.

Bailey má škrábance...

Policie pátrala po lidech se škrábanci a brzy si všimla, že Bailey má taková zranění na rukou. Při výslechu Bailey uvedl, že ruce i čelo má poškrábané od lezení na strom, když chtěl uříznou jeho špičku na vánoční stromek.

Lesník však uvedl, že druh stromu, na který Bailey vylezl, by taková zranění pravděpodobně nezpůsobil. Vyvstaly také otázky ohledně množství podrobností v Baileyho článcích. Kromě toho osoba, která mu podle Baileyho řekla, že obětí mohl být Francouz, uvedla, že v době jejich telefonátu o této informaci nevěděla.

....a spolupracuje

Bailey, který ochotně poskytl vzorek vlasů, při rozhovoru s policií jakoukoli účast na vraždě popřel. Jednomu redaktorovi však řekl, že vraždu spáchal, aby znovu nastartoval svou kariéru.

Přátelé také prozradili, že se jim Bailey přiznal, že zašel „příliš daleko“, a místní teenager, kterého Bailey počátkem února 1997 svezl, úřadům řekl, že mu reportér řekl: „Šel jsem tam a rozmlátil jí mozek kamenem.“

Divná minulost

Baileyho identifikoval svědek, který potvrdil, že v den vraždy ho viděl v blízkosti farmy.

Bailey měl navíc v minulosti násilnickou minulost – před vraždou du Plantier nejméně dvakrát zbil svého partnera, výtvarníka Julese Thomase. Dne 10. února 1997 byl Bailey zatčen, stejně jako jeho partner, ale oba byli propuštěni bez obvinění.

Bailey svá „přiznání“ vysvětloval jako černý humor nebo jako opakování toho, co se o něm říká. Nic nenasvědčovalo násilnému vniknutí do Sophiina domu, protože asi dobrovolně otevřela dveře. Bailey popřel, že by Sophii znal. Nebyly nalezeny žádné forenzní důkazy, které by ho s vraždou spojovaly.

Bailey byl shledán vinným v nepřítomnosti.

Žádné nové důkazy

V roce 2001 irský ředitel státního zastupitelství rozhodl, že neexistuje dostatek důkazů pro obžalobu Baileyho z vraždy Sophie du Plantier.

Přestože byla zavražděna v Irsku, francouzské zákony povolovaly oficiální vyšetřování smrti francouzských občanů v zahraničí. S podporou přátel a příbuzných vyšetřování v roce 2008 nabralo znovu na obrátkách. Francouzské úřady obdržely irské spisy a exhumovaly tělo du Plantier, aby provedly vlastní zkoumání.

Zůstal v Irsku

Francouzská pitva neodhalila žádné nové důkazy, ale soudce vydal na Baileyho zatykač. Irský nejvyšší soud v roce 2012 rozhodl proti vydání a v roce 2017 opět odmítl Baileyho vydat. V květnu 2019 byl Bailey souzen v nepřítomnosti ve Francii. Řízení označil za „frašku“, ale soud vynesl rozsudek v délce 25 let.

Irské soudy rozhodly, že Baileyho po jeho odsouzení v roce 2019 nevydají.

Vrah zřejmě stále utíká spravedlnosti.