Čas jen pro mě

Sadistický samotář

Přišel na svět do početné rodiny jako prostřední z pěti dětí. Keith Hunter Jesperson se narodil 6. dubna 1955 na západě Kanady. Otec byl alkoholik se sklonem k násilí, který syna od čtrnácti let sexuálně zneužíval.

Keith byl samotářské dítě, které se „bavilo“ mučením a zabíjením zvířat. Když se rodina přestěhovala do Spojených států, jeho odlišnost od ostatních se prohloubila. Začal se násilnicky chovat i ke spolužákům. Zatímco za zabíjení zvířat ho otec chválil, za rvačky ho většinou zbil páskem před celou rodinou.

Problémy ve škole, kázeňské přestupky, násilí – na to měl parťáka a kamaráda Martina. Ten údajně většinu průšvihů hodil na Keitha, který tak byl potrestán za něj. Rozpory mezi desetiletými chlapci vyvrcholily pokusem o vraždu. Keith se ho pokusil utopit. Jak v dospělosti potvrdil, měl opravdu v úmyslu Martina zabít.

Gaston Dominici: Vrah, nebo oběť nespravedlivého rozsudku?

Manžel a táta

Přestože zamlklý a podivínský mladík se společnosti dívek spíš vyhýbal, k překvapení svého okolí se v roce 1975 oženil se stejně starou Rose Hucke a postupně se jim narodily tři děti – dvě dcery a syn.

Aby uživil rodinu, začal Keith pracovat jako řidič kamionu. Po nějaké době měla Rose podezření, že je jí manžel nevěrný. To se jí potvrdilo, když domů telefonovaly různé ženy.  

Rose na nic nečekala, sebrala děti a odjela k rodičům. Keith se tak vrátil do prázdného bytu. V roce 1990 se pár rozvedl. Keith ale pravidelně dojížděl za dětmi.

Melissa, které v době rozchodu rodičů bylo deset let, později uvedla, že táta se k ní i ostatním dvěma sourozencům choval hezky. Nicméně si vzpomněla, jak jim například sebral kotě, které škrtil tak dlouho, až zemřelo. Děti se na to musely dívat. Melissa popsala, že na jeho tváři byla vidět zvláštní radost, doslova požitek.

Anna Månsdotter: Incestní vztah mezi matkou a synem vedl k vraždě

Bez zábran

Povolání řidiče kamiónu mu poskytovalo příležitost pro realizaci jeho zvrhlých choutek. První známou obětí byla Taunja Bennett, kterou 23. ledna 1990 Keith poznal v baru poblíž Portlandu. Pokusil se ji znásilnit, a když se dívka bránila, uškrtil ji. Její tělo bylo nalezeno o tři dny později. To už byl Keith opět na cestách.

Keith Hunter Jesperson. (zdroj: Wikipedia)

V srpnu 1992 v Kalifornii znásilnil a uškrtil další dívku, Claudii. O měsíc později se našlo tělo prostitutky Cynthie Lyn Rose, pak usmrtil další prostitutku Laurie Ann Pentland. Následovaly Carla a Susanne. Oběti většinou naložil do kamiónu, znásilnil a uškrtil. Pak šel do baru, aby si zajistil alibi a další den tělo zlikvidoval.

Když policie vyšetřovala vraždu Taunji, zadržela a odsoudila dva nevinné lidi. Tehdy Jesperson napsal své přiznání na zeď veřejné toalety a podepsal se smajlíkem. Protože se jeho „doznání“ nedostalo patřičné publicity, poslal šestistránkové doznání do novin The Oregonian. Místo podpisu smajlík.

Estibaliz Carranza: Zmrzlinová vražedkyně

Konečně dopaden

Jespersona policie dopadla a obvinila v březnu 1995 poté, co uškrtil dlouholetou přítelkyni a snoubenku Julie Ann Winningham. Tato jednačtyřicetiletá žena byla poslední z prokázaných osmi obětí.

Keith nejprve odmítl vypovídat, pak se dvakrát pokusil o sebevraždu. Nakonec se přiznal. Tvrdil, že obětí bylo víc než sto, potvrzeno bylo „jen“ osm žen.

Keith Hunter Jesperson si odpykává tři doživotní tresty v oregonské státní věznici Salem.

Nejstarší vrahova dcera Melissa se dlouho těžce vyrovnávala se skutečností, že je dcerou sériového vraha. Podle svých slov se „cítila pošpiněná“, obávala se, zda „také nemá DNA sociopata“, a měla pocit, že „musí platit za jeho zločiny“.

V roce 2008 vydala knihu, ve které popisuje, jak jela s otcem v autě kolem oregonské věznice. „Jednou tam budu,“ řekl jí, „ale teď ještě ne.“

V roce 2014 byl na motivy tohoto příběhu natočen film Happy Face Killer v hlavní roli s Davidem Arquettem.