Čas jen pro mě

Jaké rizikové faktory se na vzniku nadváhy/obezity nejčastěji podílejí?

Karolína Hlavatá:„ K důležitým faktorům ovlivňujícím tělesnou hmotnost patří pohyb, kterého dnes mají děti i dospělí značný nedostatek. Ale obecně jde o zdravý životní styl, kam možná více než pohyb spadají stravovací návyky. Velkou vinu na rozvoji obezity má právě skladba jídelníčku, jež zahrnuje pokrmy z fastfoodů, sladkosti, chipsy, přeslazené nápoje a podobně. Obecně se dá říci, že kvůli složení stravy a nedostatku pohybu dnes převyšuje u lidí energetický příjem. Problémy s obezitou se navíc přenášejí mezi generacemi, a pokud má dítě jednoho či oba rodiče s nadváhou nebo obezitou, tak má mnohem vyšší pravděpodobnost, že bude během života trpět stejným problémem.“

Petr Hlavatý: „Další příčinou může být stres, který je považován za významný rizikový faktor pro vznik většiny civilizačních onemocnění. Bývá častým spouštěčem emočního přejídání, které může nabýt až charakteru záchvatovitého přejídání.

V reakci na stres se zvyšuje hladina hormonu kortizolu, který stojí v pozadí zvýšeného ukládání tuku do břicha.

Tento břišní, nebo také viscerální tuk je vysoce metabolicky aktivní a významně zvyšuje riziko metabolických a kardiovaskulárních komplikací. Hubnutí se ve stresovém období příliš nedaří a bývá také příčinou selhání dodržování režimu.“

Jak může obezita poznamenat zdravotní stav dětí, dospívajících a dospělých?

Petr Hlavatý: „Nejčastější obtíže, které se u dětí a dospívajících projevují v souvislosti s nadváhou či obezitou, jsou problémy s pohybovým aparátem, často jde o postižení páteře, skoliózu, špatné držení těla, plochonoží a podobně. Ale objevují se také různé metabolické dopady, které jsme dříve vídali jen u dospělých. U těch obezita ovlivňuje například vysoký tlak, cholesterol, rozvoj diabetu nebo kardiovaskulárních onemocnění.

Dnes přitom není nijak složité najít 17 nebo 18 letého adolescenta, který má cukrovku 2. typu či jiné choroby, které jsou typicky spojeny se středním a vyšším věkem. Obezita je navíc u mnoha nemocí zásadním rizikovým faktorem, který zhoršuje jejich průběh.“

Jak poznat, že dítě či dospělý nemá zdravou hmotnost a projevují se příznaky nadváhy/obezity?

Karolína Hlavatá: „U dospělých se k hodnocení využívá Body Mass Index (BMI) a na internetu jsou k dispozici i online kalkulačky. U dětí je výpočet složitější, nejlepší pomůckou jsou percentilové grafy, které jsou přílohou zdravotního průkazu. Pediatři při osobních prohlídkách dítě měří a váží, hodnoty poté zapisují do grafů. Ideální je, když se křivka pohybuje kolem 50 percentilu, norma je mezi 25 a 75 percentilem. Pokud se dítě dostane nad 90 percentil, už je v pásmu nadváhy a rodiče by měli zpozornět. Dospělí si mohou tělesnou hmotnost snadno zhodnotit sami pomocí kalkulaček BMI, a pokud se pohybují v pásmu nadváhy/obezity, také by měli zvážit konzultaci s lékařem, protože jim to může ušetřit mnoho budoucích obtíží.“

Co je při řešení obezity nejdůležitější?

Petr Hlavatý: „První krok je vždy na straně daného jedince, aby si vůbec připustil, že má nezdravou tělesnou hmotnost a vyhledal odborníka. Lékař by se měl soustředit hlavně na to, aby odhalil příčinu, která růst hmotnosti způsobuje. Jestli je důvodem nezdravý životní styl, nebo zda jde o projev nějakého interního onemocnění. V tomto případě je pacient předán do péče vhodného specialisty. Pokud je nadváha/obezita vyvolána nezdravým životním stylem, pomůže s léčbou právě dietolog.“

Jak návštěva u dietologa probíhá?

Karolína Hlavatá: „Již na první návštěvu je užitečné přinést zápis jídelníčku (alespoň sedmidenního), aby lékař mohl zjistit konkrétní stravovací zvyklosti. Je potřeba zjistit rodinnou anamnézu a dlouhodobý vývoj tělesné hmotnosti. V tom máme na rozdíl od jiných dietologů v Health+ výhodu, protože nemusíme složitě zjišťovat žádné údaje, vše máme k dispozici v elektronické zdravotní dokumentaci daného jedince.

Provedeme vyšetření zahrnující vážení na bioimpedanční váze, měření obvodu pasu a boků, výpočet BMI a zjišťujeme, kdy hmotnost začala stoupat a co tomu předcházelo, protože vždy existuje nějaký spouštěč. Může to být například omezení sportu, u dětí problémy ve školy či šikana, psychické nebo rodinné potíže, podobné důvody bývají i u dospělých.

Když se podaří odhalit příčinu, přichází fáze hledání řešení, tedy nastavování změn, které pro daného jedince budou přijatelné a povedou ke stabilizaci, případně k postupnému snižování váhy.“

Lze z pohledu dietologa poradit, jaká je nejúčinnější prevence proti nadváze či obezitě?

Karolína Hlavatá: „Obecně platí, že je třeba hlídat, aby energetický příjem víceméně odpovídal energetickému výdeji a tělesná hmotnost zůstávala vyrovnaná. U dětí musí energetický příjem pohlídat rodiče. Například když jejich potomek přestane pravidelně dělat aktivní či vrcholový sport, je vždy nutné patřičně upravit jídelníček a snížit energetickou vydatnost. Samozřejmě to platí také naopak.

Naprostým základem prevence proti obezitě je každopádně pravidelná, pestrá a vyvážená strava s dostatkem bílkovin, vitaminů a minerálních látek.

Lidé, kteří chtějí najít inspiraci, mohou navštívit web aktivneazdrave.cz, který nabízí mnoho užitečných rad a tipů z oblasti prevence proti obezitě.

Když pomineme problémy s nadváhou a obezitou, jaké další obtíže může dietolog pomoci pacientům vyřešit?

Petr Hlavatý: „Kromě nadváhy a obezity často řešíme třeba netolerance některých skupin potravin (intoleranci lepku či laktózy nebo další potravinové alergie, syndrom dráždivého tračníku apod.) nebo podvýživu. V těchto případech je zásadní vhodně nastavit jídelníček, aby měli děti či dospělí energeticky vyvážený příjem.

Pečujeme rovněž o chronicky nemocné pacienty, například s autoimunitními onemocněními, která vyžadují užívání kortikoidů. Ty ovlivňují rozložení tuku v těle a predisponují k růstu tělesné hmotnosti. Návštěva dietologa může být užitečná i v rámci prevence, zvlášť pokud má dítě nebo dospělý genetické predispozice k obezitě či chorobám vyžadujícím zvláštní výživu.“

Jaký je váš názor na takzvané „zázračné“ léky na hubnutí?

Karolína Hlavatá: „V první řadě je třeba odlišit, zda jde o antiobezitika, tedy léky užívané a registrované pro léčbu obezity, nebo zda hovoříme o doplňcích stravy. Účinnost antiobezitik je prokázána na základě rozsáhlých klinických studií a jejich předepisování patří do rukou lékařů. Doplňky stravy si můžete zakoupit v lékárně nebo drogerii a na rozdíl od léků u nich není sledována účinnost, ale jen zdravotní nezávadnost. Příkladem je psyllium nebo jiné výrobky s obsahem rozpustné vlákniny.“